Obsah 1 Glandula mammae 1.1 Poloha a velikost 1.2 Cévy a nervy 1.3 Corpus mammae, těleso žlázy 1.4 Histologická struktura prsní žlázy 2 2.1 2.2 Anatomie prsu. 1) Thorax, 2) mm. pectorales, 3) lobus glandulae mammariae, 4) papilla mammaria, 5) areola mammae, 6) ductus lactiferi, 7) corpus adiposum mammae, 8) cutis Glandula mammae největší kožní žláza mamma – prs – je vyklenutí na přední stěně hrudníku ženy, v němž je obsažena glandula mammae – mléčná žláza několik antropologických tvarových typů: mamma disciformis – plochý, nízký, miskovitý mamma sphaeroidea – polokulovitý, klasický, pouze přechodně mamma piriformis – hruškovitý, začíná se pod ním vytvářet sulcus inframammalis mamma pendula – ochablý kůže je světlá a tenká, prosvítají podkožní žíly, bohatě inervovaná areola mammae – prsní dvorec, v graviditě je větší v okolí dvorce jsou drobné hrbolky podmíněné žlázami – glandulae areolares (Montgomeryi) papilla mammae – prsní bradavka – zpravidla mírně vyvýšená, někdy lehce vkleslá ductus lactiferi – ústí na hrotu papily, přicházejí z hloubky ze žlázy area cribriformis papillae – 15–20 otvůrků na vrcholu papily, vyústění ductus lactiformis papila má svoje mazové žlázky, které svým sekretem chrání její kůži před macerací mlékem a slinami kojence v areole je hladká svalovina , probíhá paprsčitě (v papile šroubovitě) na okraji areoly a na hrotu bradavky se upíná do kůže, takže smršťuje areolu a vyzdvihuje papilu; reaguje na dotyk Premammární tuk vyrovnává jamky (fossulae adiposae) mezi žlázovými lalůčky a zaobluje povrch prsu ligg. suspenzoria mammae – vazivové pruhy z podkožního vaziva, fixují žlázu k povrchové pektorální fascii Retromammární tuk silná vrsta, ve které se u kojících žen může vyskytnout bursa retromammalis Poloha a velikost v plném vývoji sahá vertikálně od 3. do 6. žebra, horizontálně od parasternální čáry do přední čáry axilární průměr: horizontální 12 cm, vertikální 11 cm rozměry závisí na podnebí (teplotě) a věku, přičemž velikost prsu není vždy proporční k velikosti žlázy Cévy a nervy Arterie rr. mammarii mediales (a. thoracica interna) rr. mammarii laterales (a. thoracica lateralis, aa. intercostales) (ze 4. interkostální tepny odstupuje u ženy větev pro prsní bradavku: Pietova papilární tepna) Vény circulus venosus Halleri pod areolou → v. thoracica interna et lateralis (podkožně), vv. intercostales (v hloubce) Míza subareolární plexus (Sappey) → do uzlin při m. pectoralis major , axilárních uzlin, supraklavikulárních uzlin Nervy sensitivní – nn. intercostales, nn. supraclaviculares autonomní – perivaskulárně až k žlázovým buňkám Corpus mammae, těleso žlázy tvoří jej vlastní žláza uložená uvnitř prsu bělošedé laločnaté tuhé těleso s nerovným povrchem zevně vybíhá v malý processus axillaris lobi mammae → lobuli mammae → žlázové alveoly ductus lactiferi → ductus lactifer sinus lactiferi – rozšířená místa, kde se hromadí mléko před odchodem z papily; objevují se v době laktace na její funkci mají vliv hormony, hlavně LH , hormony placenty, prolaktin apokrinní žláza colostrum – v prvních dnech po porodu je sekret vodnatý, nažloutlý lac – typické bílé mléko Histologická struktura prsní žlázy složena z 15–20 složených tuboalveolárních žláz – každá tato žláza tvoří samostatný lalok (lobus) jednotlivé laloky jsou oddělené hustým kolagenním vazivem a tukovou tkání osu každého laloku tvoří lobární vývod (ductus lactiferus) – jako koncová část se rozšiřuje v sinus lactiferus – ten se v oblasti bradavky zužuje a ústí na povrch jako porus lactiferus (průměr 0,5 mm) ductus lactiferus se větví v interlobulární vývody Epitelové buňky v ductus lactiferus dvouvrstevný kubický nebo cylindrický epitel , bazální buňky jsou tvořeny buňkami myoepitelovými před vyústěním je ductus lactiferus lemován vícevrstevným dlaždicovým epitelem v interlobulárních vývodech jednovrstevný kubický epitel na dobře vyvinuté bazální lamině, diskontinuální vrstvička myoepitelových buněk Změny vzhledem k věku a funkčnímu stavu žlázy před pubertou tvoří mléčnou žlázu ductus lactiferi a pár interlobulárních vývodů v průběhu puberty další větvení ductus lactiferi a interlobulárních vývodů → z nich vznikají intralobulární vývody – ty jsou základem lobulů , lobuly jsou typickými strukturami mléčné žlázy dospělé ženy, jsou zavzaty do řídkého kolagenního vaziva , jsou odděleny hustším vazivem s kolagenními vlákny v průběhu těhotenství dochází k proliferaci buněk na konci terminálních intralobulárních vývodů → vznik alveolů , buňky alveolů se stávají sekrečními buňkami (vyvinuté granulární endoplazmatické retikulum , Golgiho komplex , četné mitochondrie , lipidové kapénky, sekreční vakuoly), každý alveolus je obklopen 4–6 myoepitelovými buňkami (mezi sekrečními buňkami a bazální laminou) v průběhu těhotenství je mléko produkováno buňkami alveolů, shromažďuje se v luminu alveolů a v luminu ductus lactiferi, kolem alveolů přibývají plazmatické buňky – prudukce hl ...
discipline: Anatomy | keywords: Prs | published on: 6. 1. 2013