[1] Druhy bolestí břicha dle průběhu: akutní – náhlé příhody břišní ; chronická ; dle příčiny: organická ; funkční – funkční dyspepsie, funkční bolest břicha, dráždivý tračník, bříšní migréna; dle charakteru: viscerální (difúzní, tupá, bez možnosti určit lokalizaci); parietální (ostrá, lokalizovaná), může vycházet z břišní stěny, může mít vertebrogenní či metabolickou etiologii (např. diabetická ketoacidóza – tzv. pseudoperitonitis diabetica, intoxikace olovem …); psychogenní (tuto diagnózu můžeme určit až po vyloučení ostatních příčin a zhodnocení dítěte psychologem). Ptáme se na intenzitu bolesti (hodnotíme i z nepřímých známek jako je poloha dítěte a intenzita pláče), dobu trvání obtíží, lokalizaci (malé dítě nebývá schopno bolest lokalizovat, větší děti ji lokalizují do periumbilikální oblasti), případný vyvolávající faktor (strava, poloha, denní doba, stresující okolnosti), doprovodné symptomy (teplota, nauzea, zvracení , průjem , zácpa , charakter stolice, dysurie ), důležité jsou též časové souvislosti (zejména u psychogenní bolesti – např. bolest jen ve školní dny). Obsah 1 Infantilní koliky 2 Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha 2.1 Klinický obraz 2.2 Diagnóza 2.3 Diferenciální diagnóza 2.4 Terapie 3 Recidivující bolesti břicha spojené s funkční dyspepsií 4 Recidivující bolesti břicha spojené s projevy dráždivého tračníku 5 Pankreatitida 6 6.1 6.2 6.3 6.4 Infantilní koliky neurčitě definované potíže v časném kojeneckém věku, postihují asi 1 z 10 kojenců trpí jimi jak kojené děti tak uměle živené tyto potíže většinou ve 3 měsících věku zmizí klinický obraz : epizody výrazné dráždivosti a bolestí břicha se zvedáním nohou jsou vázány na jídlo, objeví se v druhé polovině krmení, po jídle ustanou horší jsou odpoledne a večer jsou doprovázeny borborygmy („kručení v břiše“) a flatulencí vyšetření : vyloučení jiných příčin (hlad, žízeň, infekce močových cest , otitida ) někdy je příčinou intolerance kravského mléka nebo laktózy terapie : u kojených dětí někdy pomůže vysazení mléka z jídelníčku matky (musíme jí pak suplementovat kalcium) nemocniční péče – jen při protrahovaných či silných obtížích, při neprospívání a u velmi úzkostných rodičů dif. dg : u velmi silných bolestí může jít o intususcepci (invaginace) – klasická triáda: 1. kolikovité bolesti, 2. intususcepční tumor v břiše, 3. stolice ve formě hlenu zbarveného krví (jen asi u 20 %) Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha definice: nejméně 3 epizody bolestí břicha během 3 měsíců jde o funkční onemocnění, které má záchvatovitý charakter bolesti dítě omezují v jeho přirozené aktivitě jsou pozorovány asi u 10–15 % dětí, častěji u děvčat nejčastěji postihují děti ve věku 4–16 let, začínají obvykle v 5–8 letech ke vzniku přispívá psychická i fyzická zátěž, genetická predispozice, úzkostlivost, neprůbojnost, malé sebevědomí… Klinický obraz děti lokalizují bolest periumbilikálně, případně do středního epigastria bolest nikam nevyzařuje, má paroxyzmální charakter je nezávislá na jídle, stolici a celkové aktivitě dítěte, neobjevuje se v noci Diagnóza je založena na důkladné rodinné a osobní anamnéze, typickém klinickém obraze, normálním fyzikálním nálezu (včetně vyšetření per rectum), normálních hodnotách laboratoře a pomocných vyšetřeních – je třeba vyloučit organickou příčinu následující vyšetření musí být v mezích normy: krev (kompletní KO, FW, urea, kreatinin, bilirubin, aminotransferázy, amyláza, glykémie, IgA proti transglutamináze a endomyziu, lipidy, ANCA, ASCA), moč (chemicky, sediment, kvantitativní bakteriurie, screening na porfyriny), stolice ( okultní krvácení , antigen H. pylori, parazitologie, kalprotektin ) ultrazvuk břicha a ledvin u dívek event. gynekologické vyšetření malabsorpci laktózy lze zjistit z anamnézy či eliminačním testem Diferenciální diagnóza proti této diagnóze svědčí následující symptomy – velmi dobře lokalizovaná bolest jinde než kolem pupku, vyzařování, bolest probouzející dítě v noci, ztráta hmotnosti, zpomalení růstu, zvracení, dále průjmy nebo zácpy a systémové příznaky jako jsou teploty, artralgie, exantémy, chudokrevnost… Terapie léčba je dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci lékaře s dítětem a s rodiči základem léčby je pohovor s rodiči – nutné je zdůraznit, že bolesti jsou reálné, že jsou dané pouze motorickou aktivitou trávicího traktu při zvýšené vnímavosti na normální či stresové podněty ujistíme je, že nebyla prokázána žádná organická porucha upozorníme, že musejí rodiče podporovat dítě, nikoli bolest pravidelná návštěva školy je nutná! ...
discipline: Gastroenterology and Hepatology | keywords: Bolesti břicha (pediatrie) | published on: 10. 7. 2009