Results found: 1248
Klíšťová encefalitida Tick-borne encephalitis (TBE) Virus klíšťové encefalitidy Původce arbovirus Rizikové faktory pohyb v oblasti s výskytem klíšťat Přenos vektor (nejčastěji Ixodes ricinus) Inkubační doba 3–28 dní [1] Klinický obraz dle formy, typicky febrilie a neuropříznaky Diagnostika epidemiologická anamnéza, detekce IgM Léčba symptomatická Komplikace pneumonie, myokarditida, parézy Očkování ano (nutno přeočkovat) Incidence v ČR 500 případů/rok [1] Klasifikace a MKN-10 A84.1 MeSH ID D004675 Sající samička klíštěte v elektronovém mikroskopu Klíšťová (meningo)encefalitida (KME) je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří mezi arboviry ...
discipline: Epidemiology, Preventive Medicine, Hygiene | keywords: Klíšťová encefalitida | published on: 20. 8. 2009
HPV8, HPV16, HPV18, HPV33, HPV36 atd.) však jsou velmi účinnými karcinogeny způsobujícími vývoj spinocelulárních karcinomů kůže , vaginy , konečníku a především děložního čípku . transformační aktivita pravděpodobně spojena s integrací virového genomu do genomu buňky (zatímco v benigních hyperpláziích nacházíme virovou genetickou informaci v episomech mimo buněčný genom, v případě karcinomů je virový genom integrován do buněčného genomu) v karcinogenezi vyvolané těmito viry se uplatňují dva virové proteiny E6 a E7 (schopny vyvázat a neutralizovat funkční produkty tumor-supresorických genů p53 a pRb) přenos tělesným kontaktem nakažených částí těla (pohlavní styk) infekce papillomavirem je pouze počátkem celého transformačního procesu a musí se vyskytnout další faktory nezbytné pro dokončení transformačního procesu (př: kouření , souběžné bakteriální infekce, špatná výživa nebo hormonální změny) očkování proti nejnebezpečnějším subtypům Fyzikální karcinogeneze Chemická karcinogeneze KAPRAS, Jan, Milada KOHOUTOVÁ a Berta OTOVÁ. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky I. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1996. 88 s. ISBN 80-7184-322-9 ...
discipline: Genetics | keywords: Virová karcinogeneze | published on: 9. 12. 2009
Morfologie acidorezistentní tyčinka Vztah ke kyslíku striktně aerobní Kultivace Löwenstein-Jensenova půda, Šulova půda Antigeny cord-faktor, arabinogalaktan, peptidoglykan , komplexní glykolipidy Faktory virulence netvoří toxiny, přežívá v makrofázích zábranou fúze fagosomu s lyzosomem nemocný člověk Přenos nejčastěji inhalační Výskyt celosvětový Inkubační doba kožní reakce po 3–8 týdnech od nákazy [1] Onemocnění tuberkulóza Terapie antituberkulotika v kombinaci Očkování BCG vakcinace MeSH ID D009169 Mycobacterium tuberculosis (též Bacil Kochův – BK ) je středně dlouhá, někdy granulovaná acidorezistentní tyčinka ...
discipline: Microbiology | keywords: Mycobacterium tuberculosis | published on: 5. 2. 2010
Farmakologická použijeme pokud jsou známy rizikové faktory – kouření, gastroesofageální reflux , poruchy dolního jícnového svěrače, kofein , body mass index nad 30, gravidita, trauma, šok; zvýšení pH žaludečního obsahu; cca 10–20 minut před operací podáme roztok natrium citrátu (u těhotných podstupujících císařský řez); blokátory histaminových receptorů H 2 večer a ráno 2–3 hodiny před operací – ranitidin , cimetidin ; ihibitory protonové pumpy omeprazol , pantoprazol ; urychlení vyprazdňování žaludečního obsahu; metoklopramid – 30 minut před operací; " crush intubace " v naléhavých situacích, pokud pacient není lačný ...
discipline: Anaesthesiology and Intensive Care Medicine | keywords: Aspirace | published on: 17. 3. 2010
Transport odpadních látek vznikajících během zánětu Kromě hemoglobinu a hemopexinu uvedených výše sem pravděpodobně patří sérový amyloid A (SAA). Koagulační faktory a bílkoviny podílející se na regeneraci tkáně, např. fibrinogen ...
discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Reaktanty akutní fáze | published on: 28. 1. 2009
– heparin zvyšuje účinnost fyziologického antikoagulancia antitrombinu III , který inhibuje faktory XII, XI, IX, X, II a VII. Kromě f. VII jsou všechny tyto změny zahrnuty v APTT ...
