Search in MEFANET content

MEFANET logo

Results found: 8131


AIDS

AIDS

Pokles počtu těchto bílých krvinek , důležitých pro správné fungování obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity . [3] Neuro- a lymfotropní vlastnosti umožňují viru invazi do CNS a progresivní destrukci imunitního systému (ničí CD4+ T-lymfocyty ) ... Jejich pozitivita je jediný projev až u 70 % nakažených. [2] Toto stadium symptomatické chronické infekce odezní. K propuknutí stádia AIDS může dojít po měsících až desítkách let ...

discipline: Dermatology | keywords: AIDS | published on: 7. 6. 2009

Atrofie

Atrofie

Může se jednat o proces fyziologický i patologický. atrofie postihuje elementy parenchymu , čímž relativně přibývá vaziva atrofický orgán je menší a tužší , také jeho funkce je snížená (po odstranění příčiny se velikost a funkce tkáně může obnovit) od atrofie je třeba rozlišit hypoplázii , což je zmenšení orgánu podmíněné jeho nedostatečným vývojem úplné nevyvinutí orgánu se označuje jako aplázie nebo ageneze Rozdělení atrofií difúzní – nevede ke změně tvaru orgánu ložisková – dochází ke změně tvaru orgánu numerická – zmenšení počtu buněk prostá – zmenšení velikosti buněk Atrofie numerická počet buněk tkáně či orgánu se snižuje (opak hyperplázie ) nejčastěji postihuje tkáně s rychlou obměnou buněk příkladem je numerická atrofie kostní dřeně ( dřeňový útlum ) jde o relativní úbytek krvetvorné dřeně ve prospěch tukové tkáně výsledkem může být útlum všech řad krvetvorby ( aplastická anémie ) zánětlivá atrofie : probíhá-li rozpad buněk při numerické atrofii rychle, vyvolávají rozpadové produkty ze zanikajících buněk zánět s novotvorbou vaziva lipomatózní atrofie : úbytek buněk parenchymu při numerické atrofii může být maskován zmnožením tukové tkáně v intersticiu (orgán je pak normálně velký nebo i zvětšený, tzv. pseudohypertrofie ) vzniká v kosterních svalech, myokardu , pankreatu , slinných žlázách Atrofie prostá počet buněk zůstává stejný, zmenšuje se však jejich velikost (opak hypertrofie ) nejčastěji postihuje tkáně s buňkami pomalu se obměňujícími jádra buněk jsou pyknotická, cytoplazma více bazofilní, z buněk mizí zásobní látky ( glykogen , tuk) Druhotné změny atrofické tkáně hnědá atrofie = atrophia fusca v buňkách se ukládá lipofuscin tkáně jsou tmavší je častá v játrech , myokardu podobné je hromadění lipochromu v atrofické tukové tkáni gelatinózní atrofie jedná se o atrofii tuku, která je způsobena vymizením tuku z buněk a zmnožením amorfní složky mezibuněčné hmoty ( glykosaminoglykany ) zánětlivá atrofie atrofické změny indukují zánět skleróza zánětlivá atrofie s vystupňovanou produkcí vaziva cirrhotická přestavba skleróza nepřipouští regeneraci, případná kompenzatorní hypertrofie funkčního parenchymu vede k podstatné přestavbě Příčiny atrofií mohou být fyziologické i patologické závisejí také na intenzitě a délce působení podnětu při silnějším působení vyvolávajících příčin vznikají nekrózy MRI atrofie mozku při Pickově chorobě 1. stárnutí ( senilní atrofie až kachexie či marasmus ) ve stáří se všechny parenchymatózní orgány fyziologicky zmenšují některé orgány (např. thymus , děložní sliznice, mléčná žláza, pohlavní žlázy) jsou aktivní jen do určitého věku, pak se zmenšují ← takové atrofii se říká involuce 2. částečná ischémie ( vaskulární atrofie ) při pozvolném cévním uzávěru ( ateroskleróza , trombóza ) dochází k atrofii orgánu (nejvýrazněji v ledvině, kde je zánik parenchymu kompenzován zmnožením vaziva – tzv. nefroskleróza ) náhlé zúžení průsvitu cévy vyvolá ischemickou nekrózu ( infarkt ) 3. nedostatečná výživa ( inaniční atrofie ) nejčastější příčinou jsou zúžení jícnu nebo nádor GIT při inanici mizí nejprve depotní tuková tkáň, pak lymfatická tkáň a svalstvo, ušetřen zůstává CNS 4. působení tlaku ( tlaková atrofie ) např. tlak zubní protézy na dáseň nebo kost, pulsace tepny na kosti ( aneurysma aorty tlačí na páteř), tlak stagnující moči v ledvinné pánvičce ( hydronefróza ), atrofie kůže pod prstenem 5. záření záření (rtg, UV apod.) působí mutagenně na DNA , zabrání její replikaci, aktivuje gen p53 , který může spustit apoptózu nejčastěji je postižena kůže , v níž zanikají vlasové folikuly a potní žlázky, kůže je pak ztenčená a nápadně suchá 6. inaktivita atrofie z inaktivity se pozoruje nejčastěji na kosterních svalech znehybněných pod sádrovým obvazem 7. nervové vlivy Svalová atrofie jako následek dětské obrny základ je též v inaktivitě při obrně periferních nervů výrazná svalová atrofie je při poliomyelitidě , kdy zanikají alfa motoneurony předních rohů míšních (tzv. amyotrofie = denervační atrofie svalů) 8. endokrinní vlivy vzniká při nedostatku příslušných hormonálních podnětů např. u žen po menopauze , kdy se ovaria tlumí sekreci estrogenů, jež působí proti odbourávání kosti → vzniká osteoporóza panhypopituitarismus: Simmondsova kachexie – dochází k celkové atrofii: Sheehanův syndrom – jde o panhypopituitarismus z poporodní nekrózy hypofýzy , je spojen s atrofií mnoha endokrinních orgánů 9. genetické vlivy vrozené poruchy bílkovin ve svalu ( Duchennova a Beckerova muskulární dystrofie ) Metaplázie Hyperplazie Hypertrofie Atrofie (česká wikipedie) Atrophy (anglická wikipedie) PASTOR, Jan.  Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 28.7.2009]. < https://langenbeck.webs.com/ > ...

