Search in MEFANET content

MEFANET logo

Results found: 1248


Základy neurověd pro zubní lékařství

pdf Základy neurověd pro zubní lékařství
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Anatomy | ...: Array | published on: 16. 12. 2010

Viscerálna patológia cievneho pôvodu

pdf Viscerálna patológia cievneho pôvodu
[ PDF ] download

Pomer mužov a žien je asi 6:1, títo pacienti sú starší, majú častejšie hypertenziu, diabetes, koronárne postihnutie a iné rizikové faktory aterosklerózy. Tieto dva typy vedú častejšie ku kritickej končatinovej ischémii a ohrozeniu končatiny ako I. typ ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Cardiology, Angiology | ...: Array | published on: 15. 3. 2021

Praktikum z patologické fyziologie

pdf Praktikum z patologické fyziologie
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Physiology and Pathophysiology | ...: Array | published on: 18. 1. 2013

Vybrané infekční nemoci virového či bakteriálního původu - Syfilis a kapavka

pdf Vybrané infekční nemoci virového či bakteriálního původu - Syfilis a kapavka
[ PDF ] download

Je třeba vzít v úvahu, že roli hrají celé řady dalších faktorů - např. rizikové sexuální chování, změny hodnotového systému, absence bezpečných sexuálních praktik a bariérové antikoncepce, sociální a ekonomické faktory. To vše významně přispívá k šíření STI i HIV/AIDS v populaci ... Je třeba vzít v úvahu, že roli hrají celé řady dalších faktorů - např. rizikové sexuální chování, změny page hodnotového systému, absence bezpečných sexuálních praktik a bariérové antikoncepce, sociální a ekonomické faktory. To vše významně přispívá k šíření STI i HIV/AIDS v populaci (4) ...

LF UK Hr. Králové | discipline: Biology | ...: Array | published on: 25. 9. 2015

Vybrané infekční nemoci virového či bakteriálního původu - HIV

pdf Vybrané infekční nemoci virového či bakteriálního původu - HIV
[ PDF ] download

... page Dalšími důležitými faktory HIV-1 infekce je modulace přímo determinant imunitního systému a funkcí buněčných efektorů ... Zda je skutečná incidence Reiterova syndromu zvýšená u HIV infekce, nebo zda HIV infekce usnadní vývoj či exacerbaci Reiterova syndromu, není známo. Podpůrné faktory k rozvoji Reiterova syndromu jako jsou urogenitální sexuálně přenášená onemocnění a infekční onemocnění gastrointestinálního traktu jsou totiž běžná u HIV infikovaných osob ...

LF UK Hr. Králové | discipline: Biology | ...: Array | published on: 25. 9. 2015

Diskusia

pdf Diskusia
[ PDF ] download

Znamená to, že pri Sce-d hrajú dôležitú úlohu ďalšie faktory. Experimentálne práce demonštrujú, aké dôležité pre vznik poruchy prenosu vzruchov axónmi miechových koreňov a pre ich funkčnú regeneráciu je krvné zásobenie týchto štruktúr (32,38,46,64) ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | ...: Array | published on: 23. 4. 2010

Základy receptury léčivých přípravků

pdf Základy receptury léčivých přípravků
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Pharmacology | ...: Array | published on: 4. 10. 2010

Nádory dětí ORL oblasti u dětí

Nádory dětí ORL oblasti u dětí

V etiopatogeneze nemohou hrát významnější roli zevní onkogenní faktory, výrazněji se však uplatňují vlivy dědičné a karcinogeny v průběhu těhotenství (prenatální virové infekce, kouření matky, Stilbestrol aj.) ...

2.LF UK | discipline: Otorhinolaryngology | keywords: nádory, děti, nádory, děti, Hygroma colli cysticum | published on: 2. 1. 2009