discipline: Physiology and Pathophysiology | keywords: Vyšetření krvácivosti | published on: 6. 4. 2009
Výjimečně se uplatňují bakterie: Bordetella pertussis , parapertussis , Staphylococcus aureus , Haemophilus influenzae , Pseudomonas aeruginosa , a další vyvolavatelé: Chlamydia pneumoniae , Mycoplasma pneumoniae . Rizikové faktory Věk do šesti měsíců; novorozenci s nízkou porodní hmotností nezralost ; bronchopulmonální dysplázie ; cystická fibróza ; imunodeficience ; vrozené vývojové vady srdce či ústřední nervové soustavy ...
discipline: Infectology | keywords: Bronchiolitida | published on: 1. 6. 2009
Obsah 1 Klasifikace kapalin a jejich základní vlastnosti 1.1 Reálné a ideální kapaliny 2 Ideální kapalina 2.1 Proudění ideální kapaliny 2.1.1 Ustálené proudění ideální kapaliny 2.2 Rovnice kontinuity 2.3 Bernoulliho rovnice 3 Reálná kapalina 3.1 Viskozita 3.2 Proudění reálných kapalin 3.2.1 Laminární proudění v cévách 3.3 Hagen – Poiseuillův zákon 4 Difúze 4.1 Faktory ovlivňující difúzi 4.1.1 Skupenství 4.1.2 Teplota 4.1.3 Druh materiálu 4.2 Difúzní tok 5 Fickovy zákony 5.1 První Fickův zákon 5.2 Druhý Fickův zákon 6 Osmóza 6.1 Osmotické jevy 6.1.1 Plazmolýza 6.1.2 Plazmorhiza 6.1.3 Plazmoptýza 7 7.1 7.2 7.3 Klasifikace kapalin a jejich základní vlastnosti Reálné a ideální kapaliny Nejprve by bylo dobré definovat důležité vlastnosti, kterými se kapaliny odlišují od ostatních látek ... Při absolutní nule difúze neprobíhá, neboť ustává pohyb elementárních částic. Faktory ovlivňující difúzi Skupenství Jak už bylo řečeno výše, v plynech a kapalinách probíhá difúze snadno, protože oba typy skupenství mají vysokou hodnotu kinetické energie ...
discipline: Biophysics | keywords: Biomechanika kapalin | published on: 20. 11. 2013
Bunky vylučujú špecifické rastové faktory a aktivačné molekuly, ktorými sa navzájom v danom období vývoja ovplyvňujú ... Produkujú signálne molekuly, ktoré ovplyvňujú okolité bunky napr. rastové faktory: BMP (bone morphogenic protein), FGF (fibroblastový rastový fakto), Shh (sonic hedgehog) a rôzne transkripčné faktory ...
UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Histology, Embryology | ...: Array | published on: 9. 4. 2019
Výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců má ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou či částečným kojením následující výhody: optimální složení stravy, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin; složení a množství mateřského mléka se mění podle potřeby dítěte; poskytování i trávicích enzymů (mléčné lipázy); imunologické aspekty: zejména ochrana proti bakteriálním a virovým infekcím (hlavně respiračním a gastrointestinálním); pasivní ochrana především imunoglobulinem A ; imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence; vytváření pevné vazby mezi matkou a dítětem ( bonding ); [4] přesun non-nutritivních faktorů z matky na dítě – hormonů mateřského mléka a růstových faktorů; [4] navození adaptace dítěte na extrauterinní výživu; [4] programování, které ovlivňuje zdraví dítěte v dlouhodobém horizontu; [4] výhody pro dítě: nižší výskyt zánětů středouší, gastroenteritid, nekrotizující enterokolitidy a infekcí dolních cest dýchacích, nižší výskyt alergií, syndromu náhlého úmrtí kojenců a v pozdějším věku nižší výskyt obezity, Diabetes mellitus 1. typu , vyššího krevního tlaku a hladiny cholesterolu; vyšší IQ; [ ? ... Kromě porodní hmotnosti ovlivňují počáteční zásobu železa i další faktory, jako je množství železa u matky během těhotenství nebo placentární transfuze během porodu (oddálené přerušení pupečníku zvyšuje množství železa u dítěte) ...
discipline: Epidemiology, Preventive Medicine, Hygiene | keywords: Kojení | published on: 23. 2. 2010
Biologické a ekologické faktory mají vliv na „vyjití viru z pralesa“, a sociopolitický status oblasti pak ovlivní, zda půjde o izolovanou nákazu jednoho až dvou případů či dojde ke vzplanutí epidemie ...