discipline: Pathology and Forensic Medicine | keywords: Atrofie | published on: 28. 7. 2009

Luminiscenční metody

Luminiscenční metody

Za laboratorních podmínek je rotační pohyblivost fluoroforů v roztocích postačující k tomu, aby došlo k částečné depolarizaci emisního záření ... Zejména ve výzkumu se používá celá řada dalších variant spektrofluorimetrie: zajímavá data lze např. získat, pokud je vzorek osvětlován velmi krátkými záblesky světla a měří se časový průběh fluorescence , spektrofluorimetr lze připojit k fluorescenčnímu mikroskopu, chromatografu, podobně jako v případě fotometrie lze měřit ve speciálních mikrotitračních destičkách apod ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Luminiscenční metody | published on: 7. 12. 2009

Imunitní systém a nádorová onemocnění

Imunitní systém a nádorová onemocnění

Neoantigeny transplantačního typu mají schopnost vyvolat imunologickou odezvu vedoucí k likvidaci transformovaných buněk v počátku maligního procesu ... Takové TSTA mohou vést k imunizaci organizmu. Imunitní systém je pak schopen transformované buňky likvidovat ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Imunitní systém a nádorová onemocnění | published on: 11. 2. 2010

Vznik a vývoj druhů

Vznik a vývoj druhů

Postkopulační reprodukční bariéry – gamety se setkají, avšak jsou inkompatibilní, nedojde k oplození vajíčka. Postzygotické bariéry Mezi tyto bariéry patří mortalita zygot, neživotaschopnost F1 hybridů (vlivem například letality některých genových kombinací, polyploidie atd.) nebo sterilita ... Vlivem selekce , genového driftu a dalších mechanismů dochází k vývoji živých systémů. Cílem evoluce je velká genová variabilita – při případné přírodní katastrofě nebo změně podmínek působí selekce jen proti části populace ...

discipline: Biology | keywords: Vznik a vývoj druhů | published on: 11. 2. 2010

Poranění ucha

Poranění ucha

Úrazy vnitřního ucha (Otřes labyrintu, komoce) nejčastěji jako součást větších poranění lebky, dojde k porušení mikromechanické stavby membranózního blanitého systému, např. porušení bariéry mezi endo a perilymfou, krvácení do labyrintu, příčinu obvykle nemůžeme diagnostikovat ... Zlomeniny spánkové kosti a laterobazální poranění Longitudinální typ: lomná linie probíhá přes oblast zevního zvukovodu, porušuje anulus tympanicus, může poškodit bubínek a středouší, jde dále k hrotu pyramidy až k foramen lacerum, vnitřní ucho nebývá postiženo, n. facialis je postižen vzácně, hlavní příznak – hemotympanon, perforace bubínku, převodní porucha sluchu, likvorea, hrozí ascendentní infekce a meningitida ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Poranění ucha | published on: 21. 3. 2010

