... tachypnoe, alární souhyb, vpadávání či zatahování jugulární jamky, zvýšené úsilí dechových svalů, ortopnoická poloha dyspnoe v inspiriu → onemocnění horních cest dýchacích dyspnoe v exspiriu → onemocnění dolních cest dýchacích dyspnoe v inspiriu i exspiriu → onemocnění trachey Restrikční postižení plic (např. plicní fibróza ) zmenšený dechový objem je kompenzován zvýšenou dechovou frekvencí zkracuje se poměr exspirium/inspirium Obstrukční postižení plic (např. astma bronchiale ) snížená dechová frekvence je kompenzována prohloubením dechového objemu prodlužuje se poměr exspirium/inspirium Dále hodnotíme barvu kůže ( periferní či centrální cyanóza – hladina redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l [1] ), všímáme si známek dlouhodobé tkáňové hypoxie ( paličkovité prsty ), tvaru hrudníku (astenický, hyperstenický neboli pyknický, pectus carinatum , pectus excavatum ) a výrazu obličeje ( facies adenoidea ) ...
nad zdravou plící je poklep plný, jasný poklep temný či zkrácený je nad nevzdušnou plící ( atelektáza , pneumonie ), výpotkem a nad svaly poklep přitlumený nebo ztemnělý je nad orgány (srdce, játra) a nad fibrotickou plicní tkání poklep bubínkový je nad střevy, žaludkem a pneumotoraxem poklep zvučný, hypersonorní či škatulový je nad emfyzémem a pneumotoraxem Poslech distanční fenomény (zvuky slyšitelné i na dálku, bez fonendoskopu): stridor (chrčení), kašel , posouzení hlasu STRIDOR inspirační stridor – způsoben zúžením horních cest dýchacích ( obstruktivní laryngitida , epiglotitida , retrofaryngeální absces ) expirační stridor – způsoben zúžením dolních cest dýchacích (cizí těleso, akutní bronchitida , astma bronchiale ) inspiračně-expirační stridor – tracheomalacie (útlak trachey abnormální cévou) KAŠEL suchý (bez expektorace) x vlhký (s expektorací) trvalý x záchvatovitý POSOUZENÍ HLASU chrapot až afonie (laryngitis) zastřený, huhňavý hlas (epiglottitis) GRUNTING (naříkavý výdech) u nezralých novorozenců se syndromem dechové tísně poslech fonendoskopem POMĚR NÁDECH:VÝDECH prodloužený nádech – obstrukce horních cest dýchacích prodloužený výdech – obstrukce dolních cest dýchacích DÝCHÁNÍ fyziologické : čisté sklípkové – u dětí nad 6 let [1] „puerilní“ – u menších dětí patologické : zostřené dýchání (výpotek, srůsty, difúzní katar průdušek,…) oslabené dýchání (pohrudniční výpotek, pneumotorax, atelektáza) trubicové dýchání – výdech hlučnější než vdech (fyziol. nad tracheou, patol. nad infiltrovanou plicní tkání, abscesem , bronchiektáziemi ) vedlejší dýchací fenomény : vlhké chropy – vznikají v bronších (bronchitida) chrůpky ( třáskání ) a krepitus – vznikají v plicních sklípcích (pneumonie) pískoty a vrzoty (obstrukce dolních dýchacích cest) Laboratorní vyšetření mikrobiologické vyšetření – výtěr z krku, nosu (ne pro procesy v plicích), vykašlané sputum (musí být z DCD, malé děti to nedokážou vykašlat), odsátý sekret z horních cest dýchacích, tracheální sekret, sekret průdušek odebraný při bronchoskopii, punktát abscesu a pohrudničního výpotku krevní obraz , FW , CRP biochemické vyšetření – alfa1-antitrypsin (jeho deficit vede k emfyzému) ABR , krevní plyny , transkutánní pulsní oxymetrie – respirační insuficience parciální ( hypoxémie ) či globální (hypoxémie s hyperkapnií) imunologické vyšetření stanovení hladiny chloridů v potu – koncentrace chloridů v potu nad 60 mmol/l je přítomná u cystické fibrózy určení pohyblivosti řasinek buněk nosní sliznice – Kartagenerův syndrom (KO: opakované bronchitidy) sérologické vyšetření molekulárně-genetické vyšetření – cystická fibróza (mutace F508), deficit alfa1-antitrypsinu (mutace PiZZ) cytologie z bronchoalveolární laváže biopsie plicní tkáně – vzácně Zobrazovací metody bronchoskopie – k určení anatomických a funkčních změn, k extrakci cizího tělesa, často + alveolární laváž rtg , CT , NMR scintigrafie – inhalační (radionuklidem značený xenon či argon) k zobrazení ventilace a její distribuce, perfúzní (radionuklidem značený albumin) k zobrazení plicní perfúze angiografie – cévní anomálie 24hodinová pH-metrie jícnu – k hodnocení gastroesofageálního refluxu mediastinoskopie + biopsie uzlin Funkční vyšetření dýchání standardní testy funkčního vyšetření plic lze provádět u spolupracujících dětí starších 6 let spirometrie – k měření základních plicních objemů a vitální kapacity, k dynamickým měření výdechových rychlostí a popisu obstrukčních postižení plic (asthma bronchiale) celotělová pletysmografie – k vyšetření ventilační mechaniky, k popisu restrikčních postižení plic (plicní fibróza, emfyzém) PEF (peak expiratory flow) – ke sledování astmatu Vyšetření dítěte : Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte ▪ Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte ▪ Vyšetření uropoetického systému dítěte ▪ Vyšetření endokrinního systému dítěte ▪ Vyšetření pohybového systému dítěte ▪ Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte ▪ Vyšetření zraku a sluchu dítěte Vrozené vady dýchací soustavy Funkční vyšetření kardiorespiračního systému ↑ a b c LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6 ...
discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Vyšetření respiračního systému dítěte | published on: 18. 11. 2009