LF UK Hr. Králové | discipline: Biology | ...: Array | published on: 25. 9. 2015
Alfa-granula trombocytů obsahují některé faktory, které se uplatňují při hemokoagulaci . Dalším úkolem trombocytů je hemostáza (zástava krvácení) . [1] Hemostáza Hemostáza zajišťuje tekutost krve a v případě poruchy cévní stěny vede k zástavě krvácení ...
discipline: Physiology and Pathophysiology | keywords: Krev | published on: 19. 4. 2010
Obsah 1 Definice rodu 2 Staphylococcus aureus 2.1 Diagnostický postup 2.2 Onemocnění 2.3 Terapie 2.4 MRSA 3 Staphylococcus intermedius 4 Staphylococcus epidermidis 4.1 Diagnostický postup 4.2 Onemocnění 4.3 Terapie 5 Další druhy rodu Staphylococcus 5.1 Staphylococcus saprophyticus 5.2 Staphylococcus haemolyticus 5.3 Staphylococcus hominis ssp. hominis 5.4 Staphylococcus hominis ssp. novobiosepticus 6 Fotogalerie 7 7.1 7.2 7.3 Definice rodu Staphylococcus aureus Staphylococcaceae Staphylococcus Staphylococcus aureus na krevním agaru Morfologie G+ kok Vztah ke kyslíku fakultativně anaerobní Kultivace krevní agar Antigeny polysacharid A, peptidoglykan , protein A a kyselina teichoová Faktory virulence plazmakoaguláza, polysacharidové adheziny, hemolyziny, fosfatáza, nukleáza, elastáza, enterotoxiny, toxin syndromu toxického šoku, exfoliatiny, betalaktamáza, součást fyziologické flóry, jídlo (enterotoxikózy) Onemocnění pyodermie , hnisání ran, bronchopneumonie , sepse , osteomyelitidy, urogenitální infekce, syndrom toxického šoku, enterotoxikózy, epidermolýza Diagnostika kultivace, katalázový test , plazmakoagulázový test Terapie ATB dle vyšetření citlivosti, chirurgické ošetření MeSH ID D013211 Doposud rozeznáno 40 druhů. [1] Morfologie G+ koky ve shlucích, nesporulující, nepohyblivé, většinou neopouzdřené ...
discipline: Microbiology | keywords: Staphylococcus | published on: 21. 10. 2010
Na poškození mozku se podílí také zánětlivé mediátory (cytokiny – např. interleukin 1b – a chemokiny). 6–24 hodin po iniciálním poškození přichází nová fáze neuronálního poškození ("opožděná fáze neuronálního poškození") charakterizovaná mitochondriální dysfunkcí a spuštěním apoptotické kaskády. Dalšími faktory, které ovlivňují outcome, jsou IUGR, preexistující mozková patologie a vývojové vady mozku, frekvence a závažnosti křečí. [1] Klinický obraz Klinickou symptomatologii hodnotíme podle klasifikačních schemat – nejčastěji Sarnat a Sarnatová nebo Levene et al. [2] Klasifikace dle Sarnatových I. stupeň (mírná HIE) Hyperexcitabilita, hyperreflexie, hypertonie, prodloužené bdění, zornice normální, ev. mydriáza , Moro s nízkým prahem výbavnosti, nejsou přítomny křeče ...
discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Hypoxicko-ischemická encefalopatie | published on: 1. 1. 2011
Cholera Cholera Endemický výskyt cholery Původce Vibrio cholerae: druhy O1 a O139 Rizikové faktory špatná hygiena Patogeneze choleratoxin: snížení resorpce sodíku a chloridů a stimulaci sekrece chloridů a vody do střevního lumen Přenos kontaminovaná voda, potraviny, fekálně-orální cesta Inkubační doba 12 až 72 hodin Klinický obraz asymptomaticky; vodnaté průjmy a zvratky vzhledu rýžového odvaru s vločkami hlenu Diagnostika epidemiologická anamnéza, kultivace stolice Infekčnost nízká Léčba rehydratace, minerální terapie, ATB (tetracykliny, cotrimoxazol) u závažnějšího průběhu Komplikace selhání krevního oběhu, potrat u gravidních žen Klasifikace a MKN-10 A00.0 A00.1 MeSH ID D002771 MedlinePlus 000303 Cholera je infekční onemocnění zapříčiněné bakterií Vibrio cholerae , jehož inkubační doba je 12–72 hodin. [1] Dnes se cholera vyskytuje hlavně endemicky v jižní a jihovýchodní Indii, v oblastech se špatnými hygienickými návyky a v rozvojových státech ...