Rekonstrukce tepen

Rekonstrukce tepen

Obsah 1 Typy zákroků na tepnách 2 Typy cévních náhrad 3 Zásady operace 4 Pooperační komplikace 5 Trombendarterektomie, dezobliterace (TEA) 6 Záplata 7 Bypass 8 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 Typy zákroků na tepnách sutura (prostá, se záplatou žilní nebo umělou – plastika) endarterektomie (otevřená, polouzavřená) přímá náhrada – u výdutí zkrácení – při zalamování příliš dlouhé cévy (kinking karotidy) implantace embolektomie, trombektomie – Fogartyho katétrem přemostění ( bypass ) Typy cévních náhrad Biologické (tepna nebo žíla) – autologní, alogenní, xenogenní (bovinní); a. thoracica interna – tepna elastického typu, rezistentní k ateroskleróze ; umělé – pletené (polyester); porózní stěna (musí se předsrážet); dobře dosažitelné, ale často se infikují ( Staphylococcus epidermidis ); tkané lité (PTFE) – mikroporosní stěna kombinované Zásady operace Cévy preparujeme i sešíváme subadventiciálně a při zákroku zásadně používáme jemná atraumatická nevstřebatelná vlákna (např ... Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích) ...

discipline: Cardiology, Angiology | keywords: Rekonstrukce tepen | published on: 14. 5. 2010

Eukaryotické chromosomy

Eukaryotické chromosomy

Extrémní tvar molekuly vyžaduje řadu mechanismů k tomu, aby nebyla poškozena a aby určité úseky byly v daném čase přístupny biochemickým interakcím ... Z toho vyplývá, že histony mají spíše strukturní význam než nějakou specifickou regulační úlohu v expresi genetické informace. Histony H1 se k nukleosomům připojují zevně, nejsou součástí oktameru ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Eukaryotické chromosomy | published on: 21. 6. 2010

Signální sekvence polypeptidu, volné a vázané ribozómy

Signální sekvence polypeptidu, volné a vázané ribozómy

I když se tyto sekvence od proteinu k proteinu liší, zastoupení několika hydrofobních aminokyselinových zbytků je zde charakteristické ... Je-li genovou manipulací připojena k cytosolovému proteinu, např. hemoglobinu , pak je tato bílkovina uvolňována mimo buňku ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Signální sekvence polypeptidu, volné a vázané ribozómy | published on: 17. 9. 2010

Vývoj dýchacího systému

Vývoj dýchacího systému

Diferenciace plic Diferenciaci plic můžeme rozdělit do 4 stádií: pseudoglandulární stadium – 5. až 16. týden, bronchiální strom se větví až k terminálním bronchiolům . Respirační bronchioly ani alveoly nejsou ještě vytvořeny ... Plod vykonává respirační pohyby již před porodem . Dochází kvůli nim k aspiraci amniové tekutiny, mají velký vliv na vývoj plic a respirační svaly se takto také připravují na svoji budoucí činnost ...

discipline: Histology, Embryology | keywords: Vývoj dýchacího systému | published on: 27. 12. 2010

Artikulační nástroje

Artikulační nástroje

Pomáhají přenést polohu horního a dolního zubního oblouku, vztaženou k poloze čelistního kloubu . Simulují pohyby TMK (temporomandibulárního kloubu) ... Pro artikulaci chrupu je základem balanční teorie , kdy požadujeme, aby při pohybech dolní čelisti docházelo k plynulému klouzavému styku žvýkacích ploch zubů v rozsahu 1–2 mm do strany ...

discipline: Dentistry | keywords: Artikulační nástroje | published on: 9. 1. 2011

Parodontologie – základy

Parodontologie – základy

Fibrózní hyperplazie gingivy Při hyperplázii gingivy dochází v její interdentální části k jejímu zbytnění, které může být tak markantní, že dáseň překrývá celé zuby ... Okluzální síly překračující zatížitelnost parodontu a dochází k předčasná viklavosti. Časným sydromem je rozšířená parodontální štěrbina a kribriformní lamina dura na RTG ...

discipline: Dentistry | keywords: Parodontologie – základy | published on: 5. 4. 2011

Respirační syncyciální virus

Respirační syncyciální virus

Tyto faktory mohou vést k obstrukci bronchů a bronchiolů a atelektáze plic ... Při poklesu IgA dochází často k opětovné infekci, která u větších dětí a dospělých probíhá inaparentně nebo jako lehký zánět horních cest dýchacích ...

discipline: Infectology | keywords: Respirační syncyciální virus | published on: 16. 6. 2011

Perikard

Perikard

Pericardium fibrosum Husté vazivo, které tvoří vnější vrstvu perikardového vaku a zvenčí přiléhá k lamina parietalis serosního perikardu. Serosní lamina parietalis je vlastně vnitřní výstelka tohoto vazivového perikardu ... Zadní stěna perikardu je přivrácena k jícnu a spojena vazivem s mediastinem. Punkce perikardu se provádí v area pericardiaca, v 5. mezižebří těsně u sterna (mimo průběh a. thoracica interna podél sterna) ...

discipline: Anatomy | keywords: Perikard | published on: 20. 9. 2011

Brzlík

Brzlík

Velikost brzlíku se s věkem mění , největšího rozvoje dosahuje v dětství, od puberty dochází k pomalému zániku a nahrazování tukovou tkání. U dítěte sahá prakticky od štítné žlázy až k perikardu , u dospělého se nachází pouze v malém úseku za manubriem sterna ...

