Search in MEFANET content

MEFANET logo

Results found: 2841


Sestup varlat

Sestup varlat

Transinguinální fáze sestupu je patrně pod vlivem testosteronu . Kryptorchismus Poruchy sestupu varlat (kryptorchismus) Pokud nedojde k sestupu jednoho nebo obou varlat, mluvíme o kryptorchismu ...

discipline: Anatomy | keywords: Sestup varlat | published on: 11. 2. 2015

Podávání výživy a léků do perkutánní endoskopické gastrostomie

Podávání výživy a léků do perkutánní endoskopické gastrostomie

SVAČINA, Štěpán.  Poruchy metabolismu a výživy.  1. vydání. Praha : Galén, 2010. 505 s.  ISBN 978-80-7262-676-2 ...

discipline: Gastroenterology and Hepatology | keywords: Podávání výživy a léků do perkutánní endoskopické gastrostomie | published on: 1. 11. 2016

Recidivující respirační infekce

Recidivující respirační infekce

[2] Indikace imunologického vyšetření 8 a více infekcí dýchacího systému v průběhu 12 měsíců; 2 a více pneumonií v průběhu 12 měsíců; 2 a více těžkých infekcí (např. meningitida , sepse ); rozsáhlá kvasinková infekce kůže a sliznic u dítěte staršího než 1 rok; opakované hluboké kožní abscesy a infekce měkkých tkání; neobvykle těžký průběh infekcí; infekce v neobvyklé lokalitě; neprospívání , chronický průjem; výskyt vrozené poruchy imunity v rodině. [3] [1] Problémy spojené s RRI časté návštěvy u praktického lékaře; nejčastější důvod nároku na ošetřovné („paragraf “ na dítě); nejčastější komerční terč prevence i léčby samotné nemoci; častý důvod zbytečného přeléčování a nadužívání antibiotik; relativně častý důvod misdiagnózy; relativně častý důvod podléčení, obvykle pro přehlédnutí komorbidity, komplikace a v horším případě přehlédnutí primárního onemocnění. [2] Petrů: Imunoterapie dětí s recidivujícími respiračními infekcemi ↑ a b c DOLEŽALOVÁ, K ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Recidivující respirační infekce | published on: 8. 9. 2017

Toxicita kyslíku

Toxicita kyslíku

Poškození CNS k poškození CNS dochází pouze při velmi vysokém parciálním tlaku (potápění, hyperbarická komora) rychlost progrese je přímo úměrná parciálnímu tlaku (při 4-5 atmosférách manifestace již po 10 minutách) 1. projevem jsou poruchy vidění (tunelové vidění), tinnitus, nausea, záškuby mimických svalů, závrať, zmatenost (obraz je variabilní) → tonicko-klonické křeče (odezní při snížení parciálního tlaku kyslíku), porucha vědomí ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Toxicita kyslíku | published on: 18. 10. 2017

Peptostreptococcus

Peptostreptococcus

Pro rozvoj onemocnění je nutný snížený oxidoredukční potenciál tkáně hypoxií v důsledku poranění, poruchy cévního zásobení, nádoru a podobně. Patogenita Bakterie rodu Peptostreptococcus jsou v dutině ústní původci periodontitidy a peritonsiálních abscesů ...

discipline: Microbiology | keywords: Peptostreptococcus | published on: 19. 11. 2018

Kožní choroby z příčin mechanických a termických

Kožní choroby z příčin mechanických a termických

Diferenciální diagnostika Mozol, veruka Diagnóza Histologie – parakeratóza, při okrajích hyperkeratóza; většinou však typický vzhled Terapie Někdy obtížná, změna obuvi, keratolytická mast Proleženina (dekubitus) Tlakově podmíněná ischemická nekróza – nejdříve erytém s macerací – pak ložiska suché nekrózy a vředy – zasahuje až do tukové tkáně a ke svalům Terapie Metody vlhkého hojení ran, spolupráce s chirurgem, systematická ošetřovatelská péče Tetováž Traumatická x dekorativní – můžou být infekční komplikace, hlavně pyodermie Intertrigo (opruzení) Mechanické tření kůže o kůži + chemické vlivy (pot) v místě kožních záhybů Ostře ohraničené červené, mokvající plochy, bolí, pálí Hlavně obézní osoby – často sekundární bakteriální a kvasinková infekce Tepelné vlivy Omrzlina (congelatio) Náchylnější lidé s poruchami prokrvení, postiženy akrální partie – ruce, nohy, ušní boltce, špička nosu,… stupeň - zbělení a pak zarudnutí kůže – silná bolestivost stupeň - hemoragické puchýře stupeň - nekrózy Terapie Chirurgie Poranění chladem Oznobeniny Kožní změny způsobené chladem – hlavně kůže rukou – ke vzniku přispívají poruchy prokrvení, akrocyanóza, zvýšené pocení; častěji ženy Klinický obraz elevované makulopapuly – v teple světle červené, v chladu červenomodré svědení, pálení až bolest – hlavně v teple a při změnách teploty v létě bez obtíží, s přicházejícím podzimem recidivují Terapie Vazodilatační látky (pentoxifyllin), pobyt v teple Prognóza Chronické onemocnění s recidivami v zimě Poranění chladem Popáleniny (combustio) Popáleninový úraz je poškození kůže teplem (opařením, kontaktem se em tepla či ohněm), chemikáliemi, elektrickým proudem nebo zářením ...

discipline: Dermatology | keywords: Kožní choroby z příčin mechanických a termických | published on: 26. 11. 2018

Restrikční kardiomyopatie/diagnostický algoritmus amyloidózy srdce

Restrikční kardiomyopatie/diagnostický algoritmus amyloidózy srdce

Na rozdíl od AL amyloidózy, je u TTR amyloidózy často přítomná normální voltáž (čemuž samozřejmě nemusí být vždy), nespecifické poruchy vedení, změny ST-T segmentu [2] a v až 50 % fibrilace síní . [1] Je zde také četnější výskyt LBBB a AV blokád vyšších stupňů ...

discipline: Cardiology, Angiology | keywords: Restrikční kardiomyopatie/diagnostický algoritmus amyloidózy srdce | published on: 13. 12. 2019