discipline: Epidemiology, Preventive Medicine, Hygiene | keywords: Cholera | published on: 9. 1. 2011
Teplota a vlhkosť ako významné abiotické faktory ovplyvňujú vegetačný kryt, ktorý vytvára podmienky pre život týchto parazitov a ich hostiteľov ...
discipline: Infectology | keywords: Ixodes ricinus | published on: 5. 2. 2011
I přes výše zmíněné limitující faktory lze konstatovat, že pokud hyponatrémie je provázena nálezem U-Na < 20 mmol/l, pak došlo k výrazné ztrátě cirkulujícího volumu ...
discipline: Physiology and Pathophysiology | keywords: Hyponatrémie (pediatrie) | published on: 22. 5. 2011
Kombinace několika nepříznivých genetických změn spolu s faktory zevního prostředí vede k obvykle mírnému zvýšení S-cholesterolu (do 8 mmol/l) a ke zvýšenému riziku ICHS. ↑ WIEGMAN, Albert, Samuel S GIDDING a Gerald F WATTS, et al ...
discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Primární hypercholesterolemie | published on: 5. 7. 2013
Obsah 1 Regulace dýchacího řetězce a aerobní fosforylace 2 Regulace Krebsova cyklu 3 Regulace oxidační dekarboxylace pyruvátu 4 Regulace glykolýzy 4.1 6-fosfofrukto-1-kináza (PFK-1) 4.2 Fruktóza-2,6-bisfosfát (Fru-2,6-P) 4.3 Glykolýzu aktivuje inzulin a inhibují ji kontraregulační hormony 4.4 Inhibice kyselým pH 5 Regulace glukoneogeneze 6 Regulace metabolismu glykogenu 6.1 Regulace syntézy glykogenu 6.2 Regulace degradace glykogenu 7 Regulace pentózového cyklu 8 Regulace lipolýzy 9 Regulace beta-oxidace 10 Regulace ketogeneze 11 Regulace syntézy mastných kyselin 12 Regulace močovinového cyklu 13 Regulace syntézy hemu Regulace dýchacího řetězce a aerobní fosforylace Dostupnost O 2 , který je finálním akceptorem elektronů Poměr NADH /NAD + a FADH 2 / FAD Dostupnost ADP pro syntézu ATP UCP (uncoupling proteins – odpřahovače dýchacího řetězce od aerobní fosforylace → snížení protonového gradientu) Regulace Krebsova cyklu Regulační enzymy Krebsova cyklu Citrátsyntáza Isocitrátdehydrogenáza – hlavní regulační enzym α-ketoglutarátdehydrogenáza Regulační faktory Krebsova cyklu Poměr NADH/NAD + a FADH 2 /FAD – respirační kontrola Hromadí-li se NADH a FADH 2 , zvýši se ich poměr, dojde k inhibici isocitrátdehydrogenázy a α-ketoglutarátdehydrogenázy ...
discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Regulace jednotlivých metabolických drah (FBLT) | published on: 18. 11. 2015
Onemocnění má vážnou prognózu . Faktory ovlivňující závažnost infekce: délka trvání, množství motolic, lokalizace parazitů a stav imunity daného jedince ...