discipline: Anatomy | keywords: Brzlík | published on: 18. 10. 2011

Vrozené srdeční vady/Repetitorium

Vrozené srdeční vady/Repetitorium

Děje se tak u komplexních vad se zkratem, kdy dochází k míšení okysličené a neokysličené krve. V těchto situacích závisí množství okysličené krve v „směsi“ na velikosti plicního průtoku ... Pro zvýšený tlak v pravé komoře dochází k pravo-levému zkratu na úrovni defektu komorového septa, což se projevuje cyanózou ...

discipline: Physiology and Pathophysiology | keywords: Vrozené srdeční vady/Repetitorium | published on: 24. 11. 2011

Chlupy a vlasy

Chlupy a vlasy

Vrstva kubických buněk směrem dále k periferii bulbus pilli se postupně mění na buňky cylindrické, ve směru vertikální osy se oplošťují a úplně keratinizují ... Musculus arrector pilli Je svazek hladkých svalových buněk, který přemosťuje mazovou žlázu. Je připojený k vazivové pochvě a do stratum papillare corii a svou kontrakcí napřimuje vlas ...

discipline: Anatomy | keywords: Chlupy a vlasy | published on: 25. 11. 2011

Echinococcus granulosus

Echinococcus granulosus

Symptomy dle lokalizace cysty: abdominální bolestivost; dušnost , bolest na hrudníku, krev ve sputu; chronický kašel, pneumotorax , pleuritis , plicní abscesy , parazitární plicní embolie ; neurologické symptomy; zvětšená játra, ikterus , ascites ; pozvolné hubnutí, při zachování chuti k jídlu. Při prasknutí cysty hrozí pacientovi alergická reakce, anafylaktický šok , až smrt . Po překonání anafylaktického šoku může dojít k diseminaci dceřiných cyst a k rozvoji generalizované echinokokózy ...

discipline: Infectology | keywords: Echinococcus granulosus | published on: 10. 1. 2012

Produkční a enviromentální funkce zemědělství

Produkční a enviromentální funkce zemědělství

Každá činnost, která udrží usídlení v oblasti, přináší zaměstnání místním obyvatelům a je ekonomicky přijatelná, přispívá k řešení zachování důležitého venkovského prostoru jako životem pulsujícího prostředí ... IPPC znamená prevenci před znečištěním a ochranu životního prostředí zavedením nejlepších dostupných výrobních technik, které jsou i šetrné k životnímu prostředí. Dostupnost znamená, že jsou příslušná zařízení a jejich technologie již provozována v příslušném měřítku (tedy nikoliv experimentální provozu) a za ekonomicky přijatelných podmínek ...

discipline: Diabetology, Dietetics | keywords: Produkční a enviromentální funkce zemědělství | published on: 11. 3. 2012

Doporučený příjem živin

Doporučený příjem živin

U 6–12-ti letých dětí je 50 % energie spotřebována na bazální metabolismus, 12 % na růst, 25 % na fyzickou aktivitu a asi 8 % jsou ztráty; energetický příjem má větší vztah k povrchu těla než k hmotnosti, ale závisí na růstu, výdeji, pohybu…; orientačně: 335–500 kJ/kg/den u kojenců, pak každé tři roky pokles o 42 kJ/kg; v pubertě potřeba energie přechodně narůstá; 9–15 % energie z bílkovin, 45–54 % ze sacharidů a 35–45 % z tuků; celková energetická potřeba (počet J potřebných za den) s věkem dítěte stoupá : novorozenec 2600–3600 kJ, dospělý 10000–12000 kJ; energetický ekvivalent (počet J na kg a den) s věkem dítěte klesá : kojenec 400 kJ/kg/den, dospělý 125–210 kJ/kg/den; asimilací 1 g tuku získáme 33,5 kJ, 1 g bílkovin nebo sacharidů pouze 16,7 kJ. Bílkoviny Potřeba bílkovin závisí na jejich složení; jeden gram bílkoviny představuje asi 17 kJ; nejvýhodnější jsou bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou (dána zastoupením a poměrem jednotlivých AMK v polypeptidovém řetězci), protože čím má bílkovina vyšší biologickou hodnotu, tím menší je její spotřeba k zajištění proteinových potřeb dítěte (složením se nejvíce blíží proteinovým potřebám dítěte): bílkoviny s vysokou biologickou hodnotou jsou bílkovina mateřského mléka, vaječného bílku a masa; kojenec tak vystačí s 1 g bílkovin mateřského mléka na kg a den, u uměle živeného kojence je ale potřeba bílkovin až dvojnásobná (nižší biologická hodnota bílkovin v umělé výživě); plně kojený kojenec je proto méně zatěžován dusíkatými zplodinami metabolismu a šetří se tak jeho ledviny; u kojence má být poměr živočišných a rostlinných bílkovin 80/20, u adolescenta 53/47 ...