Kolorektální karcinom/PGS

Kolorektální karcinom/PGS

Jejich nestabilita je "makroskopickým" projevem poruchy systému "mismatch repair". Nestabilita mikrosatelitů se na úrovni transkripce projevuje posunem čtecího rámce ... Okultní krvácení (FOB, Fecal Occult Blood) je stav, při kterém je ve stolici příměs krve přesahující fyziologické krevní ztráty do stolice ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Kolorektální karcinom/PGS | published on: 3. 10. 2014

Akutní pyelonefritida (pediatrie)

Akutní pyelonefritida (pediatrie)

VUR, obstrukční uropatie/malformace uropoetického traktu – stenosa distální uretry u děvčat, chlopně zadní uretry u chlapců, hydronefróza , megaureter, urolithiasa, neurogenní dysfunkce močového měchýře, poruchy nespecifické obrany sliznice močového měchýře ... Rizikové faktory vzniku jizev: nízký věk, pozdně započatá terapie (> 72 hod), VUR, obstrukce, recidivující infekce, poruchy vyprazdňování močového měchýře, urolithiasis ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Akutní pyelonefritida (pediatrie) | published on: 20. 5. 2011

Rozdělení dětského věku

Rozdělení dětského věku

[4] [5] Fetální růst řízen IGF-I a IGF-II – regulují četnost buněčných dělení (četnost mitotických cyklů buňky); jejich hladiny ovlivňuje výživa matky, chronická onemocnění matky, embryonální/fetální infekce, působení toxických látek, funkce placenty; spolupůsobí endogenní faktory – chromosomální aberace a jiné genetické poruchy ovlivňují růstový potenciál; na konci fetálního období se uplatňují gonadotropiny a pohlavní hormony; plody mužského pohlaví rostou rychleji než ženské (chlapci mají vyšší porodní hmotnost a délku); v roce 1991 byla průměrná porodní hmotnost a délka chlapců 3390 (± 464) g a 50,4 (± 2,9) cm a dívek 3244 (± 460) g a 49,7 (± 2,9) cm;. [3] Novorozenecké období Podrobnější informace naleznete na stránce Novorozenec . od narození do ukončeného 28. dne; období adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky; nejvyšší mortalita z celého dětství; období je to značně specifické, proto se postupně vyčlenil lékařský obor neonatologie . [1] Charakteristika novorozeneckého období behaviorální stavy dle Brazeltona: hluboký spánek, lehký spánek (REM fáze spánku), dřímota (přechodný stav mezi spánkem a bděním), klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč; spánek je zatím málo konsolidovaný (je rozdrobený do většího počtu časových úseků), trvá kolem 20 hodin denně; přítomny novorozenecké (nepodmíněné) reflexy: pátrací a sací reflex umožňující příjem potravy, vyměšovací, obranné, orientační, úchopové, polohové, atd.; rozvinuty smyslové funkce: sluch – dobře rozvinutý, dává přednost zvukům řeči, preferuje ženský hlas o vyšších frekvencích; čerstvě narozené dítě pravděpodobně poznává a preferuje hlas své matky proti hlasu cizí ženy, hlas svého otce rozeznává až o něco později; čich – umožňuje orientaci v prostředí; odvrací se od nepříjemných pachů a reaguje pozitivně na příjemné vůně; v jednom týdnu věku rozliší kojené dítě vůni prsní bradavky své matky; chuť – dává přednost sladké chuti, vyhýbá se chuti hořké či jinak nepříjemné; má více chuťových pohárků než dospělí; zrak – sítnice je dobře rozvinutá, ale vázne pohyblivost čočky a zraková ostrost; zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400), ostrosti vidění dospělého dosáhne až kolem 1 roku věku; fixace a sledování v zorném poli se objevují do 2 měsíců věku; optimální vzdálenost pro akomodaci oka je 20–25 cm; preferuje lidskou tvář (a všechny obrazce, které jej připomínají) před geometrickými obrazci, upřednostňuje pohybující se předměty, jasné barvy a barevné kontrasty; častý je strabismus, který obvykle mizí do 3 měsíců věku (při přetrvávání se doporučuje oftalmologické vyšetření); hmat – pozitivně reaguje na teplo a taktilní uklidňování; sání prstů je pozorováno již od 24. týdne těhotenství; v bdělém stavu zaujímá obvykle asymetrické postavení končetin podmíněné převahou podkorových oblastí nad nezralou mozkovou kůrou (tonický šíjový reflex neboli šermířský reflex, tzn. hlava je otočena do strany a končetiny ve směru pohledu jsou v extenzi, zatímco na opačné straně jsou v semiflexi); pěsti má většinou zaťaté, nepřipravené pro aktivní úchop; schopen učit se, schopen jednoduchých myšlenkových pochodů, ale má krátký a prchavý stav bdění s nutností pravidelného a častého opakování situací učení a sociální zkušenosti; křik je diferencovaný – analýza zvukového spektra ukázala rozdíly např. mezi křikem bezprostředně po porodu, křikem z hladu a křikem z bolesti; schopen napodobovat jednoduché mimické výrazy (otevření a zavření očí a úst, vystrčení jazyka, ale i jednoduchou vokalizaci); schopen poznat mateřský jazyk od cizího (na rozdíl od dospělých rozlišuje jemné rozdíly v časových vztazích hlásek obsažených v lidských jazycích) – novorozenec (ve věku 2 týdnů) je zneklidněn, pokud se na něj promluví jinou řečí, než kterou dosud slýchal. [6] [3] Nejčastější problémy v novorozeneckém období závažné vrozené vývojové vady – vrozené vady srdce a plic , poruchy uzávěru tělních trubic a průchodnosti GIT ; následky perinatální patologie – asfyxie a infekce z porodních cest; pokračování nitroděložních patologických stavů – embryonálních a fetálních infekcí atp.; infekce mají díky nezralosti imunitního systému tendenci ke generalizaci – vážnější infekce probíhají pod obrazem sepse . [1] Kojenecké období Podrobnější informace naleznete na stránce Kojenec . začíná 