Biosyntéza nukleových kyselin

Biosyntéza nukleových kyselin

Stručná biochemie uchování a exprese genetické informace : Struktura nukleových kyselin : Základní složky nukleových kyselin • Primární struktura nukleových kyselin • Řetězec nukleové kyseliny lze štěpit neenzymovou nebo enzymovou hydrolýzou • Metody sekvencování • Sekundární a vyšší struktura nukleových kyselin: Sekundární struktura DNA • Denaturace a reasociace řetězců nukleových kyselin, molekulární hybridizace • Sekundární struktura RNA • Topologie DNA ; • Interakce DNA s proteiny, struktura chromosomu • Bakteriální chromosom • Eukaryotické chromosomy • DNA mitochondrií Biosyntéza nukleových kyselin : Replikace DNA • Transkripce Biosyntéza polypeptidového řetězce – translace : Transferové RNA (tRNA) • Aktivace aminokyselin, syntéza aminoacyl-tRNA • Funkce ribozómů v translaci • Translace u prokaryotů • Struktura ribozómů • Iniciace translace • Elongace peptidů • Terminace translace • Inhibitory bakteriální translace • Translace u eukaryotů • Struktura ribozómů • Iniciace eukaryotické translace • Elongace eukaryotické translace • Terminace eukaryotické translace • Inhibitory eukaryotické translace Genetický kód Biosyntéza nukleových kyselin a proteosyntéza v mitochondriích : Replikace mitochondriální DNA • Mitochondriální transkripce • Mitochondriální translace Řízení genové exprese a proteosyntézy : Řízení genové exprese a proteosyntézy u prokaryot • Regulace na úrovni transkripce • Regulace sigma-faktory • Jacobův-Monodův operonový model • Regulační význam cAMP u bakterií • Variace operonového řízení genů • Tryptofanový a arabinosový operon • Řízení terminace transkripce • Regulace bakteriální proteosyntézy na úrovni translace • Řízení genové exprese a proteosyntézy u eukaryot • Regulace na úrovni uspořádání genů • Regulace na úrovni transkripce • Regulace posttranskripčních úprav pre-mRNA • Regulace na úrovni translace • Řízení rychlosti degradace mRNA • Regulace funkce proteinu kotranslačními a posttranslačními úpravami Posttranslační úpravy a targeting proteinů : Signální sekvence polypeptidu, volné a vázané ribozómy • Posttranslační glykosylace proteinů • Targeting nezávislý na glykosylaci proteinů • Targeting mitochondriálních proteinů • Targeting jaderných proteinů • Rozhodovací mechanismus k destrukci nefunkčních proteinů • Receptorem zprostředkovaná endocytóza Biochemie virů : Reprodukce DNA virů • Reprodukce RNA virů • Interferony Biochemie genového inženýrství : Štěpení DNA na definovaném místě řetězce • Účinné dělení fragmentů DNA elektroforézou • Identifikace restrikčních fragmentů • Syntéza umělé DNA • Pomnožení a exprese izolovaného nebo umělého genu v hostitelské buňce ŠTÍPEK, Stanislav.  Stručná biochemie : uchování a exprese genetické informace.  1. vydání. Praha : Medprint, 1998.  ISBN 80-902036-2-0 ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Biosyntéza nukleových kyselin | published on: 15. 6. 2010

Nebílkovinné dusíkaté látky

Nebílkovinné dusíkaté látky

Odhad clearance Odhad clearance kreatininu podle Cockrofta a Gaulta Clearance endogenního kreatininu lze odhadnout na základě koncentrace kreatininu v séru bez nutnosti sběru moči výpočtem pomocí vzorce (Cockcroft a Gault), který zahrnuje některé faktory ovlivňující glomerulární filtraci — věk, pohlaví a tělesnou hmotnost pacienta jako nepřímý ukazatel svalové hmoty ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Nebílkovinné dusíkaté látky | published on: 1. 4. 2011

Poruchy rovnováhy/PGS

Poruchy rovnováhy/PGS

Anamnéza poruch rovnováhy musí obsahovat tyto informace : typ poruchy rovnováhy, zlepšující a zhoršující faktory provokační momenty a začátek pocitu nestability (akutní, pozvolný) doba trvání progrese (minuty, dny, měsíce, roky) průběh (kontinuální, progredující, epizodický), u epizodického délka trvání ataky doprovodné příznaky (vegetativní, sluchové, ostatní neurologické) anamnéza interních a psychiatrických komorbidit a nasazená medikace Již z anamnézy a klinického vyšetření je možné rozlišit : vertigo, které svědčí pro lézi vestibulárního systému ataxii vzniklou lézí mozečku , proprioceptivních drah nebo vestibulárního systému poruchy stability vzniklé lézí bazálních ganglií, frontálního kortexu nebo jejich spojů nespecifické nebo presynkopální stavy pocitu nerovnováhy, které bývají způsobeny kardiovaskulárními, metabolickými či vegetativními příčinami ...

discipline: Anaesthesiology and Intensive Care Medicine | keywords: Poruchy rovnováhy/PGS | published on: 16. 8. 2009

Vybrané infekční nemoci virového či bakteriálního původu - Virové hemoragické horečky

pdf Vybrané infekční nemoci virového či bakteriálního původu - Virové hemoragické horečky
[ PDF ] download

Ačkoliv nelze vyloučit přímou interakce lymfocytů s virovými proteiny jako jeden z důvodů jejich destrukce, jejich rychlý úbytek je pravděpodobně způsoben kombinací dysfunkce dendritických buněk a uvolňováním solubilních mediátorů z monocytů a makrofágů. Solubilní faktory jsou také příčinou poruch vaskulárního systému, které vedou k únikům tekutin přes endotel ...

LF UK Hr. Králové | discipline: Biology | ...: Array | published on: 25. 9. 2015

Lymfatický systém

pdf Lymfatický systém
[ PDF ] download

Okrem krycích epitelových buniek plniacich bariérovú funkciu voči vonkajšiemu prostrediu (epitel kože, tráviaceho, dýchacieho a močovo-pohlavného systému), sa tu uplatňujú aj bunky s fagocytárnou aktivitou, najmä neutrofilné granulocyty (mikrofágy), makrofágy ako aj eozinofilné granulocyty, prirodzené zabíjače (NK-bunky, natural killer cells) a niektoré humorálne faktory (bielkoviny s antimikrobiálnymi vlastnosťami) v krvi ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Histology, Embryology | ...: Array | published on: 9. 4. 2019

Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS

Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS

Tab. 5 Rozlišení primární a sekundární neuralgie Primární neuralgie Sekundární neuralgie Etiologie neznámá, možný neurovaskulární konflikt patologie v oblasti kmene i v v průběhu nervu Výskyt nejčastěji více než 60 let, vice ženy spíše mladší osoby Typ bolesti paroxysmální šlehavé krátké (1 až několik sekund) prudké intenzivní bolesti tupější bolest nebo dysestézie, parestézie, pozvolna narůstající Frekvence bolesti často v sériích, mezi nimi klid, 10-15x/den trvalejšího rázu Lokalita bolesti striktně UNILATERÁLNÍ, hlavně ve V2 a V3 pozvolné šíření, může být ve všech třech větvích Vyvolávající faktory mluvení, žvýkání, dotyk spouštové zony ne Neurologické vyšetření NORMÁLNÍ, výstupy V. nebolestivé hemihypestézie obličeje, ↓ korneální r. , bolestivé výstupy Změny citlivosti - hypestézie , dysestézie, hyperestézie, parestézie Periferní hypestézie – v jednotlivých větvích nebo jejich částech ...

keywords: Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS | published on: 16. 8. 2009

Deník ošetřovatelské praxe – Intenzivní péče

pdf Deník ošetřovatelské praxe – Intenzivní péče
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Health Care Sciences | ...: Array | published on: 28. 2. 2020

Zdravotní péče o brněnské obyvatele v 18. a 19. století

pdf Zdravotní péče o brněnské obyvatele v 18. a 19. století
[ PDF ] download

ST. 2. 5. 1 Lékaři v období před tereziánskými reformami 31 2. 5. 2 Lékaři v období po tereziánských reformách 32 2. 5. 2. 1 Michael Valenzi 33 2. 5. 2. 2 Leopold Gärtelgruber 33 2. 5. 2. 3 Vincenc Kaiser von Nilkheim 34 2. 5. 2. 4 Josef Steiner von Pfungen 34 2. 5. 2. 5 Andreas Mosetig 38 2. 5. 2. 6 Významné brněnské lékařské rodiny 39 2. 5. 2. 7 Odborné lékařské a zájmové instituce 42 2. 6 BRNĚNSKÉ OBYVATELSTVO A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ JEHO ZDRAVOTNÍ STAV 2. 6. 1 Průmyslový rozvoj 45 2. 6. 2 Přírodní faktory 45 2. 6. 3 Zásobování vodou 46 2. 6. 4 Odpadní voda 47 2. 6. 5 Komunální odpad 48 2. 6. 6 Obchodní ruch 48 2. 6. 7 Výživa 48 2. 6. 8 Bydlení 52 2. 7 NEJBĚŽNĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ BRNĚNSKÝCH OBYVATEL POPISOVANÁ V LITERÁRNÍCH PRAMENECH 52 2. 7.1 Infekční choroby 52 2. 7. 1. 1 Cholera 53 2. 7. 1. 2 Skvrnitý tyfus 55 2. 7. 1. 3 Pravé neštovice 56 31 45 page 4 3 ...

LF MU | discipline: Anatomy | ...: Array | published on: 9. 3. 2010

KDP monografie 2009 VUP

pdf KDP monografie 2009 VUP
[ PDF ] download

Je pravda, že všechny tyto faktory vedly v posledních dvaceti letech k exponenciálnímu nárůstu počtu vytvářených KDP ... Ve zprávě ze zasedání Royal College of Psychiatrics z roku 1994 se uvádí, že rozmach tvorby KDP podnítily čtyři následující faktory: 29 BURKE, Peter. Společnost a vědění. Od Gutenberga k Diderotovi, s. 121–122. 30 LEUCHT, S., STIEGLER, M., RUMMEL, C., WAHLBECK, K., KISSLING, W ...

LF UP | discipline: Medical Ethics and Law | ...: Array | published on: 20. 11. 2009