discipline: Physiology and Pathophysiology | keywords: Doporučený příjem živin | published on: 13. 3. 2012

Cytomegalovírus

Cytomegalovírus

Patogenéza Bránou vstupu je respiračný trakt alebo horná časť tráviacej trubice. Potom dochádza k pomnoženiu a následnemu hematogénnemu rozsevu. Zvažovaný je vzťah k ateroskleróze a restenózam po operáciach srdca ...

discipline: Infectology | keywords: Cytomegalovírus | published on: 20. 4. 2012

Eponyma fraktur

Eponyma fraktur

Přehled eponym užívaných u zlomenin Název zlomeniny Popis zlomeniny Bankartova léze trhlina v labrum glenoidale s odtržením lig. glenohumerale při luxaci ramenního kloubu Bartonova zlomenina intraartikulární zlomenina distálního radia Bennettova zlomenina intraartikulární zlomenina base I. metakarpu se subluxací (netříštivá) Boxerská zlomenina subkapitální zlomenina V. metakarpu Collesova zlomenina extraartikulární zlomenina distálního radia s dorsální dislokací fragmenu Cottonova zlomenina zastaralý výraz pro trimalleolární zlomeninu, což je zlomenina laterálního i mediálního kotníku s odlomením zadní hrany tibie Duverneyova zlomenina izolovaná zlomenina křídla kyčelní kosti Essex-Loprestiho zlomenina intraartikulární zlomenina proximální hlavice radia s rupturou membrana interossea a subluxací distálního radioulnárního skloubení Galeazziho zlomenina zlomenina distální třetiny radia s luxací hlavičky ulny a zpřetrháním vazů distálního radioulnárního spojení Gosselinova zlomenina zlomenina distální tibie (tvaru "V"), která pokračuje až do kloubní plochy kotníku a rozděluje ji na přední a zadní část Hill-Sachsova zlomenina impresní zlomenina dorzokraniálního kvadrantu hlavice humeru vznikající při ventrální luxaci ramenního kloubu, vzniká tlakem na ventrokaudální okraj glenoidu Holdsworthova zlomenina nestabilní dislokovaná zlomenina těla obratle thorakolumbální junkce s rupturou lig. longitudinale posterior a dislokací/zlomeninou processus articularis Hutchinsonova zlomenina intraartikulární zlomenina processus styloideus radii, často je postiženo také spojení os lunatum s os scaphoideum Chanceho zlomenina transverzální fraktura obratle páteře či roztržení diskoligamentózního aparátu Chopartova zlomenina zlomenina v Chopartově kloubu Jeffersonova zlomenina nestabilní zlomenina oblouku obratle C1, vzniká při přímém osovém zatížení krční páteře (náraz na hlavu), může být unilaterální i bilaterální a postihuje jak přední, tak zadní oblouk, často dochází k posunu úlomků do páteřního kanálu Jonesova zlomenina proximální zlomenina 5. metatarzu, může vést až do intermetatarzální kloubní štěrbiny, také tzv. "dancers fracture" (nejedná se ovšem o podobnou avulzi způsobenou šlachou m. peroneus brevis) Le Fort I–III zlomeniny obličejového skeletu Le Fortova zlomenina vertikální zlomenina anteromediální části distální fibuly s avulzí mediálního malleolu Lisfrankova zlomenina zlomeniny Lisfrankova kloubu Maisonneuveova zlomenina kombinovaná etážová zlomenina hlezna a bérce Malgaigneova zlomenina vertikální zlomenina pánve způsobená vysokou střižnou energií (dopad z výšky na dolní končetinu), prochází přes oba rami ossis pubis, sakroiliakální skloubení nebo sacrum, dochází také k ruptuře ligament celého pánevního dna s vertikální dislokací pánve Monteggiova zlomenina zlomenina ulny s luxací hlavičky radia Mooreova zlomenina zlomenina distálního radia spojená s dislokací hlavy ulny, jejíž processus styloideus je navíc zadržený pod anulárním ligamentem zápěstí Pellegrini-Stiedova zlomenina osifikace horní části lig. collaterale mediale kolena s avulzí mediálního condylu femuru (často po traumatu kolena) Pottova zlomenina bimalleolární zlomenina kotníku s rupturou lig. deltoideum a laterální subluxací talu (způsobená everzí kotníku) Rolandova zlomenina intraartikulární tříštivá zlomenina base I. metakarpu Segondova zlomenina avulzní zlomenina laterálního plata tibie v místě připojení laterálního kapsulárního ligamenta, často s rupturou předního zkříženého vazu či menisku (vzniká při vnitřní rotaci kolena) Shepherdova zlomenina fraktura tuberculum laterale processus posterioris tali Smithova zlomenina zlomenina distálního radia s ventrální dislokací fragmentu Tillauxova zlomenina Salter-Harris III, avulze anterolaterálního marga distální tibie úponem lig. tibifibulare aterior Přehled klasifikací užívaných u zlomenin Název klasifikace Popis Gardenova klasifikace zlomeniny krčku femuru Hawkinsova klasifikace dělí vertikální zlomeniny krčku talu na typ I–IV Pauwelsova klasifikace zlomeniny krčku femuru Pipkinova klasifikace zlomeniny hlavice femuru Salter-Harris klasifikace poranění růstové ploténky (fyzární zlomeniny) Schatzkerova klasifikace fraktury plateau tibie Weberova klasifikace zlomeniny kotníku podle jejich vztahu k tibiofibulární syndesmóze List of eponymous fractures (Wikipedia) Typy zlomenin a jejich dislokace Zlomeniny kostí Otevřená zlomenina Poruchy hojení zlomenin ŽVÁK, Ivo.  Traumatologie ve schématech a RTG obrazech.  1. vydání. Praha : Grada, 2006.  ISBN 80-247-1347-0 ...

