Vrozené poruchy metabolismu fruktózy Enzym fruktosa-6-P aldolasa Herární intolerance fruktózy závažné AR dědičné onemocnění (gen na 9. chromosomu); incidence 1:20 000; příčina : deficit fruktóza-1-fosfát-aldolázy patogeneze : hromadí se fruktóza-1-fosfát, toxický → poškození jater, ledvin a střeva, kompetitivní inhibitor fosforylázy → inhibuje glykogenolýzu (a glukoneogenezi) → hypoglykémie; klinické příznaky : objevují se krátce po zařazení fruktózy (cukru) do stravy (mateřské mléko ani kojenecké mléčné formule fruktózu neobsahují); zvracení, průjem, postprandiální hypoglykémie , letargie, křeče, ikterus, hepatomegalie → těžká porucha funkce jater s koagulopatií; starší děti přímo odmítají potraviny obsahující fruktózu a sacharózu (ovoce a sladkosti), typicky nemají zubní kazy; diagnóza : průkaz enzymatické aktivity v jaterní tkáni či enterocytech, molekulárně-genetické vyšetření; postprandiální hypoglykémie; poškození ledvin → chronická metabolická acidóza; poškození jater → elevace aminotransferáz, hyperbilirubinémie, koagulopatie; snížená hladina sérového fosfátu; moč: hyperaminoacidurie, zvýšené hladiny redukujících látek při negativní glykosurii; test tolerance fruktózy je kontraindikován – riziko těžké hypoglykémie; léčba : úplná eliminace fruktózy z výživy; substituce vitaminů (multivitaminové preparáty); prognóza : při včasné diagnostice velmi dobrá, pozdní komplikace se nevyskytují. [2] Poznámka: hypoglykemie, ikterus a hepatomegalie provází tyrozinémii I. typu, klasickou galaktosémii a vrozenou intoleranci fruktózy. [2] Benigní fruktosurie (esenciální fruktosurie) AR dědičný, benigní deficit fruktokinázy, četnost 1:50 000; fruktóza není fosforylována a je vylučována močí → hyperfruktosemie, fruktosurie; fruktóza resorbovaná střevem nemůže být v organismu nijak metabolicky užita a vylučuje se močí bez klinických příznaků nejsou žádné klinické projevy, léčba není nutná. [2] Podrobnější informace naleznete na stránce Poruchy metabolismu fruktózy ...
Glykogenóza typu 0 aglykogenóza , chybění enzymu glykogensyntetasy v játrech (ne ve svalech, leukocytech a enterocytech) jaterní glykogen je snížen pod 2 % obvyklého klinický obraz : stavy těžkých hypoglykémií s křečemi – vedou k poškození mozku a k mentální retardaci vyskytují se hlavně ráno, po nočním hladovění, jsou provázeny ketonémií po aplikaci glukózy pozorujeme protrahovanou hyperglykémii a zvýšení laktátu v séru (játra netvoří glykogen, tvoří z něj laktát) neodkladná diagnostika je nezbytná k přežití dítěte epizodám hypoglykémií lze předcházet častým podáváním jídel bohatých na bílkoviny Glykogenóza typ Ia von Gierkova nemoc , hepatorenální glykogenóza porucha aktivity glukóza-6-fosfatázy (přeměňuje glc6P na glc) AR dědičné onemocnění, gen je na 17. chromosomu klinický obraz : začíná v kojeneckém věku progredující hepatomegálií a hypoglykemickými křečemi nalačno během horečnatých stavů jsou hypoglykémie častější a doprovází je laktátová acidóza s Kussmaulovým dýcháním charakteristická facies: „doll face“ (obličej panenky) organismus se na hypoglykémii adaptuje – klesá sekrece inzulinu , to aktivuje lipázu v tukové tkáni → dojde k hyperlipoproteinémii → jejich zvýšeným odbouráváním vznikají ketolátky , které se spolu s laktátem podílejí na acidóze podání glukagonu nezvyšuje glukózu ale laktát zpomaluje se růst a puberta se opožďuje v dospělosti se mohou objevit xantomy , poruchy ledvin s hypertenzí a dna , adenomy v játrech laboratoř : hypoglykémie nalačno (časté jen u kojenců a batolat ) hyperlipidémie a hyperlaktacidémie, která blokuje vylučování kys. močové a podmiňuje hyperurikémii sono : hepatomegalie a nefromegalie, v játrech mohou být adenomy biopsie jater : steatóza a zmožení glykogenu terapie : cílem je zabránit stavům těžké hypoglykémie a MAc dietní terapie – frekventní podávání výživy s omezením živočišných tuků, laktózy , sacharózy a fruktózy kalorickou potřebu hradíme hlavně maltodextriny a škroby od batolecího věku podáváme po každém jídle kukuřičný škrob v noci je vhodná kontinuální výživa nazogastrickou