Rozdělení dětského věku

Rozdělení dětského věku

[4] [5] Fetální růst řízen IGF-I a IGF-II – regulují četnost buněčných dělení (četnost mitotických cyklů buňky); jejich hladiny ovlivňuje výživa matky, chronická onemocnění matky, embryonální/fetální infekce, působení toxických látek, funkce placenty; spolupůsobí endogenní faktory – chromosomální aberace a jiné genetické poruchy ovlivňují růstový potenciál; na konci fetálního období se uplatňují gonadotropiny a pohlavní hormony; plody mužského pohlaví rostou rychleji než ženské (chlapci mají vyšší porodní hmotnost a délku); v roce 1991 byla průměrná porodní hmotnost a délka chlapců 3390 (± 464) g a 50,4 (± 2,9) cm a dívek 3244 (± 460) g a 49,7 (± 2,9) cm;. [3] Novorozenecké období Podrobnější informace naleznete na stránce Novorozenec . od narození do ukončeného 28. dne; období adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky; nejvyšší mortalita z celého dětství; období je to značně specifické, proto se postupně vyčlenil lékařský obor neonatologie . [1] Charakteristika novorozeneckého období behaviorální stavy dle Brazeltona: hluboký spánek, lehký spánek (REM fáze spánku), dřímota (přechodný stav mezi spánkem a bděním), klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč; spánek je zatím málo konsolidovaný (je rozdrobený do většího počtu časových úseků), trvá kolem 20 hodin denně; přítomny novorozenecké (nepodmíněné) reflexy: pátrací a sací reflex umožňující příjem potravy, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové, polohové, atd.; rozvinuty smyslové funkce: sluch – dobře rozvinutý, dává přednost zvukům řeči, preferuje ženský hlas o vyšších frekvencích; čerstvě narozené dítě pravděpodobně poznává a preferuje hlas své matky proti hlasu cizí ženy, hlas svého otce rozeznává až o něco později; čich – umožňuje orientaci v prostředí; odvrací se od nepříjemných pachů a reaguje pozitivně na příjemné vůně; v jednom týdnu věku rozliší kojené dítě vůni prsní bradavky své matky; chuť – dává přednost sladké chuti, vyhýbá se chuti hořké či jinak nepříjemné; má více chuťových pohárků než dospělí; zrak – sítnice je dobře rozvinutá, ale vázne pohyblivost čočky a zraková ostrost; zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400), ostrosti vidění dospělého dosáhne až kolem 1 roku věku; fixace a sledování v zorném poli se objevují do 2 měsíců věku; optimální vzdálenost pro akomodaci oka je 20–25 cm; preferuje lidskou tvář (a všechny obrazce, které jej připomínají) před geometrickými obrazci, upřednostňuje pohybující se předměty, jasné barvy a barevné kontrasty; častý je strabismus, který obvykle mizí do 3 měsíců věku (při přetrvávání se doporučuje oftalmologické vyšetření); hmat – pozitivně reaguje na teplo a taktilní uklidňování; sání prstů je pozorováno již od 24. týdne těhotenství; v bdělém stavu zaujímá obvykle asymetrické postavení končetin podmíněné převahou podkorových oblastí nad nezralou mozkovou kůrou (tonický šíjový reflex neboli šermířský reflex, tzn. hlava je otočena do strany a končetiny ve směru pohledu jsou v extenzi, zatímco na opačné straně jsou v semiflexi); pěsti má většinou zaťaté, nepřipravené pro aktivní úchop; schopen učit se, schopen jednoduchých myšlenkových pochodů, ale má krátký a prchavý stav bdění s nutností pravidelného a častého opakování situací učení a sociální zkušenosti; křik je diferencovaný – analýza zvukového spektra ukázala rozdíly např. mezi křikem bezprostředně po porodu, křikem z hladu a křikem z bolesti; schopen napodobovat jednoduché mimické výrazy (otevření a zavření očí a úst, vystrčení jazyka, ale i jednoduchou vokalizaci); schopen poznat mateřský jazyk od cizího (na rozdíl od dospělých rozlišuje jemné rozdíly v časových vztazích hlásek obsažených v lidských jazycích) – novorozenec (ve věku 2 týdnů) je zneklidněn, pokud se na něj promluví jinou řečí, než kterou dosud slýchal. [6] [3] Nejčastější problémy v novorozeneckém období závažné vrozené vývojové vady – vrozené vady srdce a plic , poruchy uzávěru tělních trubic a průchodnosti GIT ; následky perinatální patologie – asfyxie a infekce z porodních cest; pokračování nitroděložních patologických stavů – embryonálních a fetálních infekcí atp.; infekce mají díky nezralosti imunitního systému tendenci ke generalizaci – vážnější infekce probíhají pod obrazem sepse . [1] Kojenecké období Podrobnější informace naleznete na stránce Kojenec . začíná 29. den a končí v den prvních narozenin dítěte (trvá 11 měsíců); období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje; symbolicky období vrcholí prvním krůčkem a prvním slovem kolem jednoho roku věku; z hlediska morbidity a mortality je to druhé nejvýznamnější období (hned po předchozím); [1] Nejčastější problémy v kojeneckém období vrozené vývojové vady ; pozdní projevy následků perinatálních patologií (např. rozvoj dětské mozkové obrny v důsledku perinatální asfyxie ); dědičné poruchy metabolismu ; molekulární onemocnění endokrinologická, imunologická, hematologická atd.; získané nemoci (zejm. infekční). [1] Vývoj motoriky rozvoj jemné motoriky je charakterizován vývojem úchopu: ve 3–4 měsících – úchop celou dlaní, zejm. ulnární částí; před 5. měsícem – úchop i palcem (např. při úchopu kostky); před 7. měsícem – opozice palce (při úchopu drobných předmětů); v 9 měsících – pinzetový (klíšťkový) úchop; v 9–10 měsících začíná věci záměrně pouštět; vývoj hrubé motoriky umožňuje objevovat okolí v 6 měsících – samostatný sed; ve 12 (9–17) měsících – počátky chůze. [3] [7] zákonitosti vývoje dle Arnolda Gesella: princip vývojového směru – postup kefalokaudální (napřed aktivně ovládá hlavičku, pak v pasivním sedu vyrovnává nejprve krční a následně bederní páteř, poté leze po kolenou a postaví se na chodidla), postup proximodistální (pohyby končetin začínají v ramenních a kyčelních kloubech, přecházejí přes zápěstí na prsty, resp. přes