discipline: Anatomy | keywords: Eponyma fraktur | published on: 20. 4. 2012

Vztah mikroorganismů a makroorganismů

Vztah mikroorganismů a makroorganismů

Infekce je chorobný stav, kdy dochází k poškození hostitelského makroorganismu mikroorganismem, který narušuje jeho vnitřní prostředí, aby tak získal prostředí prospěšné k vlastnímu růstu a množení ... Mohou se do určité míry změnám prostředí přizpůsobovat ale tyto možnosti mají určitou hranici, po jejímž překročení následuje zastavení růstu nebo smrt . Mikroby ve vztahu k teplotě prostředí můžeme rozdělit na psychrofilní vyžadující teplotu 15–20 °C, mezofilní vyžadující teplotu 35–37 °C a termofilní rostoucí při teplotách 50–60 °C ...

discipline: Biology | keywords: Vztah mikroorganismů a makroorganismů | published on: 7. 5. 2012

Placenta (histologie)

Placenta (histologie)

Placenta Detail choriového klku Pars materna placentae (mateřská část) – derivát sliznice vychází z plotny přeměněného stromatu děložní sliznice, tzv. decidua basalis; decidua vzniká během několika dní pod vlivem progesteronu z pseudodeciduálně změněného vaziva endometriálního stromatu v sekreční fázi decidua basalis charakterizována přítomností velkých sférických deciduálních buněk – roztroušené v řídkém kolagenním vazivu, obsahují mnoho glykogenových a lipidových inkluzí (se sekretem endometriálních žlázek představují první živin pro implantující se zárodek) růstem trofoblastu dochází k útlaku endometria včetně jeho arterií, které reagují změnou svého uspořádání, až korálkovité – dilatované terminální arteriální větve slouží jako nárazníkový rezervoár (k udržování rovnováhy krevního tlaku v placentě), otvírají se volně do intervilózního prostoru (objem asi 150 ml, mateřská krev se obměňuje asi 3× až 4× za minutu) decidua basalis vysílá septa, ta nerozdělují intervilózní prostor úplně (nevrůstají až do protější choriové plotny), ale funkčně rozdělují jednotlivé kotyledony Vazbu mateřské a fetální části placenty upevňují kmenové klky (neboli kotvící či úponové), mají schopnost kontrakce – přitažením maternální části placenty regulují průsvit vyústění přívodné arterie do kotyledonu (tímto se i plod aktivně podílí na regulaci průtoku krve placentou). Pars foetalis placentae (plodová část) tvořena choriovou plotnou ( řídké kolagenní vazivo , pocházející z extraembryonálního mesodermu), z níž odstupují choriové klky kmenové klky, které vždy po jednom tvoří centrum kotyledonu, se dále větví ve zralé a nezralé intermediální klky zralé intermediální klky jsou zakončeny mnoha terminálními klky, kde dochází k nejefektivnější výměně krevních plynů (mezi krví matky a plodu) nezralé intermediální klky jsou zakončeny mesenchymovými klky povrch choriové plotny i klků je z počátku kryt vrstvou mitoticky aktivního cytotrofoblastu a povrchového syncytiotrofoblastu, později se vrstva cytotrofoblastu stává diskontinuální a pod vrstvou syncytiotrofoblastu nacházíme cytotrofoblast v podobě izolovaných Langhansových buněk jádra syncytiotrofoblastu bývají velmi často nahromaděna do skupin tvořících uzly stroma klků má nejprve charakter mesenchymového vaziva, později vyzrává i řídké kolagenní vazivo, v němž jsou četné velké sférické makrofágy , Hofbauerovy buňky cévy klků ztrácejí tunica adventitia, v terminálních klcích jsou již tvořeny jen kapilárními sinusoidami Fetoplacentární cirkulace nástupce jednodušší embryochoriové cirkulace zajištěna dvěma umbilikálními arteriemi (přivádějí odkysličenou krev z plodu), větví se v choriové plotně a jako krevní kapiláry vstupují do klků, umbilikální žílou se okysličená krev navrací do plodu Podrobnější informace naleznete na stránce Krevní oběh plodu ...