discipline: Epidemiology, Preventive Medicine, Hygiene | keywords: Schistosomóza | published on: 18. 12. 2016
Může být přechodná nebo trvalá, funkční nebo organická. snížená nosovost (hyponasalita) neboli zavřená huhňavost (rhinophonia clausa) – překážka v dutině nosní nebo nosohltanu (zduřelá sliznice nosní při rýmě, nazální polypy, adenoidní vegetace …) zvýšená nosní rezonance neboli otevřená huhňavost (rhinophonia aperta) – při narušeném patrohltanovém uzávěru (rozštěpy, zkrácení nebo obrny měkkého patra…) huhňavost smíšená (rhinophonia mixta) – při nedostatečném patrohltanovém uzávěru a současné přítomnosti nosních polypů léčba : chirurgická s následnou rehabilitací a logopedickou péčí [2] Dysartrie Dysartrie je porucha motorické realizace řeči na základě organického poškození centrální nervové soustavy při zachovaném porozumění. vývojová dysartrie – u neurologických chorob (DMO, svalové dystrofie…); získaná dysartrie – úrazy hlavy a mozku, nádory, infekce CNS, degenerativní onemocnění CNS atd. spastický typ (pyramidová dysartrie) – při poruše centrálního motorického neuronu a je součástí spastické formy DMO; řeč je tvořena křečovitě, pohyby mluvidel jsou hypertonické, patrná je zvýšená nosovost atetoidní, hyperkinetický, hypokinetický typ (extrapyramidová dysartrie) – porucha striata a dalších jader podkorových oblastí, provázející dyskinetické formy DMO; artikulace je nedokonalá pro atetoidní pohyby jazyka, mohou se objevovat mimovolní pohyby mluvidel, narušeny jsou prozodické faktory řeči ataktický typ (cerebelární dysartrie) – poškození mozečku a jeho drah; mluva je sakadovaná, zdůrazňující jednotlivé slabiky, zjevná je adiadochokinéza, ulpívání v jednotlivých artikulačních postaveních a zarážky v řečovém projevu bulbární typ – poškození motorických jader prodloužené míchy a hlavových nervů inervujících řečové orgány; vzniká náhle po úrazech a operačních výkonech; zhoršená srozumitelnost, porucha artikulace na bázi postižení hlavových nervů inervujících mluvidla smíšený typ [1] [2] Afázie Afázie je centrální porucha tvorby a/nebo porozumění již normálně vyvinuté řeči ...
discipline: Neurology | keywords: Poruchy vývoje řeči | published on: 1. 10. 2017
... tedy 15–30 mg/kg/den [5] inhibuje cyklooxygenázu, tedy inhibuje syntézu prostaglandinů; analgetický efekt po 30 min. v délce 4–6 hodin, antipyretický efekt za 2–4 hod. po dobu 4–8 hodin; metabolizován játry a vylučován především ledvinami nežádoucí účinky: krvácení do trávicího traktu (rizikové faktory: vředová anamnéza, antikoagulační léčba, porucha funkce jater), při snížené funkci ledvin může porušit sekrece elektrolytů klinické příznaky předávkování: závratě, nauzea, zvracení, rozmazané vidění, hypotenze, krvácení, zhoršení renálních funkcí; neexistuje antidotum léčba při předávkování: do 4 hodin od předávkování je indikován výplach žaludku s podáním aktivního uhlí, monitorace vitálních funkcí, symptomatická terapie [5] kyselina acetylsalicylová až od 15 let – dříve nebezpečí Reyova syndromu dávkování: 5–10 mg/kg á 6 hod., tedy 20–40 mg/kg/den [5] klinické příznaky předávkování: hyperventilace, tinitus, hluchota, vazodilatace, pocení, metabolická acidóza léčba při předávkování: výplach žaludku (i po 24 h), stanovení hladiny, kontrola pO2 a pCO2, doplnění objemu tekutin, forsírovaná alkalická diuréza, event. hemodialýza [5] kortikosteroidy hydrocortison: 30–50 mg/kg/dávku methylprednisolon: 1–2 mg/kg/dávku [5] metamizolum natricum monohydricum (i.m., i.v.) dávkování: 10–15 mg/kg/den rozděleně do 3–4 dávek nežádoucí účinky: při dlouhodobém užívání nebezpečí agranulocytózy; anafylaktický šok [5] infúze přes led [3] Antipyretika Maligní hypertermie • Hypertermie • Febrilní křeče • Febrilní neutropenie • Sepse Pediatrie pro praxi: Horečka u dětí Pediatrie pro praxi: Farmakoterapie horečky u dětí Pediatrie pro praxi: Optimální dávkování paracetamolu Smíšková D.: Diferenciální diagnostika a léčba nejasných horečnatých stavů ↑ a b c d GUT, J a J HOZA ...