kolena na chodidla) a postup ulnoradiální (posun od malíkové strany k palcové při aktivním úchopu); princip střídavého „proplétání“ antagonistických neuromotorických funkcí (vývoj podél spirály) – střídání dominance flexorů a extenzorů končetin; princip funkční asymetrie – střídání funkční symetrie a asymetrie na stále vyšší vývojové úrovni (symetrické postavení končetin nedonošeného novorozence, tonický šíjový reflex donošeného novorozence, symetrické postavení končetin po 3. měsíci věku, uchopování předmětů jednou rukou po 6. měsíci věku); princip individualizace – platí obecné principy vývoje, ale s interindividuálními rozdíly; princip autoregulace – vývoj řízený dítětem samým není plynulý, ale s výkyvy. [7] v 8 měsících si dokáže sám držet lahvičku při pití a s dopomocí pije z hrnku, drží a kouše rohlík či sušenku; v prvních měsících života přitahují zrakovou pozornost kojence především výrazné a pestré předměty, zatímco po 9. měsíci věku naopak detaily a drobné předměty (drobek, tabletka, řetízek atp.); v 9 měsících začíná rozumět jednoduchým výzvám – „udělej pápá“, „paci-paci“; v 1 roce rozlišuje předměty podle jejich vlastností – pískací hračku mačká, autíčko postrkuje, hřebínek si přikládá k hlavičce; [7] Vývoj řeči do 2 měsíců – nonverbální fáze; od 2 měsíců – vokální hra (mezi matkou a dítětem); 3 měsíce – žvatlání; samohlásky a, u,e; 7 měsíců – napodobování zvuků řeči ; 8 měsíců – slabiky da, ba, ka; 10 měsíců – „táta“ nebo „máma“ neadresně; 10. až 11. měsíců – krátké „větičky“, které nemají konkrétní význam, ale mají jednoznačnou formu sdělení, otázky či rozkazu (rytmem a melodií řeči); kolem 1 roku má tento žargon charakter dlouhých „promluv“, při kterých jde jen výjimečně zachytit zřetelné slovo; 12 měsíců – vlastní řeč (žargon), které rozumí jen rodiče – napodobuje fyzikální zvuky, hlasy zvířat nebo lidských výkřiků; artikuluje jasně jedno další slovo kromě „máma“ a „táta“; porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – prvním slovům rozumí v 9 měsících; [3] [8] Psychosociální vývoj v 1. roce života pláč je hlavním prostředkem komunikace v prvních týdnech života; čas strávený pláčem v prvních 2–3 měsících života narůstá spolu s tím, jak se zkracuje celková denní doba spánku; po 12 týdnech věku pláče ubývá, protože se dítě učí reagovat jinak – úsměvem, dotykem, dumláním; průměrná doba spánku v prvním roce života (1 týden...1 měsíc...1 rok věku): 16...15...14 hodin, z toho přes den 8...7...3 hodiny; kojenec vnímá realitu jako ekvivalent svého bezprostředního okolí; kojenec dokáže sledovat dráhu předmětu v zorném poli, ale v prvním půlroce pro něj předmět přestává existovat, jakmile opustí zorné pole; až mezi 9.–12. měsícem začíná chápat trvalost předmětů; pro 3.–6. měsíc jsou typické jednoduché hry, kdy dítě a rodič střídají chvilky vizuálního kontaktu s chvilkami odvrácení tváře – představují časný stupeň napodobování; komplikovanější hry (např. hra na schovávanou) se objevují kolem 9. měsíce; vyjádření radosti nad tváří, která zmizela a zase se objevila vyjadřuje pochopení trvalosti předmětu; mezi 8 a 9 měsíci přichází strach z odloučení a obava z neznámých lidí, tzv. separační úzkost – dítě reaguje na cizí lidi pláčem, je to výrazem rozpoznání rozdílu mezi matčinou přítomností a nepřítomností (dítě si umí vyvolat obraz její přítomnosti, uvědomí si rozdíl, znejistí a začne se bát); tyto projevy vrcholí v období 15 měsíců a mizejí kolem 2 let věku. [3] Jean Piaget (1966) popisuje první 2 roky života jako senzorimotorické období – dítě se učí spojovat podnět z prostředí s motorickou odpovědí; vychází z jednoduchých reflexních stereotypů (schémat) a doplňuje je vlastními zkušenostmi; Sigmund Freud nazývá první rok života orální stádium – dítě uspokojuje své potřeby prostřednictvím úst; Erik Homburger Erikson to nazývá obdobím primární důvěry či nedůvěry ; [3] Margaret Mahlerová (1975) popsala následující stadia: 1. měsíc života – období normální (primárního) autismu – dítě převážně spí, uspokojuje své potřeby, nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí; 2. až 4. měsíc – stadium symbiózy s matkou – matka uspokojuje všechny potřeby dítěte; vytváří se vzájemná trvalá pouta; rodiče se učí vnímat a rozpoznávat projevy svého dítěte; rozvíjí se vzájemná citová interakce; dítě neodlišuje sebe od své matky, ale začíná odlišovat okolí; 4. měsíc až 3 roky – období separace – individuace : 4. až 10. měsíc – subfáze diferenciace – dítě odlišuje svou matku od ostatních lidí; prozkoumává okolí, vlastní tělo i tělo matky; koncem tohoto období se projevuje separační úzkost; 10. až 16. měsíc – subfáze procvičování – dítě se začíná aktivně vzdalovat od matky, ale vždy se k ní opět vrací, aby získalo jistotu a emoční zklidnění, čímž upevňuje svůj vztah k matce; nucená separace v tomto období může způsobit stagnaci nebo dokonce regresi ve vývoji dítěte; 16. až 25. měsíc – subfáze znovusblížení neboli fáze navazování sociálních vztahů; 25. až 36. měsíc – subfáze individuace nebo stálosti objektu; [7] Vývoj centrální nervové soustavy klesá poměr mezi velikostí hlavy a tělesné délky/výšky – z 1/4 u novorozence na 1/8 u dospělého; při narození je obvod mozkové části hlavy 65 % obvodu dospělého; polovina postnatálního růstu mozku je skončena už v 1 roce věku; po 2 letech věku se obvod hlavy zvětšuje jen o 2 cm/rok; v 10 letech je růst mozku téměř ukončen; lidský mozek obsahuje přibližně 100 miliard neuronů; replikace neuronů probíhá převážně během prvních 3 měsíců těhotenství a je ukončena před narozením; organizace mozkových buněk se vyvíjí ještě dlouho po narození; přibývá bílá hmota mozková a proliferují synaptická spojení; relativně nejpozději se vyvíjí šedá hmota mozečku (od 30. týdne těhotenství do 1 roku věku); mícha prorůstá neurálním kanálem postupně do 3. měsíce těhotenství, poté roste tělo plodu rychleji