Search in MEFANET content

� Funkce � Hormon hepcidin jako 25-AA protein je hlavní regulátor absorpce železa a jeho distribuce do tkání � Syntéza probíhá především v hepatocytech,ale jeho nízká koncentrace v buňkách a tkáních, také v makrofázích , adipocytech a mozku Copyright LF UPOL page Hepcidin � Hlavní regulátor homeostázy železa v metabolismu � Porucha syntézy je příčinou mnoha chorob � Nedostatek hepcidinu - přetížení železem to způsobuje hemochromatózu, anémii a hepatitidu C � Přebytek způsobuje anémii chronické choroby ledvin� Přebytek způsobuje anémii chronické choroby ledvin � Hepcidin přímo inhibuje protein ferroportin, který transportuje železo z buňky a skladuje ho � Regulace hepcidinu � Hepcidin je regulován koncentrací železa a mírou erythropoesy � Přebytek železa stimuluje produkci hepcidinu a zvýšená produkce hormonu zamezí další absorpci železa Copyright LF UPOL page Vyšetřovací metody u hemolytických anémií � vyšší hodnota nekonj. bilirubinu - následek zvýšeného rozpadu erytrocytů � vyšší hladinou LDH � zvýšená hemoglobinémie event. s hemoglobinurií� zvýšená hemoglobinémie event. s hemoglobinurií - při intravaskulární hemolýze � snížené až nulové hodnoty haptoglobinu a hemopexinu � průkaz zkráceného přežívání erytrocytů vyšetřením pomocí 51Cr (u AIHA hodnoty nižší,než 25 dní) ...

LF UP | discipline: Paediatrics, Neonatology | ...: Array | published on: 12. 4. 2011

LF MU | ...: Array | published on: 26. 9. 2016

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Medical Informatics and Information Science | ...: Array | published on: 14. 2. 2025