29. den a končí v den prvních narozenin dítěte (trvá 11 měsíců); období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje; symbolicky období vrcholí prvním krůčkem a prvním slovem kolem jednoho roku věku; z hlediska morbidity a mortality je to druhé nejvýznamnější období (hned po předchozím); [1] Nejčastější problémy v kojeneckém období vrozené vývojové vady ; pozdní projevy následků perinatálních patologií (např. rozvoj dětské mozkové obrny v důsledku perinatální asfyxie ); dědičné poruchy metabolismu ; molekulární onemocnění endokrinologická, imunologická, hematologická atd.; získané nemoci (zejm. infekční). [1] Vývoj motoriky rozvoj jemné motoriky je charakterizován vývojem úchopu: ve 3–4 měsících – úchop celou dlaní, zejm. ulnární částí; před 5. měsícem – úchop i palcem (např. při úchopu kostky); před 7. měsícem – opozice palce (při úchopu drobných předmětů); v 9 měsících – pinzetový (klíšťkový) úchop; v 9–10 měsících začíná věci záměrně pouštět; vývoj hrubé motoriky umožňuje objevovat okolí v 6 měsících – samostatný sed; ve 12 (9–17) měsících – počátky chůze. [3] [7] zákonitosti vývoje dle Arnolda Gesella: princip vývojového směru – postup kefalokaudální (napřed aktivně ovládá hlavičku, pak v pasivním sedu vyrovnává nejprve krční a následně bederní páteř, poté leze po kolenou a postaví se na chodidla), postup proximodistální (pohyby končetin začínají v ramenních a kyčelních kloubech, přecházejí přes zápěstí na prsty, resp. přes kolena na chodidla) a postup ulnoradiální (posun od malíkové strany k palcové při aktivním úchopu); princip střídavého „proplétání“ antagonistických neuromotorických funkcí (vývoj podél spirály) – střídání dominance flexorů a extenzorů končetin; princip funkční asymetrie – střídání funkční symetrie a asymetrie na stále vyšší vývojové úrovni (symetrické postavení končetin nedonošeného novorozence, tonický šíjový reflex donošeného novorozence, symetrické postavení končetin po 3. měsíci věku, uchopování předmětů jednou rukou po 6. měsíci věku); princip individualizace – platí obecné principy vývoje, ale s interindividuálními rozdíly; princip autoregulace – vývoj řízený dítětem samým není plynulý, ale s výkyvy. [7] v 8 měsících si dokáže sám držet lahvičku při pití a s dopomocí pije z hrnku, drží a kouše rohlík či sušenku; v prvních měsících života přitahují zrakovou pozornost kojence především výrazné a pestré předměty, zatímco po 9. měsíci věku naopak detaily a drobné předměty (drobek, tabletka, řetízek atp.); v 9 měsících začíná rozumět jednoduchým výzvám – „udělej pápá“, „paci-paci“; v 1 roce rozlišuje předměty podle jejich vlastností – pískací hračku mačká, autíčko postrkuje, hřebínek si přikládá k hlavičce; [7] Vývoj řeči do 2 měsíců – nonverbální fáze; od 2 měsíců – vokální hra (mezi matkou a dítětem); 3 měsíce – žvatlání; samohlásky a, u,e; 7 měsíců – napodobování zvuků řeči ; 8 měsíců – slabiky da, ba, ka; 10 měsíců – „táta“ nebo „máma“ neadresně; 10. až 11. měsíců – krátké „větičky“, které nemají konkrétní význam, ale mají jednoznačnou formu sdělení, otázky či rozkazu (rytmem a melodií řeči); kolem 1 roku má tento žargon charakter dlouhých „promluv“, při kterých jde jen výjimečně zachytit zřetelné slovo; 12 měsíců – vlastní řeč (žargon), které rozumí jen rodiče – napodobuje fyzikální zvuky, hlasy zvířat nebo lidských výkřiků; artikuluje jasně jedno další slovo kromě „máma“ a „táta“; porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – prvním slovům rozumí v 9 měsících; [3] [8] Psychosociální vývoj v 1. roce života pláč je hlavním prostředkem komunikace v prvních týdnech života; čas strávený pláčem v prvních 2–3 měsících života narůstá spolu s tím, jak se zkracuje celková denní doba spánku; po 12 týdnech věku pláče ubývá, protože se dítě učí reagovat jinak – úsměvem, dotykem, dumláním; průměrná doba spánku v prvním roce života (1 týden...1 měsíc...1 rok věku): 16...15...14 hodin, z toho přes den 8...7...3 hodiny; kojenec vnímá realitu jako ekvivalent svého bezprostředního okolí; kojenec dokáže sledovat dráhu předmětu v zorném poli, ale v prvním půlroce pro něj předmět přestává existovat, jakmile opustí zorné pole; až mezi 9.–12. měsícem začíná chápat trvalost předmětů; pro 3.–6. měsíc jsou typické jednoduché hry, kdy dítě a rodič střídají chvilky vizuálního kontaktu s chvilkami odvrácení tváře – představují časný stupeň napodobování; komplikovanější hry (např. hra na schovávanou) se objevují kolem 9. měsíce; vyjádření radosti nad tváří, která zmizela a zase se objevila vyjadřuje pochopení trvalosti předmětu; mezi 8 a 9 měsíci přichází strach z odloučení a obava z neznámých lidí, tzv. separační úzkost – dítě reaguje na cizí lidi pláčem, je to výrazem rozpoznání rozdílu mezi matčinou přítomností a nepřítomností (dítě si umí vyvolat obraz její přítomnosti, uvědomí si rozdíl, znejistí a začne se bát); tyto projevy vrcholí v období 15 měsíců a mizejí kolem 2 let věku. [3] Jean Piaget (1966) popisuje první 2 roky života jako senzorimotorické období – dítě se učí spojovat podnět z prostředí s motorickou odpovědí; vychází z jednoduchých reflexních stereotypů (schémat) a doplňuje je vlastními zkušenostmi; Sigmund Freud nazývá první rok života orální stádium – dítě uspokojuje své potřeby prostřednictvím úst; Erik Homburger Erikson to nazývá obdobím primární důvěry či nedůvěry ; [3] Margaret Mahlerová (1975) popsala následující stadia: 1. měsíc života – období normální (primárního) autismu – dítě převážně spí, uspokojuje