než mícha, takže dolní pól míchy postupně stoupá; při narození dosahuje ke 3. lumbálnímu obratli; myelinizace začíná v míše ve 4. měsíci těhotenství a v mozku v posledním trimestru; při narození je ukončeno zrání a myelinizace autonomního nervového systému, myelinizované jsou hlavové nervy kromě optického a čichového; myelinizace mozkové kůry a jejích spojů do talamu a bazálních ganglií končí kolem 2 let věku; Moroův reflex a palmární úchop se vyvíjejí ve 28. týdnu těhotenství a postupně mizejí ve 3, resp. 4 měsících věku; Babinského reflex se objevuje těsně před termínem porodu a mizí obvykle po 12. až 16. měsíci věku díky myelinizaci. [3] Infantilní růstové období infantilní růstové období je přímým postnatálním pokračováním nitroděložního růstu; na růst v tomto období nepůsobí přímo výška rodičů; na počátku postnatálního života přetrvává působení gonadotropinů a pohlavních hormonů z konce fetálního období (období po narození se podobá začátku puberty); vliv růstového hormonu na růstovou rychlost se teprve začíná rozvíjet; až během 2. roku života začíná být tělesný růst ovlivňován růstovým hormonem; v prvních letech života výrazně klesá potřeba energie: ze 110 kcal/kg/den v časném kojeneckém věku na 90 kcal/kg/den ve 2 letech věku a následně 60 kcal/kg/den (bazální metabolismus + tělesný pohyb + růst); je to dáno snižováním relativního podílu hmoty energeticky náročných orgánů (zejm. mozku a jater) ze 17 % tělesné hmotnosti kojence na 5 % tělesné hmotnosti dospělého; klesá také procento energie využívané pro růst: ze 40 % v časném kojeneckém věku na 3 % ve 2 letech věku. [3] v prvních měsících života je nejintenzivnější přírůstek hmotnosti za první rok vyroste o 25 cm → na konci by mělo mít délku 75 cm porodní hmotnost se ve 4. měsíci zdvojnásobí (zhruba 7 kg), okolo roku ztrojnásobí (cca 10 kg) [9] ICP model dle Karlberga první 3 roky života jsou kombinací zpomalující se infantilní komponenty růstu (I) a nastupující dětské komponenty růstu (C), která působí od druhé poloviny 1. roku života; klesají hladiny gonadotropinů a pohlavních hormonů aktivované v pozdním fetálním období; vliv komponenty I postupně mizí a poté se na růstu podílí výlučně komponenta C. [3] Batolecí věk Podrobnější informace naleznete na stránce Batole . od 1. do 3. narozenin dítěte (trvá 2 roky); období postupného osamostatňování dítěte; díky samostatnému pohybu se seznamuje s okolním světem, díky rozvoji řeči zdokonaluje komunikaci s ostatními lidmi. [1] Vývoj motoriky vývoj hrubé motoriky: v 1 roce – první nedokonalé samostatné krůčky; ve 13–15 měsíci – samostatná chůze (rozejde se z volného postoje, ujde několik kroků, zastaví se, aniž by se něčeho přidrželo); po 15. měsíci – jistější chůze, zřídka padá, dokáže utíkat, ale o široké bázi; ve 2 letech – utíká dobře, zvládá nerovnosti terénu (bez potíží překračuje práh atp.); chůze do schodů: zpočátku do schodů leze; kolem 1,5 roku vyjde schody, když je vedeno za ruku; ve 2 letech vyjde schody bez přidržování, ale obvykle s přisunováním nohou na každém schodu; ve 2,5 letech vyjde schody se střídáním nohou; až kolem 3 let sejde schody dolů; kolem 2 let dokáže poskočit snožmo na místě a skáče rádo z malé výšky (z posledního schodu atp.); skok s překonáním určité vzdálenosti zvládne až kolem 3 let; před 3. rokem obvykle zvládne jízdu na tříkolce; vývoj jemné motoriky: koncem kojeneckého období dobře ovládá úchop i velmi drobných předmětů, ale upustit předmět záměrně a přesně je obtížné – pouštění má spíše ráz vyhazování či vrhání po 1. roce dokáže lépe pouštět předměty (jemněji, načasovaně) – např. je schopno postavit 2 kostky na sebe v 1,5 roce dokáže postavit věž z kostek; ve 2 letech dokáže řadit kostky svisle i vodorovně; ve 3 letech napodobí „most“ ze 3 kostek; kolem 2 let přiřazuje základní geometrické tvary k příslušným otvorům; ve 3 letech zvládne navléct korálky na provázek; vývoj čmárání: zpočátku zachází s tužkou stejně jako s ostatními předměty (mává a tluče s ní o stůl); poté začne čmárat na papír, ale tahy jsou nahodilé, hrubé, často přesahují plochu papíru; kolem 1,5 roku se snaží napodobit čáru nakreslenou dospělým, ale zatím bez ohledu na směr; ve 2 letech napodobuje věrněji (snaží se zachovat směr či napodobit kruhové pohyby); kolem 3 let napodobí kruh či křížek pouze podle předlohy; oblékání: kolem 1 roku začíná aktivně pomáhat při oblékání (např. prostrčí ruku nastaveným rukávem, podá nohy při obouvání); během 3. roku si natahuje botičky a rozepíná (později i zapíná) knoflíky; ve 3 letech se oblékne jen s malou dopomocí, zvládne si umýt ruce; stolování: v 15 měsících samo jí lžičkou (ačkoli ji ještě převrací); v 1,5 roce dobře zachází s hrnkem a při pití už příliš nenabryndá; udržování čistoty: po 1. roce spolupracuje, když je posazeno na nočník ve vhodnou dobu (např. po probuzení), ale ještě samo nehlásí svou potřebu; teprve ke konci 2. roku se samo hlásí, ale občas musí být upamatováno. [8] Vývoj řeči mezi jednotlivými dětmi jsou veliké rozdíly; porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – ve 13 měsících může rozumět 20–100 slovům, ale říká pouze několik slov; vývoj řeči zpomaluje málo podnětné prostředí, ale také časté otitidy s převodní poruchou sluchu; ve 12 měsících vrcholí fáze žvatlání, poté začíná užívat k označení předmětů a činností konkrétní slova; nejprve na předměty ukazuje; v 16 měsících říká 6 slov, souhlásky t, d, v, n, h; v 18 měsících užívá v průměru 20–50 slov; po 18. měsíci dochází k rychlému rozvoji jak pasivního, tak aktivního slovníku; dítě začíná chápat symbolický význam slov; koncem 2. roku (v 18–24 měsících) začíná používat slovesa a říká srozumitelné věty o 2 slovech, popisuje svoji činnost („Jdu ven“.); užívá předložky; začíná se ptát „proč? ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Rozdělení dětského věku | published on: 21. 2. 2010