discipline: Histology, Embryology | keywords: Placenta (histologie) | published on: 23. 2. 2013

Hypotermie (soudní lékařství)

Hypotermie (soudní lékařství)

Lokální poškození chladem v nejtěžší formě nazýváme omrznutí, kdy vlivem nízké teploty dochází k vazokonstrikci s ischemií v postižené oblasti. Obsah 1 Omrznutí 1.1 Immersion foot & Trench foot 2 Obraz podchlazení 2.1 Posmrtné změny 2.2 Vražda 2.3 Sebevražda 2.4 Náhoda 2.5 Ostatní 3 3.1 3.2 Omrznutí Omrznutí postihuje akrální části těla, nejohroženější jsou uši, nos, ruce, nohy, tváře a brada. Dispozice k němu jsou zejména u dětí, starých a nemocných osob s obleněným krevním oběhem ...

discipline: Pathology and Forensic Medicine | keywords: Hypotermie (soudní lékařství) | published on: 8. 10. 2013

Fórum talk:Testy

Fórum talk:Testy

Doplňky a připomínky k textu "Testování při výuce medicíny" Testování při výuce medicíny Obsah 1 Dříve než začnete 1.1 Proč 1.2 Co 1.2.1 Úrovně znalostí a dovedností 1.3 Jak 1.4 S kým 2 Cyklus přípravy testu 3 Plánování testu (blueprinting) 3.1 Terminlogické zastavení 4 Typy otázek a jejich vytváření 4.1 Otázky s mnohočetným výběrem odpovědí (MCQ) 4.1.1 Otázky s mnohočetným výběrem odpovědi typu „ano/ne“ (MTF) 4.1.2 Otázky s jedinou nejlepší odpovědí (SBA) 4.1.3 Rozšířené přiřazovací otázky (EMQ) 4.1.4 Otázky typu „vyber N“ 4.2 Úlohy s otevřenou odpovědí 4.2.1 Otázky s krátkou tvořenou odpovědí (SAQ) 4.2.2 Esej 4.2.3 Modifikovaný esej (MEQ) 4.3 Hlavní doporučení pro volbu typu otázek 5 Oponentura otázek 6 Pilotování testu 7 Standardizace a normování testu 7.1 Vyrovnávání obtížnosti testů 7.2 Standardizace jako stanovení norem 7.3 Klasifikace studentů 8 Analýza výsledků a hodnocení kvality testu 8.1 Reliabilita a validita testu 8.1.1 Odhady reliability (spolehlivosti) testu 8.1.2 Odhady validity (správnosti) testu 8.2 Položková analýza 8.3 Teorie odpovědi na položku 8.3.1 Odhady vlastností položek pomocí IRT modelů 8.3.2 Využití IRT modelů pro hodnocení férovosti položky 8.3.3 Informační funkce položky 8.3.4 Adaptivní testování a použití IRT v praxi 9 Realizace testů 9.1 Zabezpečení testů 9.2 Programy pro počítačové testování 9.2.1 Moodle 9.2.2 Rogo 9.2.3 inQsit 9.2.4 Questionmark 9.2.5 ExaMe 9.3 Programy pro analýzu testů 9.3.1 Iteman 9.3.2 Xcalibre 9.3.3 TiaPlus 9.4 Papírové testování 9.5 Náklady elektronického testování 9.6 Automatické generování položek a testů 9.7 Banky testových úloh 9.7.1 Sdílené banky testových úloh 9.7.2 IDEAL Consortium 9.7.3 Medical Assessment Alliance 9.7.4 Medical Schools Council Assessment Alliance 9.7.5 Sdílení otázek v portálu TESTY 10 Závěr 11 Přílohy 11.1 Pohřebiště formátů otázek s mnohočetným výběrem odpovědi (MCQ) 11.1.1 Ukázky vybraných starších typů otázek s mnohočetným výběrem odpovědí (MCQ) 11.2 Podrobnosti o typech testových úloh, pokyny pro jejich vytváření a hodnocení 11.2.1 Esej 11.2.2 Otázky s krátkou odpovědí (SAQ) 11.2.3 Otázky s jednou nejlepší odpovědí 11.3 Přehled forem testů 11.4 Testování handicapovaných studentů a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 11.5 Stručný přehled nejvýznamnějších forem praktického zkoušení 11.6 Statistické nástroje 11.6.1 Normální rozdělení 11.6.2 Korelační koeficienty 11.6.3 Cronbachovo alfa 11.6.4 Indexy shody hodnotitelů 11.6.5 Základní IRT modely 11.7 Příklady realizace 11.8 Zkratky v textech o testování 12 Literatura Dříve než začnete Proč Ad. hodnocení studentů: Výsledek testu se má k hodnocení studenta jako laboratorní výsledek k diagnóze ...