ISBN 978-80-8152-216-1 page Autori jednotlivých kapitol Úvod Pavol Jarčuška, Jaroslav Majerník Hepatitída C Pavol Kristian Infekcie v gravidite Zuzana Paraličová Zoonózy Zuzana Paraličová Bazilárna meningitída Zuzana Paraličová Hemoragická horúčka s renálnym syndrómom Martin Novotný Infekcie a hojenie rán Martin Novotný Nové postupy v liečbe grampozitívnych infekcií Pavol Jarčuška Infekcie vyvolané Clostridium difficile Pavol Jarčuška, Ivana Hockicková page page Obsah 1 Úvod 11 2 Hepatitída C 13 2.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2.2 Vírus hepatitídy C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.3 Epidemiologická situácia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.3.1 Výskyt HCV infekcie vo svete . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.3.2 Situácia na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.3.3 Trvanie diagnostického procesu . . . . . . . . . . . . . . 19 2.3.4 Modelovanie vývoja epidemiologickej situácie do budúcnosti 20 2.4 Prenos HCV infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.5 Klinický priebeh infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.5.1 Akútna hepatitída C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.5.2 Chronická hepatitída C . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.5.3 Cirhóza pečene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.5.4 Hepatocelulárny karcinóm . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.6 Diagnostika HCV infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.6.1 Sérologická a virologická diagnostika . . . . . . . . . . . 29 2.6.2 Biochemická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.6.3 Histologická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.6.4 Tranzientná elastografia . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 2.7 Liečba chronickej hepatitídy C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2.7.1 Cieľ a indikačné kritériá liečby CHC . . . . . . . . . . . . 33 2.7.2 Liečba 2-kombináciou pegylovaným interferónom a riba- virínom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 2.7.3 Proteázové inhibítory 1. generácie . . . . . . . . . . . . . 37 2.7.4 Nové antivirotiká v liečbe chronickej hepatitídy C . . . . . 40 2.8 Faktory úspešnosti antivírusovej liečby . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.8.1 Faktory súvisiace s HCV . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.8.2 Faktory zo strany pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 5 page 6 OBSAH 2.8.3 Faktory súvisiace s liečbou . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3 Infekcie v gravidite 51 3.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.2 Hepatitída B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.2.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.2.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 3.2.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 53 3.3 HIV infekcia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 54 3.4 Rubeola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.4.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.4.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.4.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 55 3.5 Toxoplazmóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.5.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.5.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.5.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 56 3.6 Syfilis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.6.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.6.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.6.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 59 3.7 Cytomegalovírusová infekcia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.7.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.7.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.7.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 61 3.8 Epstein-Barrovej vírus (EBV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9 Herpes simplex genitalis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 62 3.10 Varicella - zoster vírus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.10.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.10.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.10.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 64 page OBSAH 7 3.11 Parvovírus B 19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.11.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.11.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.11.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12 Vírusová hepatitída C (VHC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 65 3.13 Listerióza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.13.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.13.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.13.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 66 3.14 Chrípka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.14.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.14.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.14.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 67 3.15 Streptococcus agalactiae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.15.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.15.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.15.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 69 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 4 Zoonózy 73 4.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 4.2 Ústna dutina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 4.3 Gatrointestinálny trakt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 4.4 Pečeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 4.5 Respiračný systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 4.6 Koža a mäkké tkanivá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 4.7 Kĺby a kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.8 Svaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.9 Centrálny nervový systém (CNS) . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 4.10 Oko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 5 Bazilárna meningitída 97 5.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 5.2 História . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 page 8 OBSAH 5.3 Etiopatogenéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 5.4 Klinický priebeh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 5.5 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5.6 Diferenciálna diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 5.7 Terapia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.8 Liečba rezistentnej tuberkulózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 5.9 Prognóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 5.10 Prevencia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 5.11 Situácia na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.12 Stratégia WHO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 6 Hemoragická horúčka s renálnym syndrómom 121 6.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 6.2 Hantavírus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 6.2.1 Virológia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 6.2.1.1 Dobrava - Belehrad virus Saaremaa Hantavirus . 123 6.2.2 Puumala virus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.2.3 Tuula virus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.3 Epidemiológia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.4 Patofyziológia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 6.5 Klinická manifestácia u človeka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 6.5.1 Hemoragická horúčka s renálnym syndrómom (HHRS) . . 129 6.5.2 Hantavírusový pulmonárny syndróm . . . . . . . . . . . . 130 6.6 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 6.7 Liečba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 6.7.1 Antivirotiká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 6.7.2 Imunoterapia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 6.8 Prevencia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 6.9 Záver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 7 Infekcie a hojenie rán 141 7.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 7.2 Patogenita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 7.2.1 Patogenéza vzniku infekcie rán . . . . . . . . . . . . . . 142 7.2.2 Rany po chirurgickom zákroku . . . . . . . . . . . . . . . 143 7.2.3 Traumatické rany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 page OBSAH 9 7.2.4 Poranenie zvieraťom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 7.2.5 Profylaxia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 7.2.6 Dekubitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 7.3 Najčastejšie ranové infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.3.1 Pyogénne infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.3.2 Putrídna infekcia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.3 Plynná sneť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.4 Erysipel (ruža) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.5 Eryzipeloid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 7.3.6 Tetanus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 7.3.7 Besnota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.8 Antrax . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.9 Tularémia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.10 Sodoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.11 Choroba z mačacieho poškrabnutia . . . . . . . . . . . . 156 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 8 Nové postupy v liečbe grampozitívnych infekcií 159 8.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 8.2 Linezolid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 8.3 Tigecyklín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 8.4 Bakteriofágy – stafylokokový fágový lyzát . . . . . . . . . . . . . 173 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 9 Infekcie vyvolané Clostridium difficile 181 9.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 9.2 Definícia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 9.3 Pôvodca ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 9.4 Fyziologická črevná mikroflóra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 9.5 Patogenéza choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 9.6 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 9.7 Laboratórna diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 9.8 Zobrazovacie metódy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 9.9 Liečba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 9.10 Všeobecné odporúčania v liečbe CDI . . . . . . . . . . . . . . . 197 9.11 Charakteristika liečiv používaných v liečbe CDI . . . . . . . . . . 200 9.12 Ďalšie možnosti liečby CDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 9.13 Odporúčanie pre liečbu jednotlivých skupín pacientov s CDI . . . 205 page 10 OBSAH 9.13.1 Liečba pacientov s nezávažnou CDI . . . . . . . . . . . . 205 9.13.2 Liečba pacientov so závažnou CDI . . . . . . . . . . . . . 206 9.13.3 Liečba pacientov s prvou rekurenciou CDI . . . . . . . . . 207 9.13.4 Liečba pacientov s viacnásobnou (opakovanou) recidívou CDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 9.13.5 Liečba pacientov, u ktorých nie je možná orálna antibio- tická liečba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 9.14 Monitorovanie pacienta počas liečby . . . . . . . . . . . . . . . . 209 9.15 Opatrenia potrebné k zabráneniu šírenia infekcie . . . . . . . . . 209 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 page Kapitola 1 Úvod Edukačná publikácia „Novinky v infektológiiÿ financovaná z grantu Kultúrnej a edukačnej grantovej agentúry Ministerstva školstva, vedy, výskumu a portu Slovenskej republiky číslo KEGA 005UPJŠ-4/2012 prináša nové poznatky z in- fektológie a je logickým zavŕšením a doplnením vzdelávacích aktivít, ktoré sú prístupné na webe s názvom „Infektológia v audio a video prednáškachÿ a na DVD nosičoch s názvom „Infektológia vo videoprednáškachÿ ... Možný je aj prenos infekcie sexuálnym stykom, preto hepati- tídu C môžeme zaradiť medzi sexuálne prenosné choroby. Sledovanie protilátok u osôb so sexuálnymi kontaktami s osobami infikovanými HCV svedčí však len pre malé riziko prenosu infekcie touto cestou ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Infectology | ...: Array | published on: 13. 7. 2015