své potřeby, nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí; 2. až 4. měsíc – stadium symbiózy s matkou – matka uspokojuje všechny potřeby dítěte; vytváří se vzájemná trvalá pouta; rodiče se učí vnímat a rozpoznávat projevy svého dítěte; rozvíjí se vzájemná citová interakce; dítě neodlišuje sebe od své matky, ale začíná odlišovat okolí; 4. měsíc až 3 roky – období separace – individuace : 4. až 10. měsíc – subfáze diferenciace – dítě odlišuje svou matku od ostatních lidí; prozkoumává okolí, vlastní tělo i tělo matky; koncem tohoto období se projevuje separační úzkost; 10. až 16. měsíc – subfáze procvičování – dítě se začíná aktivně vzdalovat od matky, ale vždy se k ní opět vrací, aby získalo jistotu a emoční zklidnění, čímž upevňuje svůj vztah k matce; nucená separace v tomto období může způsobit stagnaci nebo dokonce regresi ve vývoji dítěte; 16. až 25. měsíc – subfáze znovusblížení neboli fáze navazování sociálních vztahů; 25. až 36. měsíc – subfáze individuace nebo stálosti objektu; [7] Vývoj centrální nervové soustavy klesá poměr mezi velikostí hlavy a tělesné délky/výšky – z 1/4 u novorozence na 1/8 u dospělého; při narození je obvod mozkové části hlavy 65 % obvodu dospělého; polovina postnatálního růstu mozku je skončena už v 1 roce věku; po 2 letech věku se obvod hlavy zvětšuje jen o 2 cm/rok; v 10 letech je růst mozku téměř ukončen; lidský mozek obsahuje přibližně 100 miliard neuronů; replikace neuronů probíhá převážně během prvních 3 měsíců těhotenství a je ukončena před narozením; organizace mozkových buněk se vyvíjí ještě dlouho po narození; přibývá bílá hmota mozková a proliferují synaptická spojení; relativně nejpozději se vyvíjí šedá hmota mozečku (od 30. týdne těhotenství do 1 roku věku); mícha prorůstá neurálním kanálem postupně do 3. měsíce těhotenství, poté roste tělo plodu rychleji než mícha, takže dolní pól míchy postupně stoupá; při narození dosahuje ke 3. lumbálnímu obratli; myelinizace začíná v míše ve 4. měsíci těhotenství a v mozku v posledním trimestru; při narození je ukončeno zrání a myelinizace autonomního nervového systému, myelinizované jsou hlavové nervy kromě optického a čichového; myelinizace mozkové kůry a jejích spojů do talamu a bazálních ganglií končí kolem 2 let věku; Moroův reflex a palmární úchop se vyvíjejí ve 28. týdnu těhotenství a postupně mizejí ve 3, resp. 4 měsících věku; Babinského reflex se objevuje těsně před termínem porodu a mizí obvykle po 12. až 16. měsíci věku díky myelinizaci. [3] Infantilní růstové období infantilní růstové období je přímým postnatálním pokračováním nitroděložního růstu; na růst v tomto období nepůsobí přímo výška rodičů; na počátku postnatálního života přetrvává působení gonadotropinů a pohlavních hormonů z konce fetálního období (období po narození se podobá začátku puberty); vliv růstového hormonu na růstovou rychlost se teprve začíná rozvíjet; až během 2. roku života začíná být tělesný růst ovlivňován růstovým hormonem; v prvních letech života výrazně klesá potřeba energie: ze 110 kcal/kg/den v časném kojeneckém věku na 90 kcal/kg/den ve 2 letech věku a následně 60 kcal/kg/den (bazální metabolismus + tělesný pohyb + růst); je to dáno snižováním relativního podílu hmoty energeticky náročných orgánů (zejm. mozku a jater) ze 17 % tělesné hmotnosti kojence na 5 % tělesné hmotnosti dospělého; klesá také procento energie využívané pro růst: ze 40 % v časném kojeneckém věku na 3 % ve 2 letech věku. [3] v prvních měsících života je nejintenzivnější přírůstek hmotnosti za první rok vyroste o 25 cm → na konci by mělo mít délku 75 cm porodní hmotnost se ve 4. měsíci zdvojnásobí (zhruba 7 kg), okolo roku ztrojnásobí (cca 10 kg) [9] ICP model dle Karlberga první 3 roky života jsou kombinací zpomalující se infantilní komponenty růstu (I) a nastupující dětské komponenty růstu (C), která působí od druhé poloviny 1. roku života; klesají hladiny gonadotropinů a pohlavních hormonů aktivované v pozdním fetálním období; vliv komponenty I postupně mizí a poté se na růstu podílí výlučně komponenta C. [3] Batolecí věk Podrobnější informace naleznete na stránce Batole . od 1. do 3. narozenin dítěte (trvá 2 roky); období postupného osamostatňování dítěte; díky samostatnému pohybu se seznamuje s okolním světem, díky rozvoji řeči zdokonaluje komunikaci s ostatními lidmi. [1] Vývoj motoriky vývoj hrubé motoriky: v 1 roce – první nedokonalé samostatné krůčky; ve 13–15 měsíci – samostatná chůze (rozejde se z volného postoje, ujde několik kroků, zastaví se, aniž by se něčeho přidrželo); po 15. měsíci – jistější chůze, zřídka padá, dokáže utíkat, ale o široké bázi; ve 2 letech – utíká dobře, zvládá nerovnosti terénu (bez potíží překračuje práh atp.); chůze do schodů: zpočátku do schodů leze; kolem 1,5 roku vyjde schody, když je vedeno za ruku; ve 2 letech vyjde schody bez přidržování, ale obvykle s přisunováním nohou na každém schodu; ve 2,5 letech vyjde schody se střídáním nohou; až kolem 3 let sejde schody dolů; kolem 2 let dokáže poskočit snožmo na místě a skáče rádo z malé výšky (z posledního schodu atp.); skok s překonáním určité vzdálenosti zvládne až kolem 3 let; před 3. rokem obvykle zvládne jízdu na tříkolce; vývoj jemné motoriky: koncem kojeneckého období dobře ovládá úchop i velmi drobných předmětů, ale upustit předmět záměrně a přesně je obtížné – pouštění má spíše ráz vyhazování či vrhání po 1. roce dokáže lépe pouštět předměty (jemněji, načasovaně) – např. je schopno postavit 2 kostky na sebe