keywords: Fórum talk:Testy | published on: 4. 11. 2013

Leiomyosarkom

Leiomyosarkom

Tumor je obvykle výrazně buněčný, ovšem může dojít k fibróze nebo k myxoidním změnám (myxoidní leiomyosarkom) ... MERTENS.  WHO Classification of Tumours : Pathology and Genetics of Tumours of Soft Tissue [online] .  1. vydání. Lyon : IARC Press, 2002. Dostupné také z < http://publications.iarc.fr >.  ISBN 92-832-2413-2 . MOTLÍK, K a J ŽIVNÝ.  Patologie v ženském lékařství.  1. vydání. Grada, 2001.  ISBN 80-7169-460-6 . de.Pathowiki.  Leiomyosarkom [online]. [cit. 3/2014]. německy. < http://de.pathowiki.org/wiki/Leiomyosarkom Leiomyosarkom> ...

discipline: Obstetrics, Gynaecology | keywords: Leiomyosarkom | published on: 27. 3. 2014

Letní pitevna

Letní pitevna

Z teoretické části je důležité například vědět vyjmenovat větve nejdůležitějších tepen, ohraničit a vyjmenovat jednotlivé struktury v mediastinu a další níže uvedené: GIT obecné rozdělení břišní dutiny (supramesokolická a inframesokolická část, retroperitoneum, sekundárně retroperitoneální orgány) polohy jednotlivých orgánů v těle (projekce) základní části orgánů a otisky na orgány závěsné aparáty orgánů břišní dutiny cévní a nervové zásobení orgánů důležité charakteristiky k orgánům - (zmiňují na přednáškách) vše ve vztahu k přijímání a zpracovávání potravy ( polykací reflex aj.) pozor na cévní zásobení dutiny ústní, nadledvin a recta! Umět popsat průtok krve srdcem je jeden z pilířů letní pitevny Topografie peritoneum Dýchací soustava vše ve vztahu k dýchání a fonaci (hlasivkové vazi aj.) dýchací svaly a jejich inervace a funkce koniotomie a tracheotomie segmenty plic malý a velký plicní oběh (+ nutritivní a funkční plicní oběh) Močopohlavní soustava močové pánvičky , kalichy, kontinence moči zúžení ureteru děloha a závěsný aparát dělohy + umět ukázat také ovaria, vejcovody!! ...

discipline: Anatomy | keywords: Letní pitevna | published on: 19. 3. 2016

Koncepce soudně lékařské služby

Koncepce soudně lékařské služby

Hlavní úkoly oboru V oblasti zdravotnictví: Poskytování nezbytných podkladů pro hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva na základě zpráv o příčině smrtí, základním onemocnění a úmrtí v důsledku úrazu a intoxikací státní zdravotní správě. provádění pitev: Zák. 372/2011 Sb. a její novela zákon č. 147/2016 Sb., Význam pitvy spočívá v podávání pitevních zpráv lékařům zdravotnické záchranné služby, ošetřujícím lékařům v nemocnici nebo praktickým lékařům a slouží tak k ověření správnosti diagnóz a léčby. provádění toxikologických analýz biologických vzorků u osob intoxikovaných neznámou látkou, alkoholem či u osob, které jsou podezřelé, že jsou pod vlivem návykové látky. na základě výsledku toxikologické analýzy lékař-klinik přizpůsobí léčbu otráveného pacienta, nebo soudní lékař určí jako příčinu smrti otravu, vyšetřování krve nebo moče na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u řidičů ... Znalecký posudek je podkladem k právní kvalifikaci poruchy zdraví z hlediska trestního zákoníku a případného udělení trestu a HIRT, Miroslav, et al.  Soudní lékařství.  1. vydání. 2015.  ISBN 978-80-247-5680-6 ...

discipline: Pathology and Forensic Medicine | keywords: Koncepce soudně lékařské služby | published on: 16. 2. 2017

Neuronální model

Neuronální model

Ve chvíli, kdy membránový potenciál dosáhne prahové hodnoty, započte se na výstupu, že došlo k akční potenciálu, a od aktuálního membránového potenciálu se odečte arbitrární hodnota (dekrement po akčním potenciálu) či se resetuje na výchozí hodnotu ... Kódování informace v neuronech, matematické modely neuronu [přednáška k předmětu Pokroky v neurovědách, obor Neurovědy, Fyziologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i]. Praha. 16. 5. 2017.  ↑ HODGKIN, A L a A F HUXLEY ...

keywords: Neuronální model | published on: 17. 5. 2017


Specify search

Medical disciplines

Level

Language

Keywords

Multimedia

Faculties

Content specification

Published at

Logo MEFANET Journal
Logo MEFANET konference
Logo MEFANET
Logo Akutne.cz
Logo WikiSkripta
Logo moodle