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Medical Informatics and Information Science | ...: Array | published on: 17. 9. 2009

Anamnéza V anamnéze sú informácie o trvaní neplodnosti, o deťoch z predchádzajúcich vzťahov, prekonané detské choroby (napr. vírusová orchitída) a vývojové anomálie (napr. kryptorchizmus, hypospádia), infekčné ochorenia (napr. uretritídy, orchitídy, epididymitídy, prostatitídy), interné ochorenia (napr. diabetes mellitus, ochorenia štítnej žľazy, obezita), chirurgické výkony v minulosti (napr. operácie na vonkajšom genitáli alebo v panve, ingvinálna herniotómia, appendektómia, poranenia vonkajšieho genitálu), sexuálna anamnéza vrátane sexuálne prenosných ochorení, abúzus (alkohol, drogy, nikotinizmus), expozícia faktorov s toxickým účinkom na gonády vrátane vysokých teplôt (rádioterapia, chemoterapia, pracovné prostredie), všetky interné a chirurgické ochorenia, farmakologická anamnéza (lieky na predpis i voľne predajné), rodinná anamnéza so zameraním sa na reprodukciu (kongenitálne poruchy, psychická retardácia, poruchy reprodukčných funkcií, cystická fibróza) ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Urology | keywords: infertilita, hormonálny profil muža | published on: 25. 10. 2020

... odmítnutí pacientem opatrnost nutná u snížených možností adaptace (městnavé srdeční selhání, Ao stenóza, těžké plicní choroby, renální insuficience s oligurií apod.) ...

LF MU | discipline: Anaesthesiology and Intensive Care Medicine | ...: Array | published on: 5. 12. 2007

Léčily se zde všechny choroby – od zápalů plic, přes zlomeniny až k revmatismu ...

discipline: Health Care Sciences | keywords: Řádové ošetřovatelství | published on: 22. 6. 2010

Velmi vzácný je chronický progresivní průběh choroby, známý jako chronická zánětlivá demyelinizující polyradikuloneuropatie (Chronic Inflammatory Demyelinating Polyradiculoneuropathy, CIDP ) ...

discipline: Infectology | keywords: Polyradikuloneuritidy | published on: 28. 3. 2011

Bronchoalveolární laváž Lymfocytóza se zvýšeným imunoregulačním indexem (IRI) CD4/CD8 nad 3,5 má pro sarkoidózu, pokud zvažujeme diferenciální diagnostiku plicních onemocnění obecně, specifitu 50 %, která vzrůstá až na 94 %, pokud bereme v potaz pouze intersticiální plicní choroby. Senzitivita BAL je 53 %. Zvýšení IRI se vyskytuje taktéž u beryliózy , azbestózy , TBC , morbus Crohn , RA, které lze vyloučit na základě jiných faktorů ...

discipline: Pathology and Forensic Medicine | keywords: Sarkoidóza (interna) | published on: 22. 9. 2011

Index zohledňuje fakt, že zvýšený HDL-C je „negativní rizikový faktor“, snižující riziko ischemické choroby srdeční (ICHS). Současné zvýšení celkového i HDL cholesterolu nemusí riziko ICHS zvyšovat ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Biochemické vyšetření u hyperlipoproteinémie | published on: 14. 11. 2011

Lékař by měl počítat s tím, že krátkodobě nemocný romský pacient bude užívat léky a plnit přikázaná opatření jen do ustoupení příznaků choroby. Dostatečně upozornit na následky, zejm. u dětí ...

discipline: Health Care Sciences | keywords: Ošetřovatelská péče u pacientů romské příslušnosti | published on: 1. 5. 2012