discipline: Physiology and Pathophysiology | keywords: Horečka (pediatrie) | published on: 23. 1. 2010
[8] Prostá zácpa u kojenců a malých dětí vlivem oslabených neuromuskulárních mechanismů chybí pocit nutkání na stolici, obvykle je to bez větších obtíží, při delším trvání pocit plnosti v břiše terapie – především dietní opatření u kojenců – přidáním masa a vlákniny do jídelníčku, mléko je možné připravit do odvaru z ovesných vloček dobré jsou zeleninové polévky, šťávy z pomerančů, jablek, meruněk, broskví neomezovat přísun tekutin, mastit stravu pokud dietní opatření nepomohou, podáváme laktulózu (syntetický disacharid) – příjemná chuť, není návyková; příp. parafínový olej [9] Spastická zácpa bývá u starších dětí, obvykle je spojena s bolestmi břicha stolice malá, bobkovitá, někdy s hlenem bolest dělají spazmy a mimovolní kontrakce tračníku téměř vždy souvisí s emocionálními faktory a je považována za jednu z forem dráždivého tračníku [9] Psychogenní zácpa začíná obvykle ve třetí a čtvrtém roce života (v době nacvičování mechanismů defekace a kontinence) dochází k volní retenci – ať už potlačením potřeby pod vlivem dojmů z okolí či zaměstnaností dítěte nebo chybami v nácviku udržování čistoty (když se nevyprázdní, tak je trestáno..., dítě pozná, když je jeho vyprazdňování středem zájmu celé rodiny, zácpa se zhoršuje, často je provázena umazáváním) když se to včas nepodchytí, zácpa se zhoršuje, při pokusech o vyprázdnění se může vytvořit bolestivá řitní ragáda a spazmus svěrače diagnóza – je nutné odlišit Hirschprungovu nemoc (je pro ni typické, že zácpy jsou už od narození, vzedmuté břicho a neprospívání) u Hirschprunga se také málokdy hromadí stolice v rektu a tedy nedochází k umazávání terapie – je nutné vysvětlit rodičům situaci cílem léčby je vyprázdnit rektum a udržet ho prázdné, udržet měkkou stolici, pravidelné vyprazdňování (1× za 1–2 dny) předpokladem úspěchu je vyprázdnění rekta – klysmatem nebo parafínovým olejem (není vhodné ho kombinovat s jinými projímadly) strava s vysokým obsahem vlákniny lokální léčba ragád v oblasti análního otvoru bývá nutná pomoc psychologa [9] Poruchy vyprazdňování střev ↑ a b c d e VOLF, Vladimír ...
discipline: Gastroenterology and Hepatology | keywords: Zácpa (pediatrie) | published on: 13. 2. 2010
Obsah 1 Sekundární hyperurikemie 1.1 Hyperurikemie metabolická 1.2 Hyperurikemie renální 2 Patogeneze dnavého záchvatu 3 Klinický obraz 3.1 Asymptomatická hyperurikémie 3.2 Akutní dnavá artritida 3.3 Interkritické období 3.4 Chronická dnavá artritida 4 Diagnostika 5 Komplikace dny 6 Terapie 6.1 Léčba akutního dnavého záchvatu 6.1.1 Kolchicin 6.1.2 Glukokortikoidy 6.1.3 Nesteroidní antirevmatika 6.2 Chronická terapie: 7 Acidurický infarkt ledviny 8 Pseudodna 9 9.1 9.2 9.3 9.4 Dna Gout Arthritis uratica Dna (1799) popis akutní ataky jako démon nebo drak Rizikové faktory životní styl, metabolický syndrom Léčba Akutní záchvat: kolchicin, nesteroidní antirevmatika, nebo glukokortikoidy ...
discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Arthritis uratica | published on: 17. 3. 2010
Ductus arteriosus patens může být idiopatický (bez indukované příčiny) anebo ovlivněný různými faktory jako jsou: předčasný porod, vrozený syndrom rubeoly, fetální alkoholový syndrom nebo některé chromosomální abnormality ( Downův syndrom ) ...
discipline: Anatomy | keywords: Krevní oběh plodu | published on: 9. 4. 2009
... vyšetřovací pomůcky (manžety, bronchoskopy) není vyloučen přenos vzduchem (silná bakteriální nálož) slide slide-master-content :: portál Lékařské fakulty MU :: slide-content Rizikové faktory dlouhodobý pobyt v nemocnici zejména na ICU invazivní procedury a vstupy léčba ATB (Ceph., Makr., FQ) imunosuprese (DM, CHRI na HD, onko, transpl.) ...
LF MU | discipline: Anaesthesiology and Intensive Care Medicine | ...: Array | published on: 21. 4. 2006
Imunitní ochrana je zajištěna hlavně imunoglobulinem A , ale i některými dalšími faktory. Kromě této pasívní ochrany poskytuje mateřské mléko i imunoregulační faktory (hormony, růstové faktory, bifidus faktor), které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence ...