v 1,5 roce dokáže postavit věž z kostek; ve 2 letech dokáže řadit kostky svisle i vodorovně; ve 3 letech napodobí „most“ ze 3 kostek; kolem 2 let přiřazuje základní geometrické tvary k příslušným otvorům; ve 3 letech zvládne navléct korálky na provázek; vývoj čmárání: zpočátku zachází s tužkou stejně jako s ostatními předměty (mává a tluče s ní o stůl); poté začne čmárat na papír, ale tahy jsou nahodilé, hrubé, často přesahují plochu papíru; kolem 1,5 roku se snaží napodobit čáru nakreslenou dospělým, ale zatím bez ohledu na směr; ve 2 letech napodobuje věrněji (snaží se zachovat směr či napodobit kruhové pohyby); kolem 3 let napodobí kruh či křížek pouze podle předlohy; oblékání: kolem 1 roku začíná aktivně pomáhat při oblékání (např. prostrčí ruku nastaveným rukávem, podá nohy při obouvání); během 3. roku si natahuje botičky a rozepíná (později i zapíná) knoflíky; ve 3 letech se oblékne jen s malou dopomocí, zvládne si umýt ruce; stolování: v 15 měsících samo jí lžičkou (ačkoli ji ještě převrací); v 1,5 roce dobře zachází s hrnkem a při pití už příliš nenabryndá; udržování čistoty: po 1. roce spolupracuje, když je posazeno na nočník ve vhodnou dobu (např. po probuzení), ale ještě samo nehlásí svou potřebu; teprve ke konci 2. roku se samo hlásí, ale občas musí být upamatováno. [8] Vývoj řeči mezi jednotlivými dětmi jsou veliké rozdíly; porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – ve 13 měsících může rozumět 20–100 slovům, ale říká pouze několik slov; vývoj řeči zpomaluje málo podnětné prostředí, ale také časté otitidy s převodní poruchou sluchu; ve 12 měsících vrcholí fáze žvatlání, poté začíná užívat k označení předmětů a činností konkrétní slova; nejprve na předměty ukazuje; v 16 měsících říká 6 slov, souhlásky t, d, v, n, h; v 18 měsících užívá v průměru 20–50 slov; po 18. měsíci dochází k rychlému rozvoji jak pasivního, tak aktivního slovníku; dítě začíná chápat symbolický význam slov; koncem 2. roku (v 18–24 měsících) začíná používat slovesa a říká srozumitelné věty o 2 slovech, popisuje svoji činnost („Jdu ven“.); užívá předložky; začíná se ptát „proč? ... “, neživým předmětům přisuzuje lidské pocity), magické (dovoluje měnit fakta podle vlastního přání) a artificialistické (všechno se „dělá)“; myslí si, že lidé ovládají všechny přírodní děje; vnímá svět egocentricky, nechápe vztah mezi příčinou a následkem a často jej mylně egocentricky interpretuje („Táta nás opustil, protože jsem zlobil.“) – dítěti je proto potřeba vše důkladně vysvětlovat, aby netrpěl neoprávněnými pocity viny; předškolák se učí manipulovat se symbolickým světem – nedokáže ještě dobře oddělit skutečnost od fantazie; jde o období nočních děsů a strachu ze strašidel ; nereálné myšlení vrcholí mezi 3–5 lety; již ve 4 letech částečně chápe smrt (lidí, zvířat a rostlin), kolem 6 let pak chápe smrt plně s její univerzálností, nezvratností, konečností a kauzalitou; předškolní věk je obdobím hry : nejprve převažuje hra společná – asociativní , poté přichází hra kooperativní – organizovaná ve spolupráci a s rozdělením rolí; často založena na fantazii; kolem 3–4 let se výrazně projevuje soupeřivost mezi dětmi. [10] [3] Dětské růstové období období stabilního růstu mezi dynamickými obdobími růstu infantilního a pubertálního; mezi 2. a 11. rokem života je růstová křivka téměř lineární a neliší se výrazně mezi chlapci a dívkami; uplatňuje se působení růstového hormonu; dítě roste podél percentilu, který je předurčen růstovým potenciálem po rodičích, a to minimálně 5 cm za rok. [3] ročně přibere 1,5 kg. [9] Školní období Podrobnější informace naleznete na stránce Školák . od 7. roku života (tj. začíná po 6. narozeninách dítěte), kdy většina dětí začíná povinnou školní docházku; konec období se nedá jednoznačně vymezit, obvykle ukončení spojujeme s počátkem dospívání (a to je individuální); období proto trvá různou dobu, nelze ho ztotožňovat s obdobím školní docházky. [1] Nástup do školy v popředí zájmu dítěte jsou školní znalosti a dovednosti – rozpoznávání čísel, písmen a slov, počítání a psaní; Jean Piaget nazývá věk od 6 let jako období konkrétních operací , protože dítě je schopné při řešení konkrétního problému provádět myšlenkové operace, které obsahují i více než jednu proměnnou; je schopno konkrétní předměty ze známého prostředí řadit, označovat je čísly a posuzovat jejich vlastnosti; ustupuje fantazijní myšlení, ale fantazie a představivost jsou stále ještě obsaženy v dětských hrách; začíná lépe chápat vztah příčiny a následku; dítě v 5,5 letech zvládá odhad délky, v 6,5 letech odhad hmotnosti a v 8 letech odhad objemu; [11] Mladší školní léta Sigmund Freud označuje období mezi 7 a 11 lety jako období latence – děti nemají výrazné agresivní či sexuální sklony (tento názor je však již překonán), většinu energie věnují škole a kamarádství s vrstevníky téhož pohlaví; začínají se objevovat sexuální sklony a projevují se stoupající agresivitou při hře a prvními kontakty s opačným pohlavím; fantazie hraje v preadolescentní sexualitě velkou roli a zaměřuje se často na mediální idoly; sport a zájmové činnosti umožňují transformovat agresivitu a sexuální zájmy sociálně přijatelnou formou; pro sedmileté dítě je nejpodstatnější uspět ve škole a získat postavení ve skupině vrstevníků; s rostoucími nároky školních povinností se rozvíjí školní problémy, především u dětí s poruchami pozornosti či se sníženou schopností učení; následná ztráta sebevědomí se může projevit výchovnými