  ↑ a b c d ČAPKOVÁ, Š. Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba. Dermatol. praxi [online] .  2009, roč. 3, vol. 3, s. 119-124, dostupné také z < http://www.solen.cz/pdfs/der/2009/03/03.pdf >.  ↑ a b Chromej I ...

discipline: Dermatology | keywords: Atopický ekzém | published on: 24. 8. 2014

Screening metabolismu mědi a oftalmologické vyšetření zaměřené na detekci Keyser-Fleyscherova prstence nutno provést u pacientů mladších 45-ti let k vyloučení Wilsonovy choroby. Genetické vyšetření indikujeme při podezření na spinocerebellární ataxie, Friedreichovu ataxii či Wilsonovu chorobu ... Ataky se objevují v nepravidelných intervalech týdne až několika let, porucha sluchu bývá v časných stádiích reverzibilní, později zůstává reziduum v podobě zhoršení sluchu v oblasti nízkých frekvencí prokazatelné audiometrií . Za 20 let trvání choroby může mít až 20 % pacientů bilaterální postižení sluchu i vestibulární funkce ...

discipline: Anaesthesiology and Intensive Care Medicine | keywords: Poruchy rovnováhy/PGS | published on: 16. 8. 2009

Stagnující incidence je zaznamenána u Hodgkinovy choroby. Na úmrtnosti v důsledku onkologických onemocnění se nejvíce podílejí u obou pohlaví zhoubné nádory plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní a ZN prsu u žen – viz obr. č. 4 ...

LF MU | discipline: Oncology, Radiation Therapy | ...: Array | published on: 7. 6. 2021

Je popisována hlavně u dětské populace v endemických oblastech, kdy pacienti mají minimální nebo vůbec žádné příznaky choroby. Usuzuje se, že takto chorobu prodělá zhruba 80 % dětí žijících v postižených oblastech ...

LF UK Hr. Králové | discipline: Biology | ...: Array | published on: 25. 9. 2015

Z epidemiologického šetření v roce 1975 vyplynulo, že většina pacientů žila v lesních oblastech, první příznaky se objevily v létě, předcházely kožní projevy (rozšiřující se červené skvrny) a že onemocnění zřejmě není přenosné z člověka na člověka. Původce choroby byl objeven v roce 1982 Dr. Burgdorferem. [2] Klíšťová encefalitida SZÚ: Lymeská borrelióza – epidemiologická data za rok 2014 Lymeská borrelióza: Doporučený postup ČLS JEP v diagnostice, léčbě a prevenci (2011) Diagnostika lymeské borreliózy v NRL LB (2008) [Lymeská borelióza {{{2}}}] ↑ a b c d e f DLOUHÝ, P, K HONEGR a L KRBKOVÁ, et al ...

discipline: Microbiology | keywords: Lymeská borrelióza | published on: 24. 12. 2009

Primární osteoporóza Primární osteoporóza je častější formou této choroby, nevzniká v důsledku jiného základního onemocnění ...

discipline: Endocrinology, Metabolism | keywords: Metabolické osteopatie | published on: 19. 11. 2011

Tyto diety jsou jen omezeně vhodné pro diabetiky léčené inzulinem, pacienty se závažným onemocněním srdce, cév, jater, ledvin, nevhodné jsou u aktivní vředové choroby, u těhotných a kojících žen. Jestliže je obézní diabetik léčen inzulinem či antidiabetiky, je nutné, aby konzultoval s lékařem jejich dávkování, totéž platí o úpravě dávek diuretik a dalších léků ...

discipline: Diabetology, Dietetics | keywords: Dieta při obezitě | published on: 11. 3. 2012

Tato čísla jsou nižší než stejná rizika pro rizika ischemické choroby srdeční (muži 1,95 a ženy 2,07) a pro diabetes (ženy 5,19 a muži 7,90) ...

discipline: Diabetology, Dietetics | keywords: Diety v onkologii | published on: 14. 3. 2012

