Obsah 1 Asepse 2 Desinfekce 2.1 Fyzikální 2.1.1 Var ve vodě 2.1.2 Var v oleji 2.1.3 Mycí, prací a parní přístroje 2.2 Chemická 2.3 Fyzikálně-chemická 3 Sterilizace 3.1 Fyzikální 3.1.1 Parní sterilizace 3.1.2 Horkovzdušná sterilizace 3.1.3 Radiační sterilizace 3.1.4 Sterilizace plazmou 3.2 Chemická 4 Hygiena rukou 4.1 Mytí rukou 4.2 Hygienické mytí rukou 4.3 Hygienická desinfekce rukou 4.4 Chirurgická desinfekce rukou 5 Obecné zásady hygieny provozu ve stomatologických provozech 5.1 Dekontaminace ploch a prostředí ordinací a operačních sálů 5.2 Úklid 5.3 Ošetření použitého prádla 5.4 Nakládání s odpadky 5.5 Hygienické ošetření nářadí a nástrojů 6 Přehled 7 7.1 Asepse soubor preventivních opatření a postupů, které mají zabránit mikrobiální kontaminaci sterilního prostředí (např. i operačního pole) desinfekce rukou operační skupiny sterilní oděv operační skupiny (plášť, rukavice, operační čepice, ústní a nosní roušky, operační galoše…) desinfekce kůže pacienta ochrana operačního pole sterilními rouškami příprava sterilních nástrojů a materiálů na operační stolky ošetření přívodných šňůr a hadic sterilními plátěnými návleky desinfekce místností operačního sálu a desinfekce ovzduší Desinfekce Fyzikální Var ve vodě atmosférický tlak, expozice 30 minut, destilovaná voda pod tlakem (princip Papinova hrnce) – 0,1–0,15 MPa , expozice 20 minut předměty – kov, sklo, guma, keramika, kamenina, porcelán, textil, termostabilní plasty Var v oleji silikonové mazací oleje, 150 °C, 30 minut (!!! ...
pak centrifugace (odstranění přebytečného oleje) stomatologické násadce a kolénka (musí se nejprve rozebrat a vyčistit) turbíny – sterilizace parou do 135 °C (obsahují plastové součásti) ostatní násadce – horkovzdušná sterilizace do 180 °C (celokovové) Mycí, prací a parní přístroje teploty nad 90 °C, dodržovat postupy stanovené výrobcem UV záření germicidní zářiče – přímé a napřímé ozařování prostoru při desinfekci ovzduší baktericidní působení – vlnová délka 253,7–264 nm jen na povrchu předmětů rtuťové vakuové křemíkové lampy expozice dlouhodobá (celonoční) jiné metody filtrace, žíhání, spalování, pasterizace (ohřátí na 60–65 °C po dobu 30 minut, pak ohřátí na 85–90 °C, nebo 134 °C na několik sekund a rychlé zchlazení) proudícím horkým vzduchem v sušičkách (110 °C po dobu 30 minut) Chemická roztoky nebo aerosoly chemických desinfekčních prostředků stanovené koncentrace stanovená doba působení – spektrum účinnosti často látky jedovaté (jen omezená koncentrace) desinfekce postřikem pěna, aerosol desinfekce otíráním, omytím nebo ponořením do desinfekčního roztoku po stanovenou dobu (nejčastěji 30 minut), nebo do oschnutí Fyzikálně-chemická současné působení fyzikálních a chemických postupů paraformaldehydová desinfekce desinfekce varem – ve vodě, 60 °C, přísada desinfekčních přípravků v pracích, mycích a čisticích strojích Látky používané pro chemickou desinfekci: anorganické kyseliny – HNO3, HCl, H2SO4 výjimečně k desinfekci skla a porcelánu (více v průmyslu a veterinární medicíně) louhy NaOH, KOH 5–10% – čištění a desinfekce vrtáčků (rozpouštějí detritus) Ca(OH)2 – bílení stěn, hrubá desinfekce organické kyseliny – citronová, octová, mléčná, benzoová (konzervanty v potravinářství) peroxykyseliny – peroctová, perpropionová, permravenčí – páry, roztoky, aerosoly široké spektrum účinku – mikroby včetně mykobakterií, spory a viry 40% kys. peroctová = Persteril oxidační prostředky peroxid vodíku 3% - desinfekce ran 6–10% - výplach chobotů v parodontologii 30% - endodoncie (Perhydrol) manganistan draselný (hypermangan) – 0,1–0,3% - výplachy úst, ošetření kožních lézí mýdla – pevná (sodná), mazlavá (draselná) – emulgace a rozpouštění tuků mechanické očištění nástrojů a povrchu těla baktericidní působení – pronikají do těla mikroorganismů desinfekční mýdla – z naftenových kyselin, přídavek desinfekčních látek (hexachlorofenon) – pro chirurgické mytí rukou alkohol – odmašťování, obklady, někdy desinfekce rukou halogeny – chlorové a jodové přípravky chlorové přípravky – chlorové vápno, chloraminy, chlorseptol obsah solí HClO – rozkládá se ve vodě – kyslík ve stavu zrodu účinnost rychle klesá (za 60 minut již neúčinné) desinfekce prádla a nádob, v prášku na výlevky, aerosol k desinfekci vzduchu chlorseptol – 0,25–0,5% – desinfekce rukou, desinfekce gumových rukavic a drénů jodové přípravky jodová tinktura – 5% lihový roztok jodofory – komplexní sloučeniny, velké spektrum účinnosti, méně alergií Jodisol – desinfekce kůže a sliznic, 1:20 ke kloktání a výplachům úst Jodonal – povrchová a hrubá desinfekce sloučeniny kovů – Hg a její sloučeniny, Ag, Sn rtuť – anorganické sloučeniny se nepoužívají (toxicita) organické sloučeniny – méně toxické, ale i méně účinné Famosept Super 1% roztok phenylhydrargyrum boricum uchovávání sterilních nástrojů, desinfekce sliznic, vyplachování ran, desinfekce rukou aldehydy široké spektrum účinnosti – bakterie, plísně, viry, spory (v dostatečné koncentraci) nevýhody – dráždivost, ostrý zápach formaldehyd – bezbarvý plyn charakteristického štiplavého zápachu 36–40% vodný roztok = formalín 2–20% - hrubá desinfekce součást roztoků k ukládání nástrojů a povrchových desinfekčních roztoků páry – desinfekce textilu, umělých hmot, přístrojů (v uzavřených komorách) tablety, gely – do kazet s drobnými nástroji (uvolňují plynný CH2O) glutaraldehyd – 2% – dobrý a rychlý účinek na vegetativní formy mikrobů delší expozice – i spory 3% – účinný i na virus hepatitidy dekontaminace endoskopů a jiných přístrojů 1–2% roztok + Na2CO3 – desinfekce otisků při expozici 10 minut (algináty) cyklické sloučeniny – fenolové a kresolové přípravky, halogenové a difenylderiváty účinek lze zvýšit kombinací s alkoholem, některými organickými sloučeninami, mýdlem fenol – součást roztoků k ukládání nástrojů Chlumského roztok (solutio fenoli comphorata) – desinfekční vložky do kořenových kanálků, napouští se jím mulové drény povrchově aktivní látky anioaktivní (karboxylová mýdla, sulfonátové detergenty) katioaktivní (kvartérní amoniové sloučeniny) amfotermní neiontogenní germicidní, nejsou virocidní a sporocidní nemají se kombinovat s mýdlem a silně oxidujícími látkami Ajatin – kvarterní amoniová báze s vysokým fenolovým koeficientem dodává se jako 10% roztok a příslušně se ředí 0,5–1% – povrchová desinfekce kůže, výplachy a ukládání nástrojů Ajatin tinktura = 1% lihový roztok desinfekce operačního