New methods of primary prevention of dental caries in children

pdf New methods of primary prevention of dental caries in children
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Dentistry | ...: Array | published on: 8. 4. 2022

První pomoc

pdf První pomoc
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Emergency Medicine | ...: Array | published on: 2. 8. 2023

Lebka

pdf Lebka
[ PDF ] download

Hypertrofické chondrocyty syntetizujú a vylučujú vo zvýšenej miere aj rôzne rastové faktory, najmä VEGF (rastový faktor cievneho endotelu), čo je kľúčový faktor stimulácie angiogenézy a zodpovedný za vrastanie osifikačných ciev do kalcifikovanej chrupky ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Histology, Embryology | ...: Array | published on: 9. 4. 2019

Biostatistika

pdf Biostatistika
[ PDF ] download

Vedle samotného vlivu sledovaných faktorů na výskyt onemocnění můžeme zároveň studovat, jak spolu jednotlivé vysvětlující faktory interagují a vzájemně se ovlivňují. • Hodnocení úspěšnosti programů prevence nádorových onemocnění ... Dalším důležitým aspektem je v souvislosti s typy dat míra subjektivity, kterou je ten či onen datový typ ovlivněn, respektive do jaké míry je měření dané veličiny ovlivnitelné subjektivními faktory. Klasickým příkladem je rozdíl mezi měřením tlaku krve a bolestivosti rány po operaci ...