... slide slide-master-content slide-content Kurt Schneider příznaky prvního řádu Vkládání anebo vysílání myšlenek, bludy ovládání nebo komentující hlasy Základem diagnostických kritérií Charakter vše anebo nic Jasné patologické fenomény, netvoří kontinuum s normalitou jako např. 4A slide slide-master-content slide-content Diagnostická kritéria pro schizofrenii MKN-10 (Evropa) DSM-IV (Amerika) Základní rozdíly: Trvání choroby: MKN měsíc, DSM 6 měsíců Přítomnost sociální a pracovní dysfunkce: jen DSM Specifičtější popis příznaků: MKN slide slide-master-content slide-content MKN-10: obecná kritéria pro schizofrenii (F20) G1: je přítomen alespoň 1 ze syndromů, symptomů a znaků popsaných níže po (1) nebo alespoň 2 ze symptomů a znaků uvedených po (2), a to po většinu období epizody psychotického onemocnění, které trvá alespoň 1 měsíc (1): a) ozvučování myšlenek, vkládání nebo odnímání myšlenek, vysílání myšlenek b) bludy kontrolování, ovlivňování nebo prožitky pasivity, které se jasně vztahují k pohybům těla nebo končetin, nebo specifickým myšlenkám, jednání nebo cítění, bludné vnímání c) halucinatorní hlasy, které neustále komentují chování pacienta nebo o něm mezi sebou rozmlouvají, nebo jiné typy halucinatorních hlasů, přicházejících z určité části těla d) trvalé bludy jiného druhu, které jsou v dané kultuře nepatřičné nebo nepřijatelné, jako např. schopnost ovlivňovat počasí slide slide-master-content slide-content MKN-10: obecná kritéria pro schizofrenii (F20) G1: je přítomen alespoň 1 ze syndromů, symptomů a znaků popsaných níže po (1) nebo alespoň 2 ze symptomů a znaků uvedených po (2), a to po většinu období epizody psychotického onemocnění, které trvá alespoň 1 měsíc (2): a) přetrvávající halucinace v kterékoliv formě, vyskytující se každý den po dobu alespoň 1 měsíce, a jsou doprovázeny trvale zvýšeným sebehodnocením b) neologizmy, zárazy nebo vkládání do toku myšlenek a z nich vyplývající inkoherence nebo irelevantní řeč c) katatonní jednání jako např. vzrušivost, nástavy nebo flexibilitas cerea, negativizmus, mutizmus a stupor d) negativní příznaky, musí být jasné, že se nejedná o příznaky vyplývající z deprese nebo z medikace antipsychotiky slide slide-master-content slide-content MKN-10: obecná kritéria pro schizofrenii (F20) G2: nejčastěji vylučovací podmínky (1): jestliže pacient splňuje kritéria pro manickou nebo depresivní epizodu, musí být splněna kritéria pro SCH ještě před tím, než dojde k narušení nálady (2): porucha není důcledkem organické mozkové poruchy nebo intoxikace alkoholem nebo jinou psychoaktivní látkou, závislostí nebo odnětím slide slide-master-content slide-content Paranoidní schizofrenie (F 20.0) A) Musí být splněna obecná kritéria pro schizofrenii B) musí převládat bludy nebo halucinace C) oploštělá nebo nepřiměřená emotivita, katatonní příznaky nebo inkoherentní řeč mohou být v klinickém obraze v mírném stupni přítomny, ale nesmějí dominovat Pozn.: schizofrenie s pozdním začátkem „parafrenie“ ve 4 a 5 deceniu, méně vyjádřená bezradnost a tenze, symptomatologie souvisí se situací slide slide-master-content slide-content Hebefrenní schizofrenie (F 20.1) A) Musí být splněna obecná kritéria pro schizofrenii B) musí být přítomna alespoň jedna z následujících charakteristik: Výrazná a trvalá mělkost nebo zploštělost emotivity Výrazná a trvalá nepřiměřenost a nevhodnost emotivity C) musí být přítomna alespoň jedna z následujících charakteristik: Chování je bezcílné a rozporuplné spíše než cílevědomé Trvalá porucha myšlení, která se projevuje rozporuplnou, roztěkanou nebo inkoherentní mluvou D) v klinickém obraze nesmí dominovat halucinace nebo bludy, ačkoliv obojí mohou být v mírné formě přítomny Pozn.: nejvíce odpovídá představě blázna, karikatura puberty, dle DSM desorganizovaný typ SCH slide slide-master-content slide-content Katatonní schizofrenie (F 20.2) A) Musí být splněna obecná kritéria pro schizofrenii, i když zpočátku nemusí být možné tato kritéria identifikovat, nelze-li s pacientem navázat kontakt B) po dobu nejméně 2 týdnů musí převládat jeden nebo více z následujících katatonních projevů: Stupor nebo mutizmus Nástavy Negativizmus Rigidita Excitace Flexibilitas cerea Povelový automatizmus C) byly vyloučeny katatonní příznaky vyvolané mozkovým onemocněním, metabolickými poruchami nebo alkoholem a drogami slide slide-master-content slide-content Nediferencovaná schizofrenie (F 20.3) A) Musí být splněna obecná kritéria pro schizofrenii B) nejsou dostatečné příznaky nebo je jich více, aby bylo možné diagnostikovat jiný typ schizofrenie slide slide-master-content slide-content Postschizofrenní deprese (F 20.4) A) během posledních 12 měsíců musí splňovat kritéria pro schizofrenii, ale v současné době je nesplňuje B) stále ještě musí být přítomen alespoň jeden příznak z G1 nebo G2 C) depresivní příznaky přetrvávají a musí splňovat kritéria alespoň pro mírnou depresivní epizodu slide slide-master-content slide-content Reziduální schizofrenie (F 20.5) A) někdy v minulosti musela být splněna kritéria pro schizofrenii, ale nejsou přítomna v současné době B) v průběhu posledních 12 měsíců se vyskytly alespoň 4 z následujících negativních příznaků: Zpomalené PM tempo nebo snížená reaktivita Trvalé snížení emotivity Pasivita a nedostatek iniciativy Alogie Nevýrazná nonverbální komunikace Snížená sociální výkonnost a péče o sebe slide slide-master-content slide-content Simplexní schizofrenie (F 20.6) A) v období jednoho roku se zvolna, ale neustále rozvíjejí příznaky všech tří následujících charakteristik: 1) výrazná a stálá změna kvality některých aspektů chování, které se projevují ztrátou elánu zájmů, bezcílností, zahálčivostí, ponořením se do sebe a sociálním stažením 2) progredující rozvoj negativních příznaků 3) zřetelný pokles sociální, školní nebo pracovní výkonnosti B) nikdy se nevyskytují příznaky pro