problémy; [11] Vývoj řeči v 7–8 letech – dospělá řeč. [3] Vývoj centrální nervové soustavy mozek dosáhl 90 % své dospělé hmotnosti; kolem 6 let věku dochází k remodelaci mozkové kůry, která se ztenčuje, ale v jednotlivých vrstvách stoupá denzita neuronů; vyzrává senzorimotorická koordinace důležitá pro práci s tužkou a papírem a pro sport. [11] Období dospívání Podrobnější informace naleznete na stránce Dospívání . začíná začátkem pubertálního vývoje a končí dosažením plné pohlavní zralosti a ukončením tělesného vzrůstu; adolescence je proces psychosociálního zrání, vývojový přechod mezi dětstvím a dospělostí; začíná obvykle na počátku 2. desetiletí života fyzickým dospíváním – pubertou; puberta je hormonálně podmíněný proces fyzického zrání a růstového výšvihu; je ukončena v okamžiku, kdy je mladý dospělý jedinec schopen reprodukce (u dívek první ovulací a u chlapců při zahájení spermatogeneze); u dívek začíná průměrně v 10 letech, variabilita je ±2 roky; u chlapců začíná průměrně ve 12,5 letech (tj. v průměru o 2,5 roku později), variabilita je ±2 roky; dosažení plné pohlavní zralosti ( menarché , první ejakulace ) následuje obvykle za 2–3 roky, definitivní ukončení tělesného růstu za 4–5 let, poté pokračuje fyzické dospívání akumulací vrcholné kostní hmoty, dobudováním muskulatury a šířkových rozměrů skeletu. [1] [11] dle WHO : 10-19 let; mládež 14–19 let. [9] Vývoj osy hypotalamus-hypofýza-gonády v 10. gestačním týdnu začíná vývoj pohlavních plodu a je nezávislý na hormonálních vlivech; placentární hCG podporuje migraci zárodečných buněk a diferenciaci Leydigových buněk; ve 21. gestačním týdnu již hypotalamus produkuje GnRH a přední lalok hypofýzy vylučuje do krve gonadotropiny (FSH a LH); ve 23. až 24. gestačním týdnu vrcholí hladiny FSH a LH, ve vaječnících vyzrávají zárodečné buňky (oocyty) a vyvíjejí se primordiální folikuly; u novorozence se GnRH secernuje pulzatilně a vyvolává tak epizodické vzestupy hladin FSH a LH – u děvčátek převažuje FSH a u chlapců LH; tyto gonadotropiny stimulují vzestup hladin testosteronu a estrogenů v prvních měsících života; poté činnost osy hypotalamus-hypofýza-gonády postupně vyhasíná a následuje klidové období, kdy jsou hladiny gonadotropinů prakticky nulové; toto trvá po celé dětství; [11] Pubertální vývoj hlavní fyzické změny spojené s pubertou: vývoj dospělých druhotných pohlavních znaků; kompletní maturace a postupné navození dospělé funkce nadledvin, ovarií a testes; dosažení dospělého stavu vývoje skeletu, svaloviny a tukové tkáně – ukončení růstu dalších tělesných orgánů a tkání; hormonální regulace pubertálního vývoje a růstového výšvihu: osa hypotalamus-růstový hormon-IGF-I – v pubertě je sekrece růstového hormonu a IGF-I nejvyšší z celého života a po pubertě klesá asi o 10 % každých 10 let; osa hypotalamus-hypofýza-gonády; adrenarché (aktivace nadledvin): nastává už během dětského růstového období (tj. před gonadarché); narůstá zona reticularis nadledvin, aktivují se její enzymové systémy a začíná produkce nadledvinových androgenů (zejm. dihydroepiandrosteron sulfátu a 17-oxosteroidů); ovlivňuje tělesný pach, vývoj pubického a axilárního ochlupení a stimuluje tělesný růst; gonadarché (aktivace osy hypofýza-gonády): hypotalamus začne pulzatilně secernovat GnRH, což stimuluje hypofýzu k produkci gonadotropinů (FSH a LH); zpočátku se gonadotropiny secernují v pulzech jen ve spánku, postupně narůstá vydatnost pulzů a biologická účinnost gonadotropinů; postupně se zvyšuje produkce gonadálních hormonů – testosteronu u chlapců a estrogenů u dívek. [11] Vývoj osobnosti v adolescenci obtížné vývojové období pro dospívajícího i jeho rodiče; dle Jeana Piageta začíná ve 12 letech schopnost tzv. formálních operací – adolescent začíná při řešení problémů uvažovat především abstraktně; plně chápe vztah příčiny a následku; postupně domýšlí vztah svého momentálního počínání a jeho dlouhodobých důsledků; do stadia formálních operací však v první fázi dospívání dozrává jen velmi málo dospívajících; myšlení dospívajících bývá často rigidní a egocentrické a nadměrně se zaměřuje na konkrétní a fyzické aspekty sociálních vztahů; často neumí chápat budoucí důsledky svého aktuálního jednání a nejsou schopni pojmového myšlení; odpovídají jednoslovně; neumějí déle diskutovat o problému; je třeba jim klást velmi konkrétní otázky; adolescent vnímá stanovisko jiného člověka nejen citem, ale i rozumem; na vrcholu dospívání začíná již abstraktně myslet většina adolescentů; vývoj abstraktního myšlení: introspekce – další varianta egocentrismu; přemýšlí o svém vlastním myšlení a jednání a bývají na něj pyšní; rozvíjí se u nich schopnost kritizovat myšlenkové procesy druhých a mají sklon přezírat ostatní (zejm. dospělé); přemýšlení o morálce – morální zákony rodiny a společnosti mají na jeho jednání větší vliv než obava z trestu; pokud má problémy uspět ve škole, hledá jiné prostředí, kde by mohl být uznávaný a úspěšný; v pozdní adolescenci se obvykle ustálí dospělé normy chování; mladý dospělý člověk si sám vytváří morální principy a mají pro něj větší hodnotu než pravidla skupiny; ustupuje egocentrismus a rozvíjí se empatie ve vztahu k ostatním; rigidita myšlení je vystřídána flexibilitou a schopností akceptovat odlišné; [11] Psychomotorický vývoj dítěte • Neuromotorický vývoj dítěte • Psychosociální vývoj dítěte : Psychický vývoj podle E ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Rozdělení dětského věku | published on: 21. 2. 2010