LF MU | discipline: Other | ...: Array | published on: 11. 6. 2012

Logbook ošetřovatelské praxe pro studijní program Intenzivní péče

pdf Logbook ošetřovatelské praxe pro studijní program Intenzivní péče
[ PDF ] download

LF MU | discipline: Health Care Sciences | ...: Array | published on: 17. 3. 2022

Jak napsat bakalářskou práce - studijní opora

pdf Jak napsat bakalářskou práce - studijní opora
[ PDF ] download

Příkladem nevhodně formulovaného cíle je: • …poukázat na škodlivost kouření… • orientovat se v dané problematice, seznámit se s problematikou… Vhodná formulace cíle: • Zkoumat faktory, jež ovlivňují kouření mladistvých. • Prokázat vztah mezi stupně vzdělání dotazovaných a jejich informovaností ...

LF MU | discipline: Other | ...: Array | published on: 23. 6. 2008

MORFOLOGIE orofaciální oblasti

pdf MORFOLOGIE orofaciální oblasti
[ PDF ] download

VÝVOJ OBLIČEJOVÉ A KRČNÍ KRAJINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 3.1 Branchiální aparát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 3.2 Vývoj obličeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 3.3 Vývoj ústní a nosní dutiny, vývoj patra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.3.1 Stomodeum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.3.2 Nosní váčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 3.3.3 Labiogingivální lišta, vznik vestibulum oris . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 3.3.4 Vývoj patra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 3.3.5 Vývoj slinných žláz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 3.4 Vývojové vady v obličejové krajině – rozštěpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 3.4.1 Rozštěpy rtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 3.4.2 Rozštěpy tváří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 3.4.3 Rozštěpy patra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 3.4.3.1 Přední rozštěpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3.4.3.2 Zadní rozštěpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3.4.3.3 Kombinované rozštěpy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3.4.4 Vývojové vady nosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3.4.5 Etiologické faktory rozštěpů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3.5 Žaberní oblouky a jejich deriváty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 3.5.1 Obecná charakteristika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 3.5.2 Arterie z aortálních oblouků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 3.5.3 Nervy žaberních oblouků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 page 5 3.5.4 Chrupavčitá a kostěná složka žaberních oblouků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 3.5.5 Svaly žaberních oblouků – branchiogenní svalstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 3.6 Ektodermové žaberní rýhy (žaberní vklesliny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 3.7 Entodermové žaberní výchlipky (rýhy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 3.8 Vývojové anomálie branchiálního aparátu a jeho derivátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 3.9 Vývoj jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 3.10 Vývoj štítné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 4 ...

LF UP | discipline: Anatomy | ...: Array | published on: 14. 3. 2011

Fyziologie nervového systému

pdf Fyziologie nervového systému
[ PDF ] download

Z axo- nálního zakončení do těla je dopravován materiál určený k recyklaci a signální molekuly z postsynaptických struktur (např. neurotrofní faktory). Pomalý axonální transport je pouze anterográdní, není závislý na ATP a molekulových motorech ...

LF MU | discipline: Neurology | ...: Array | published on: 28. 1. 2025

Specifická bariérová péče a preventivní opatření u pacientů s infekčním onemocněním

pdf Specifická bariérová péče a preventivní opatření u pacientů s infekčním onemocněním
[ PDF ] download

Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory vnějšího prostředí a odolnosti mikroorganizmů ...

LF MU | discipline: Health Care Sciences | ...: Array | published on: 10. 11. 2017

Životní cyklus léčiv

pdf Životní cyklus léčiv
[ PDF ] download

Toto se ukazuje velmi přínosné zejména v posledních letech, tedy v době zavádění nových cílených molekul neboli tzv. biologické léčby nádorů, kdy se zvyšuje potřeba odhalit ty "správné" prediktivní faktory a biologické markery pro účinek takto působících léčiv ...

LF MU | discipline: Pharmacology | keywords: () | published on: 18. 3. 2014

Líečenie poúrazových defektov kostí končatín

pdf Líečenie poúrazových defektov kostí končatín
[ PDF ] download

Podstatou klasifikácie sú mechanické faktory, pomocou ktorých sa pôsobí na kosti alebo kostné úlomky, na vznikajúci kostný regenerát i mäkké tkanivá v okolí kosti ... Pri kombinovanom pôsobení vonkajšej fixácie môžu pôsobiť kompresia a distrakcia súčasne alebo sa môžu striedať. Vzhľadom na tieto faktory môže byť vonkajšia fixácia kombinovaná – po sebe nasledujúca kompresia-distrakcia, distrakcia-kompresia, alebo striedajúca sa, keď kompresia a distrakcia sa mnohokrát menia v priebehu liečenia, alebo synchrónna, keď kompresia a distrakcia pôsobia súčasne ...

LF UK Hr. Králové | discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | ...: Array | published on: 20. 9. 2021

e-bulletin MEFANETin 02/2012

pdf e-bulletin MEFANETin 02/2012
[ PDF ] download

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Other | ...: Array | published on: 17. 2. 2008


Specify search

Medical disciplines

Level

Language

Keywords

Multimedia

Faculties

Content specification

Published at

Logo MEFANET Journal
Logo MEFANET konference
Logo MEFANET
Logo Akutne.cz
Logo WikiSkripta
Logo moodle