schizofrenii dle G1, chybí halucinace a bludy jakéhokoliv druhu C) není prokázána demence ani žádná jiná organická porucha Pozn.: neurotický charakter potíží: anxieta, nespecifické somatoformní stesky, subjektivní pocity nepohody, problémem je dif. dg oproti dekompenzace schizoidní poruchy osobnosti, jiné názvy: pseudoneurotická schizofrenie, cenestetická forma schizofrenie slide slide-master-content slide-content Diagnostika schizofrenie Klinický obraz: diagnostický manuál Základní laboratorní screening Toxikologické vyšetření Sérologické vyšetření: borelie (syfilis, AIDS) EEG: nespecifické nálezy, pomocné pro terapii Psychologie: projektivní a výkonové testy Zobrazovací metody (CT, MRI) Neurologie slide slide-master-content slide-content Diferenciální diagnostika 1) akutní psychotický stav toxické psychózy: moč na toxikologii, kvalitativní porucha vědomí, zrakové halucinace mánie: pseudoinkoherence x inkoherence, není bezradnost, bezcílné jednání deprese: anxieta, emočně nestabilní porucha osobnosti – častá komorbidita: pečlivá anamnéza, psychologie slide slide-master-content slide-content Diferenciální diagnostika 2) somatická onemocnění hepatolentikulární degenerace (Wilsonova choroba) Huntingtonova chorea Otrava těžkými kovy, CO Pellagra, karence vit B12 Herpetická encefalitida Porfyrie, metachromatická leukodystrofie Neurosyfilis, neuroborelióza Spirochety, AIDS( negativní příznaky) Nádory mozku (adenom hypofýzy, F, F-T meningeomy) Epilepsie slide slide-master-content slide-content Diferenciální diagnostika 3) ohraničení SCH oproti ostatním psychózám akutní polymorfní psychotická porucha: kratší než 1 měsíc, jasný spouštěč, dramatický průběh, emoční náboj, pacientu rozumíme porucha s bludy: v popředí je blud, myšlení a vůle jsou zachovány schizotypní porucha: má příznaky, které se podobají prodromálním příznakům schizofrenie, často předchází schizofrenii, pomalá progrese, bludy a halucinace jen přechodné – bez většího vlivu na chování jedince, symbolické a magické myšlení, hypotéza: u pacientů s vlohou ke schizofrenii, kteří jsou chráněni neznámými protektivními faktory slide slide-master-content slide-content Průběh schizofrenie Rozmanitý – vlastní nemoc, povaha nemocného, schopnost adaptivního chování, sociální prostředí, intenzita stimulace Dlouhodobý průběh je určován průběhem a léčbou v prvních 5 letech onemocnění, velmi důležitá je zejména 1 ataka, průběh, léčba, doba prodromů Typický začátek: adolescence a časná dospělost, vrcholy: u nás 20 –24, celosvětově: 26-27 Pohlaví: první známky duševního onemocnění (M24, Ž27), první psychotické známky (M26, Ž31), první příjem na psychiatrii (M28, Ž32) – M: časnější nároky dospělosti, není ochranný vliv estrogenů, ovšem riziko pro obě pohlaví je stejné, ženy mají druhý vrchol incidence v 35 letech, u mužů není slide slide-master-content slide-content Průběh schizofrenie 1) premorbidní období prvních 5 let života, drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji, mají tendenci se prohlubovat, projevují se poruchou pozornosti, sociálním stažením, výkonem v neuropsychologických testech nespecifické období 2) prodromální období kolísavá úzkost, depresivní ladění, hloubavost, vztahovačnost, typické jsou zejména negativní příznaky – sociální stažení nenalezeny žádné vazby mezi specifickými prodromy a rysem schizofrenie riziko stigmatizace a psychiatrizace slide slide-master-content slide-content Průběh schizofrenie 3) první psychotická epizoda výrazné narušení pracovních i sociálních schopností porucha myšlení, vnímání, emotivity, vůle, chování a jednání, panuje vzájemný nesoulad (nepřiléhavá emotivita) nemocní selhávají ve věcech, které dokázali snadno, naopak si ale mohou udržovat schopnosti, které od nich nikdo neočekává (práce na počítači, komunikace v cizím jazyce) první ataka má dobrou prognozu – 75% je v plné remisi, 12% remise s residuem, trvání ataky je asi 12 týdnů sklon k recidivám: 15-22% pacientů prodělá jen jednu ataku „emoční expresivita“ – postoje okolí k pacientovi (emočně nabité, kritické, nekritické) – ovlivňuje průběh onemocnění slide slide-master-content slide-content Průběhové varianty schizofrenie (dle MKN) Kontinuální, chronická Epizodická (v atakách) s postupným defektem Epizodická (v atakách) se stabilním defektem Epizodická (v atakách) s remisemi Neúplná remise Úplná remise nebo téměř úplná remise Jiná Období pozorování kratší než jeden rok Pozn.: sledování musí trvat alespoň jeden rok slide slide-master-content slide-content Epidemiologie schizofrenie Jednoroční prevalence je 0,5% Celoživotní prevalence je 1% prevalence je počet osob, u kterých byla daná porucha diagnostikována, děleno celkovým počtem vyšetřených Jednoletá incidence je 0,1 – 0,7% incidence je počet nově zjištěných případů na 100 000 obyvatel v daném časovém období slide slide-master-content slide-content Epidemiologie schizofrenie: pohlavní rozdíly u mužů nastupují příznaky dříve, bývá horší premorbidní anamnéze, více negativních příznaků, horší prognóza a více abnormit mozku detekovaných zobrazovacími metodami u žen bývají výraznější afektivní příznaky a lepší prognóza slide slide-master-content slide-content Velké hypotézy vzniku schizofrenie Dopaminová hypotéza Neurovývojová hypotéza Glutamátová hypotéza slide slide-master-content slide-content Léčba schizofrenie Antipsychotika léčí akutní fázi schizofrenie, ale bohužel mnoho léků ze starší generace vykazuje významné procento nepříjemných vedlejších účinků Nicméně toto se zlepšuje používáních antipsychotik II. generace Účinná léčba schizofrenie vedle farmakoterapie zahrnuje také psychoterapii a podpůrnou a edukační terapii nejen pacienta, ale i jeho rodiny a přátel Více než 20% lidí, kteří mají zkušenosti s psychotickou epizodou, nezažijí za život další epizody onemocnění a nemusí tedy brát celoživotně antipsychotickou medikaci ...