Protonová terapie

Protonová terapie

Princip urychlení částic v cyklotronu spočívá v oběhu částic po kruhových dráhách – částice tak získá mnohem větší energii, než by jí byla přidělena při jediném lineárním přeletu trubicí ...

discipline: Biophysics | keywords: Protonová terapie | published on: 29. 10. 2014

Psychologie bolesti

Deprese v tradičním pojetí zahrnuje i pocity únavy, poruchy spánku, a podobné stavy, které jsou i běžné příznaky chronických onemocnění (Spielberger, Ritterband, Reheiser, Brunner 2003) ... Afektivní změny mohou přetrvávat jako psychické poruchy i po zhojení bolestivého procesu. Vnímání sebe a jeho změny Součástí adaptace na bolest je hodnocení sebe ...

2.LF UK | discipline: Rehabilitation, Physiotherapy, Ergotherapy | keywords: psychologie bolesti | published on: 16. 10. 2012

Studijní materiál k předmětům klinická psychologie (3. ročník Bc) a Psychosomatika a klinická psychologie (2. ročník Nmgr. )

Deprese v tradičním pojetí zahrnuje i pocity únavy, poruchy spánku, a podobné stavy, které jsou i běžné příznaky chronických onemocnění (Spielberger, Ritterband, Reheiser, Brunner 2003) ... Afektivní změny mohou přetrvávat jako psychické poruchy i po zhojení bolestivého procesu. Vnímání sebe a jeho změny Součástí adaptace na bolest je hodnocení sebe ...

2.LF UK | keywords: klinická psychologie | published on: 16. 10. 2012

Juvenilní idiopatická artritida

Juvenilní idiopatická artritida

Mezi extraartikulární příznaky patří: abnormality růstu a celkového vývoje dítěte , lokální poruchy růstu a chronická uveitida . Zhruba u ½ pacientů dochází ke zklidnění a další průběh je pod obrazem oligoartritidy, u 2. ½ poloviny nastává progrese a těžké postižení kloubů ... RTG kritéria: RTG odhalí osteoporózu , mikrocysty, zúžení kloubních štěrbin, poruchy růstu kostí a postižení krční páteře. 4. laboratorní kritéria: Objevuje se pozitivní histologický průkaz ze synoviální tkáně ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Juvenilní idiopatická artritida | published on: 3. 1. 2010

Pneumonie (pediatrie)

Pneumonie (pediatrie)

Rizikovými faktory pro vznik pneumonie jsou hypoventilace z plicních příčin (chronická respirační insuficience, aspirace cizího tělesa, bronchiektázie , stenózy, dysfunkce řasinkového epitelu, intersticiální plicní fibróza , cystická fibróza ), hypoventilace z mimoplicních příčin (pooperační stavy, stavy s poruchami vědomí, neuromuskulární onemocnění) a poruchy imunity (u dětí převším vrozené imunodeficity). [4] Klasifikace pneumonií Schéma lobární pneumonie a bronchopneumonie ... Při závažném zánětlivém postižení, pneumonii za obturací cizím tělesem nebo při útlaku plicní tkáně (například pleurálním výpotkem) vzniká atelektáza (nevzdušnost plíce). [4] Zobrazovací metody zadopřední (ev. bočný) RTG hrudníku; při podezření na pleurální výpotek USG k ozřejmění tekutiny. [4] RTG nález může být falešně negativní v těchto případech počátek onemocnění; významná dehydratace; leukopenie, agranulocytóza, poruchy imunity; infiltrace oblasti, která není patrná v zadopředním snímku (výpotek retrokardiálně nebo retrodiafragmaticky). [4] Indikace k provedení RTG hrudníku pneumonie neodpovídající na standardní ambulantní léčbu; pneumonie s komplikovaným průběhem; vysoké parametry zánětu (CRP, prokalcitonin, FW, leukocytóza); podezření na aspiraci; podezření na komplikace; febrilie nejasné příčiny; tachypnoe; podezření na TBC. [4] Diagnostika etiologického agens Výběr možných agens se zužuje při zohlednění věku dítěte, epidemiologické situace a průběhu onemocnění: hemokultura (před podáním ATB); kultivace biologického materiálu (sputum, sektet horních cest dýchacích, pleurální punktát); antigen v moči – Streptococcus pneumoniae, Legionella pneumophilla (u pacientů nad 14 let); přímý průkaz v nazofaryngeálním sekretu – viry (imunofluorescence, aglutinace, PCR); sérologie. [4] Pomocná vyšetření Saturace hemoglobinu kyslíkem; FW, CRP, krevní obraz; krevní plyny (P a O 2 , P a CO 2 ); iontogram, urea, aminotrasferázy; při těžkém stavu s podezřením na sepsi i trombocyty a hemokoagulační vyšetření. [4] Léčba antibiotika penicilinové, tetracyklinové a makrolidové řady (u typických pneumonií nejméně 10 dní, u atypických 14 dní až 3 týdny; intravenózně 2 až 5 dnů); u nozokomiálních infekcí cefalosporiny III., IV. generace (cefotaxim, ceftazidim, cefepim), penicilinová antibiotika vyšší generace (ticarcilin, piperacilin/ tazobaktam atd.), fluorochinolony, karbapenemy (imipenem, meropenem) nebo v kombinaci např. s aminoglykosidy. symptomatická léčba: expektorancia , mukolytika , při dráždivém suchém kašli antitusika antipyretika analgetika při pleurální bolesti oxygenoterapie při respirační insuficienci nebulizační terapie režimová opatření: dostatečný přísun tekutin, kalorií, vitaminů dechová rehabilitace 6 týdnů po odeznění pneumonie je indikováno funkční vyšetření plic [3] Komplikace respirační insuficience, pleurální výpotek, empyém , plicní absces , plicní gangréna, atelektáza a následné bronchiektazie sepse s diseminací infekce do jiných lokalit (artritida, otitida, nefritida, endokarditida, meningitida, peritonitida) až septický šok [3] Pneumonie • Pneumonie u kojenců • Pneumonie u větších dětí Bakteriální pneumonie • Atypické pneumonie • Abscedující pneumonie • Aspirační pneumonie RDG vyšetření u zánětů dolních cest dýchacích • Klinické hodnocení závažnosti pneumonie ↑ a b MUNTAU, Ania Carolina.  Pediatrie.  4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 348-349.  ISBN 978-80-247-2525-3 . ↑ a b c KLENER, Pavel, et al.  Vnitřní lékařství.  3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 370.  ISBN 80-7262-430-X . ↑ a b c BABÁČKOVÁ, P.  Zdravotnické noviny : Pneumonie [online]. Mladá fronta a.s, ©2007. [cit. 2011-02-03]. < https://zdravi.euro.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/pneumonie-287447 >. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC.  PEDIATRIE.  1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 207.  ISBN 80-7262-178-5 . ↑ ČEŠKA, Richard, et al.  Interna.  1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 473-474.  ISBN 978-80-7387-423-0 . ↑ KRÁKOROVÁ, G, J FERDA a B KREUZBERG ...