pole Septonex při chemické desinfekci se často přidává uhličitan sodný usnadnění vnikání desinfekčních látek do těla mikroorganismů urychluje desinfekční proces zvyšuje především baktericidní účinek mýdlové vody a sublimátu užívá se ve 2% roztoku Sterilizace Fyzikální Parní sterilizace sterilizace nasycenou párou pod tlakem, nejspolehlivější, dnes nejpoužívanější autokláv Autokláv tlakový kotel s dvojitou stěnou, těsné, šrouby uzavíratelné víko připojen přes redukční ventil na centrální rozvod páry, nebo na vlastní zařízení na výrobu páry (při vytápění elektricky nebo plynem) teploměr, tlakoměr, odvzdušňovací ventil vnitřní prostor připojen na vakuové odsávání měřící zapisovací zařízení – kontrola provozu příprava nástrojů určených ke sterilizaci: kontejnery a kazety s perforovanou stěnou nebo víkem (otvory se uzavírají posuvnou manžetou po ukončení sterilizace) Lukasterik – obal z nízkotlakého polyetylenu nebo papíru do něj se nástroje zataví nebo zabalí provoz: doba vyhřívací doba vyrovnávací – vpouštění páry do sterilizačního prostoru se současným odsáváním vzduchu doba sterilizační (expozice) – stanovena u každého přístroje pro příslušné hodnoty tlaku a teploty a pro různé materiály doba sušení teplota tlak přetlak expozice °C kPa bar kPa bar min 121 205 2,05 105 1,05 20 134 304 3,04 204 2,04 10 Horkovzdušná sterilizace využívá účinků horkého suchého vzduchu při určitých parametrech jednoduchost zařízení a obsluhy bezpečné výsledky nutné dosáhnout vyšších teplot delší expozice nástroje: kovové, skleněné, porcelán, keramika, kamenina nelze sterilizovat – textil, guma, buničina (poškozují se teplem) Horkovzdušné sterilizátory – dobře izolované tepelné skříně o objemu 30–400 l vestavěný ventilátor pro řízenou cirkulaci vzduchu vnitřní prostor – elektrické vyhřívání (řízeno regulovatelným termostatem, vnější kontrola teploměrem umístěným vně přístroje) teplota – 50–200 °C expozice – nepřímo úměrná teplotě závislá na kvalitě a množství sterilizovaného materiálu empiricky stanovena pro každý typ přístroje započítává se do ní i čas potřebný pro zchladnutí nástrojů na 80 °C teplota expozice (min) 160 °C 60 170 °C 30 180 °C 20 využívá se hlavně po skončení pracovní doby (časová náročnost) dnes méně používané, nahrazovány autoklávy Radiační sterilizace využívá účinků ionizujícího záření (sterilizace za studena) elektromagnetické vlny, gama paprsky, ultratvrdé rentgenové paprsky záření = izotop kobaltu 60Co výrobky mohou být neprodyšně uzavřeny v obalech z umělých hmot není nutné odčerpávat vzduch ekonomicky nákladné náročná bezpečnostní opatření hlavně v průmyslu – sterilizace jednorázových předmětů (injekční jehly, stříkačky…) Sterilizace plazmou Chemická využití – sterilizace materiálů z plastických hmot, které nesnášejí vysoké teploty (implantační protézy…) formaldehydová sterilizace formaldehyd v podtlakovém přístroji za daných parametrů, teplota 60–80 °C ethylenoxidová sterilizace ethylenoxid – v tekuté (pod 10,7 °C) a plynné formě Hygiena rukou ruce jsou nejdůležitějším prostředníkem při přenosu infekce !!! ...
discipline: Epidemiology, Preventive Medicine, Hygiene | keywords: Hygiena v zubní ordinaci | published on: 19. 3. 2011