LF MU | discipline: Psychiatry, Psychology, Sexology | ...: Array | published on: 12. 1. 2006

... e) Vyšetrenie metabolizmu železa (najmä feritín a saturácia transferínu) prinesie informáciu o riziku hemochromatóry, hladina ceruloplazmínu zase o riziku Wilsonovej choroby. Štandardne vyšetrujeme aj hladinu alfa-1-antitrypsínu ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Diabetology, Dietetics | ...: Array | published on: 7. 11. 2019

Charakteristický zápach vyvolávají některá onemocnění, uvedená v tabulce: Zápach moči Charakter zápachu Příčina Výskyt Amoniakální přítomnost bakterií produkujících ureázu, která katalyzuje rozklad močoviny na amoniak a oxid uhličitý stará moč infekce močových cest choroby s chronickou retencí moči (např. benigní hyperplázie prostaty ) Acetonový (přezrálá jablka) vylučování acetonu močí při ketoacidóze diabetes mellitus hladovění Javorový sirup nebo maggi koření karboxylové oxokyseliny s rozvětveným řetězcem (zejména kyseliny 2-oxoisokapronová , 2-oxoisovalerová ) leucinóza (nemoc javorového sirupu) sirovodíkový až hnilobný bakteriálním rozkladem bílkovin se uvolňuje H 2 S z aminokyselin obsahujících síru infekce močových cest spojená s proteinurií cystinurie Myšina fenylacetát fenylketonurie Pěna Normální moč pění málo, pěna je bílá a rychle mizí ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Vyšetření moči/Fyzikální | published on: 23. 6. 2009