discipline: Diabetology, Dietetics | keywords: Výživová potřeba a doporučení v různých obdobích života | published on: 9. 3. 2012
ISBN 978-80-8152-216-1 page Autori jednotlivých kapitol Úvod Pavol Jarčuška, Jaroslav Majerník Hepatitída C Pavol Kristian Infekcie v gravidite Zuzana Paraličová Zoonózy Zuzana Paraličová Bazilárna meningitída Zuzana Paraličová Hemoragická horúčka s renálnym syndrómom Martin Novotný Infekcie a hojenie rán Martin Novotný Nové postupy v liečbe grampozitívnych infekcií Pavol Jarčuška Infekcie vyvolané Clostridium difficile Pavol Jarčuška, Ivana Hockicková page page Obsah 1 Úvod 11 2 Hepatitída C 13 2.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2.2 Vírus hepatitídy C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2.3 Epidemiologická situácia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.3.1 Výskyt HCV infekcie vo svete . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.3.2 Situácia na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.3.3 Trvanie diagnostického procesu . . . . . . . . . . . . . . 19 2.3.4 Modelovanie vývoja epidemiologickej situácie do budúcnosti 20 2.4 Prenos HCV infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.5 Klinický priebeh infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.5.1 Akútna hepatitída C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.5.2 Chronická hepatitída C . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.5.3 Cirhóza pečene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.5.4 Hepatocelulárny karcinóm . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.6 Diagnostika HCV infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.6.1 Sérologická a virologická diagnostika . . . . . . . . . . . 29 2.6.2 Biochemická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.6.3 Histologická diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.6.4 Tranzientná elastografia . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 2.7 Liečba chronickej hepatitídy C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2.7.1 Cieľ a indikačné kritériá liečby CHC . . . . . . . . . . . . 33 2.7.2 Liečba 2-kombináciou pegylovaným interferónom a riba- virínom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 2.7.3 Proteázové inhibítory 1. generácie . . . . . . . . . . . . . 37 2.7.4 Nové antivirotiká v liečbe chronickej hepatitídy C . . . . . 40 2.8 Faktory úspešnosti antivírusovej liečby . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.8.1 Faktory súvisiace s HCV . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.8.2 Faktory zo strany pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 5 page 6 OBSAH 2.8.3 Faktory súvisiace s liečbou . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3 Infekcie v gravidite 51 3.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.2 Hepatitída B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.2.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.2.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 3.2.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 53 3.3 HIV infekcia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 54 3.4 Rubeola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.4.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.4.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 3.4.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 55 3.5 Toxoplazmóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.5.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.5.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.5.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 56 3.6 Syfilis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.6.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.6.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.6.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 59 3.7 Cytomegalovírusová infekcia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.7.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.7.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.7.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 61 3.8 Epstein-Barrovej vírus (EBV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9 Herpes simplex genitalis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 3.9.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 62 3.10 Varicella - zoster vírus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.10.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.10.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.10.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 64 page OBSAH 7 3.11 Parvovírus B 19 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.11.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.11.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.11.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12 Vírusová hepatitída C (VHC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.12.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 65 3.13 Listerióza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.13.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.13.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 3.13.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 66 3.14 Chrípka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.14.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.14.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.14.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 67 3.15 Streptococcus agalactiae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.15.1 Charakteristika ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.15.2 Špecifiká v gravidite . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.15.3 Prevencia vertikálneho prenosu . . . . . . . . . . . . . . 69 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 4 Zoonózy 73 4.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 4.2 Ústna dutina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 4.3 Gatrointestinálny trakt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 4.4 Pečeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 4.5 Respiračný systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 4.6 Koža a mäkké tkanivá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 4.7 Kĺby a kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.8 Svaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.9 Centrálny nervový systém (CNS) . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 4.10 Oko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 5 Bazilárna meningitída 97 5.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 5.2 História . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 page 8 OBSAH 5.3 Etiopatogenéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 5.4 Klinický priebeh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 5.5 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5.6 Diferenciálna diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 5.7 Terapia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.8 Liečba rezistentnej tuberkulózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 5.9 Prognóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 5.10 Prevencia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 5.11 Situácia na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.12 Stratégia WHO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 6 Hemoragická horúčka s renálnym syndrómom 121 6.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 6.2 Hantavírus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 6.2.1 Virológia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 6.2.1.1 Dobrava - Belehrad virus Saaremaa Hantavirus . 123 6.2.2 Puumala virus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.2.3 Tuula virus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.3 Epidemiológia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.4 Patofyziológia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 6.5 Klinická manifestácia u človeka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 6.5.1 Hemoragická horúčka s renálnym syndrómom (HHRS) . . 129 6.5.2 Hantavírusový pulmonárny syndróm . . . . . . . . . . . . 130 6.6 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 6.7 Liečba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 6.7.1 Antivirotiká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 6.7.2 Imunoterapia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 6.8 Prevencia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 6.9 Záver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 7 Infekcie a hojenie rán 141 7.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 7.2 Patogenita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 7.2.1 Patogenéza vzniku infekcie rán . . . . . . . . . . . . . . 142 7.2.2 Rany po chirurgickom zákroku . . . . . . . . . . . . . . . 143 7.2.3 Traumatické rany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 page OBSAH 9 7.2.4 Poranenie zvieraťom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 7.2.5 Profylaxia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 7.2.6 Dekubitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 7.3 Najčastejšie ranové infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.3.1 Pyogénne infekcie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.3.2 Putrídna infekcia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.3 Plynná sneť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.4 Erysipel (ruža) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.5 Eryzipeloid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 7.3.6 Tetanus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 7.3.7 Besnota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.8 Antrax . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.9 Tularémia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.10 Sodoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.3.11 Choroba z mačacieho poškrabnutia . . . . . . . . . . . . 156 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 8 Nové postupy v liečbe grampozitívnych infekcií 159 8.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 8.2 Linezolid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 8.3 Tigecyklín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 8.4 Bakteriofágy – stafylokokový fágový lyzát . . . . . . . . . . . . . 173 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 9 Infekcie vyvolané Clostridium difficile 181 9.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 9.2 Definícia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 9.3 Pôvodca ochorenia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 9.4 Fyziologická črevná mikroflóra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 9.5 Patogenéza choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 9.6 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 9.7 Laboratórna diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 9.8 Zobrazovacie metódy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 9.9 Liečba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 9.10 Všeobecné odporúčania v liečbe CDI . . . . . . . . . . . . . . . 197 9.11 Charakteristika liečiv používaných v liečbe CDI . . . . . . . . . . 200 9.12 Ďalšie možnosti liečby CDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 9.13 Odporúčanie pre liečbu jednotlivých skupín pacientov s CDI . . . 205 page 10 OBSAH 9.13.1 Liečba pacientov s nezávažnou CDI . . . . . . . . . . . . 205 9.13.2 Liečba pacientov so závažnou CDI . . . . . . . . . . . . . 206 9.13.3 Liečba pacientov s prvou rekurenciou CDI . . . . . . . . . 207 9.13.4 Liečba pacientov s viacnásobnou (opakovanou) recidívou CDI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 9.13.5 Liečba pacientov, u ktorých nie je možná orálna antibio- tická liečba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 9.14 Monitorovanie pacienta počas liečby . . . . . . . . . . . . . . . . 209 9.15 Opatrenia potrebné k zabráneniu šírenia infekcie . . . . . . . . . 209 Literatúra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 page Kapitola 1 Úvod Edukačná publikácia „Novinky v infektológiiÿ financovaná z grantu Kultúrnej a edukačnej grantovej agentúry Ministerstva školstva, vedy, výskumu a portu Slovenskej republiky číslo KEGA 005UPJŠ-4/2012 prináša nové poznatky z in- fektológie a je logickým zavŕšením a doplnením vzdelávacích aktivít, ktoré sú prístupné na webe s názvom „Infektológia v audio a video prednáškachÿ a na DVD nosičoch s názvom „Infektológia vo videoprednáškachÿ ...
UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Infectology | ...: Array | published on: 13. 7. 2015
Anamnestické dotazy na vyvolávající podněty a modifikující faktory: Co bolest vyvolává? Co bolest zlepšuje, co zhoršuje? ... Psychogenní bolesti obličeje Při bolestech v obličeji mohou hrát důležitou roli psychické faktory, a to u následujících poruch: u bludy podmíněných bolestivých pocitů v rámci psychóz ; jako projev psychofyziologických pochodů – např. v oblasti m. masseter, jako doprovodný příznak afektivní zuřivosti; při chorobné hypochondrii ; při organicky podmíněných poruchách v obličeji, které, např. ze strachu, vedou sekundárně k zesílení bolesti; při vzácném chorobném obrazu simulace ...
discipline: Dentistry | keywords: Bolest v orofaciální oblasti | published on: 20. 1. 2011
Je najčastejším karcinómom u žien. Rizikové faktory sú: vek (50-65 rokov), hormonálny status: skoré menarché, neskorá menopauza, dlhé užívanie HAK, neskorá primigravidita, nízky počet gravidít, pozitívna rodinná anamnéza: BRCA gény, časté vyšetrenie RTG a CT hrudníka, obezita, stres, depresie ...
UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: D05 Carcinoma in situ prsu, karcinóm prsníka, diagnostika, chirurgická liečba | published on: 19. 11. 2017