sondou tak, abychom 30 % denního příjmu podali v noci při akutním metabolickém rozvratu s laktátovou acidózou během infekcí musíme podávat i. v. glukózu prognóza : v dětství je dobrá, v dospělosti hrozí rozvoj jaterních, renálních a kardiovaskulárních komplikací Glykogenóza typ Ib defekt transportu glc-6-P klinicky je neodlišitelná od Ia, ale častá je neutropenie a v jejím důsledku aftózní stomatitida a ulcerace střev Glykogenóza typ II Pompeho choroba , generalizovaná glykogenóza má dvě formy: IIa postihuje kojence (enzymopatie) IIb postihuje starší děti a dospělé (enzymopenie) jde o poruchu lyzosomů jater, svalů a srdce – hromadí se v nich glykogen glykogen se hromadí také v cytoplasmě svaloviny (včetně myokardu) prenatální diagnostika je možná – nález abnormálních lyzosomů v amniocytech klasická forma je vždy smrtelným onemocněním – už po narození je velikost srdce hraniční klinický obraz : během týdnů a měsíců se dítě stane zcela hypotonickým – chabě saje, dýchá povrchně zřetelná kardiomegalie , na EKG vysoké P, zkrácený PQ a převodové poruchy játra mírně zvětšená vědomí není porušeno, intelekt také ne časté aspirační pneumónie s atelektázami , smrt kolem 2 let na respirační selhání účinná terapie není k dispozici adultní formy – svalová slabost vzniká později někdy nemusí zkracovat délku života, umožňuje sedavé zaměstnání jiní umírají kolem 30. a 40. roku kardiomegalie je menší, EKG normální, často arytmie diagnóza : biopsie kůže – pod elektronovým mikroskopem průkaz abnormálních lyzosomů Glykogenóza typ III Coriho nemoc , Forbesova nemoc vzácné AR dědičné onemocnění porucha enzymů odbourávajících větvení glykogenu podobný obraz jako GSD I, mírnější průběh Glykogenóza typ IV Andersenova nemoc vzácné AR dědičné onemocnění, dosud popsáno asi 10 případů porucha větvícího enzymu v hepatocytech je glykogen s dlouhými řetězci bez větvení ( amylopektin ) Vrozené poruchy metabolismu mukopolysacharidů – mukopolysacharidózy Podrobnější informace naleznete na stránce Mukopolysacharidózy . tyto poruchy lze zařadit do skupiny lyzosomálních poruch významnou roli hrají především tyto mukopolysacharidy (MPS): heparansulfát , keratansulfát a dermatansulfát protože jsou mukoploysacharidy součástí pojiv, jsou charakteristické kostní změny ( dysostosis multiplex ), bývá postižena CNS (mentální retardace), dále také KVS, játra , slezina , kůže , klouby a šlachy jsou AR dědičné – až na Hunterův sy (MPS II) ten je XR vázaný diagnóza MPS je na základě fenotypu dítěte, průkazu vylučování GAG močí, rtg nálezu dysostosis, enzymatického vyšetření prognóza obecně není příznivá, řada umírá v předškolním nebo školním věku, pacienti s mírnějšími formami se mohou dožít dospělosti terapie : kromě MPS I je symptomatická Syndrom Hurlerové (MPS I) nejzávažnější MPS kumulace dermatansulfátu a keratansulfátu ve tkáních a jejich vylučování močí během 1. roku života zpravidla zjistíme jen opoždění psychomotorického vývoje, můžeme odhalit hepatosplenomegálii, zvýraznění kyfózy, chrčivé dýchání po 1. roce se rozvíjí příznaky: vzniká typický obličej – gargoloidní (připomíná chrliče), makrocefalie , dolichocefalie s prominujícím čelem, nos je široký a plochý s hlubokým kořenem, makroglosie objevují se zákaly rohovky, psychomotorika se zrychluje až po 2. roce, nemocný přestává být mobilní postižení chlopní, kardiomyopatie, insuff. smrt obvykle do puberty terapie : transplantací kostní dřeně a/nebo ERT (enzyme replacement therapy) [6] [7] Dědičné poruchy metabolizmu tuků Dědičné poruchy metabolizmu aminokyselin Poruchy metabolismu glukózy ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 143, 158. ISBN 978-80-7262-772-1 . ↑ a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 124-133. ISBN 978-80-247-2525-3 . ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 143-144. ISBN 978-80-7262-772-1 . ↑ a b LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 158-160. ISBN 978-80-7262-772-1 . ↑ TASKER, Robert C., Robert J ...
discipline: Genetics | keywords: Dědičné poruchy metabolismu cukrů | published on: 16. 12. 2009