Chronická (psychofyziologická, naučená, fixovaná) − úzkost z nemožnosti spánku předcházející ulehnutí, strach z nevyspání, obavy z této choroby a jejích důsledků. Paradoxní − porucha vnímání spánku; nemocný si myslí, že nespí vůbec nebo že spí velmi málo, přičemž toto neodpovídá skutečnosti ...

discipline: Neurology | keywords: Poruchy spánku a chorobné projevy související se spánkem/PGS | published on: 16. 8. 2009

D je v současné době obsažen v různých preparátech, proto hrozí hypervitaminóza jód – matky mají často jódu nedostatek, lze to řešit konzumací ryb 2× týdně pokud matka ryby nejí, měla by brát jód v tabletách v dávce 200 µg/den vitamin K ( fytochinon ) – podáváme jako prevenci krvácivé choroby novorozence 1 mg i.m. ( Kanavit ® 1 mg = 0,1 ml) nebo 2 mg p.o. (1 kapka = 1 mg), u plně kojených nutno 1× týdně opakovat 1 mg p.o. do stáří 10–12 týdnů věku [14] fluorid – k účinné prevenci zubního kazu od 6. měsíce věku v dávce 0,25 mg iontů (to je třeba v 0,55 mg NaF) nemá žádný škodlivý vliv na zdraví dítěte a snižuje kazivost zubů až o 50 % podávané množství upravíme ve chvíli, kdy dítě začne používat zubní pastu (dítě ve věku 2–4let při čištění zubů spolkne dávku odpovídající jedné tabletě) [12] [13] Výživa dětí : Výživa novorozence • Kojení • Umělá výživa kojence • Nemléčná strava kojence • Výživa batolat • Výživa předškolních, školních dětí a mládeže • Doporučení pro kojeneckou výživu 2011 • Doporučený příjem živin (pediatrie) Výživová doporučení : Výživová doporučení (1 ...

discipline: Diabetology, Dietetics | keywords: Nemléčná strava kojence | published on: 28. 2. 2010

Nedostatek vápníku spolu s dalšími karencemi nutrientů (vitamin D, vitamin K, hořčík, fluor a další nutrienty) může vést ke vzniku choroby osteoporózy, což je řídnutí kostí. Ohroženy jsou zejména ženy po menopauze ...

discipline: Diabetology, Dietetics | keywords: Potravní doplňky | published on: 11. 3. 2012

Pacienti s karcinomy produkujícími vyšší hladiny těchto faktorů mají kratší dobu bez choroby (DFS), a to nezávisle na stádiu postižení lymfatických uzlin (8,9) ... K takovýmto onemocněním patří například Fanconiho anémie, charakterizovaná přítomností četných chromozomálních zlomů. U této vrozené choroby s postižením nejen kostní dřeně, ale i řady dalších orgánů (kůže, kosti), bylo do současné doby nalezeno třináct tzv ...

LF MU | discipline: Oncology, Radiation Therapy | ...: Array | published on: 4. 2. 2009

Energie Potřeba živin a energie se mění s věkem a závisí od fyzické aktivity, závažnosti choroby a aktuálního stavu výživy. Individuální stav výživy posuzujeme klinicky a antropometricky – hmotnost, vrstva podkožního tuku ...

discipline: Emergency Medicine | keywords: Parenterální výživa (pediatrie) | published on: 12. 11. 2010

Nemocnému se v této fázi vývoje choroby výrazně uleví, bolesti pominou. Dentitio difficilis : nejčastěji 38, 48, silné bolesti, až neuralgiformní, vystřelující do úhlu mandibuly a zejména do ucha, retromolárně otok a hnisavá sekrece, omezené otevírání úst, febrilie ...

discipline: Dentistry | keywords: Bolest v orofaciální oblasti | published on: 20. 1. 2011

Pro léčbu hemofilie a von Willebrandovy choroby je pouze záložní možností, neboť dostupnost rekombinantního faktoru VIII je léčebně jistě výhodnější ...

discipline: Haematology | keywords: Hemoterapie (pediatrie) | published on: 14. 5. 2011