discipline: Pathology and Forensic Medicine | keywords: Pneumonie (pediatrie) | published on: 17. 3. 2011

Arytmogenní kardiomyopatie

Arytmogenní kardiomyopatie

Zahrnuje to její dilataci , regionální či globální poruchy kinetiky s nebo bez snížené ejekční frakce komory ... Dlašími negativními faktory jsou přítomnost více genových mutací, záchyty nesetrvalé komorové tachykardie, historie synkopy, tíže poruchy funkce levé anebo pravé komory a výskyt inverze T vln ve větším množství svodů. [1] Terapie antiarytmiky není vždy zcela dostačující protekcí proti maligním arytmiím a náhlé srdeční smrti. [1] Společně s beta blokátory, které snižují riziko komorových tachykardií a zpomalují progresi nemoci, jsou spíše doplňkovou terapií. [1] U pacientů s historií synkopy , srdeční zástavy, maligních arytmií a snížené funkce levé komory je indikována implantace ICD (implantabilní kardioverter-defibrilátor), který je využíván v primární i sekundární ...

discipline: Cardiology, Angiology | keywords: Arytmogenní kardiomyopatie | published on: 9. 11. 2018

Akcidentálna intoxikácia plodmi Antropa belladona

Akcidentálna intoxikácia plodmi Antropa belladona

Objektívny nález: V klinickom obraze pri príjme bol pacient bez kvantitatívnej či kvalitatívnej poruchy vedomia, zjavná bola nápadná pletora tváre, fotofóbia, mydriáza zreníc (Obr. 2), suché sliznice – pri hyposalivácii a sínusová tachykardia (Obr. 3) ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Internal Medicine | keywords: intoxikácia, Antropa belladona, anticholinergický syndróm, intoxikácia, Antropa belladona, anticholinergický syndróm, intoxikácia | published on: 11. 11. 2019

Aortokoronárny bypass

Aortokoronárny bypass

Dilatovaný bulbus aorty (41mm), ľavá komora normálnej veľkosti, bez hypertrofie, bez segmentálnej poruchy kinetiky, LVEF (ejekčná frakcia ľavej komory): 60-65%, diastolická dysfunkcia – stupeň I, ľavá predsieň hraničnej veľkosti (43mm), mitrálna insuficiencia – stupeň I, pravá komora normálnej veľkosti, trikuspidálna insuficiencia – stupeň I, bez známok pľúcnej hypertenzie, bez perikardiálneho výpotku SKG (koronarografické vyšetrenie): Kmeň LCA: distálne 60% stenóza, RIA: proximálne bifurkačná stenóza (RIA/RD1) 70-80%, medián 1-1-1 a na začiatku strednej časti stenóza 90%, na konci strednej časti stenóza 90%, pomerne gracilná periféria; RD1: v odstupe a v strednej časti stenóza 70%; RCX: v odstupe stenóza 50-60%, proximálne stenóza 60%, v strednej časti bifurkačná stenóza (RCX/RM1) 80%, medián 1-1-1; ACD: v strednej časti tiahly sklerotický úsek so stenózou do 80%; RPLD má na konci strednej časti stenózu 90%, gracilná periféria ...

UPJŠ LF v Košiciach | discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Ischemická choroba srdca, aortokoronárny bypass | published on: 21. 11. 2017

Převodní systém srdeční

Převodní systém srdeční

Srdce • Srdce/histologie • Pacemakerový potenciál • Cévní zásobení srdce Procvičování EKG Poruchy srdečního rytmu Prevodový systém srdca (TECHmED) PASTOR, Jan.  Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. < https://langenbeck.webs.com/ > ...

discipline: Anatomy | keywords: Převodní systém srdeční | published on: 9. 4. 2009

Tracheostomie

Tracheostomie

Lokalizace koniotomie Indikace tracheostomie Obstrukce dýchacích cest – nádory, vrozené anomálie, těžká traumata devastují obličej, pooperační stavy – ORL a stomatochirurgické výkony, syndrom spánkové apnoe , paréza rozvěračů hlasivek, cizí tělesa v hrtanu , dlouhodobá umělá plicní ventilace , zajištění dýchacích cest bez nutnosti ventilační podpory – poruchy vědomí při kterých nemusí být zcela zachovány obranné reflexy a může dojít k aspiraci ...

discipline: Anatomy | keywords: Tracheostomie | published on: 23. 11. 2009

Skolióza

Skolióza

Neuromuskulární skolióza Vzniká v důsledku poruchy vývoje s periferním motorickým deficitem, kdy jedinec není schopen od narození volně ovládat svaly ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Skolióza | published on: 22. 12. 2009

Vrozená hypertrofická stenóza pyloru

Vrozená hypertrofická stenóza pyloru

Klinický obraz dominuje explozivní zvracení obloukem , projektilově (až do 1 m); zvratky obsahují kyselé žaludeční šťávy, obsahem bývá natrávené mléko, zvratky jsou bez příměsi žluče ; dochází k dehydrataci , dítě má velkou chuť k jídlu, dychtivě pije; ubývá na váze (dehydratace, nedostatečný kalorický příjem) dítě je letargické, má zácpu nebo hladové stolice, má stařecký vzhled; může vést až k závažné hypochloremické alkalóze a k hypokalémii – těžký stav, povrchní dýchání, ztráta vědomí, křeče – coma pyloricum ; ihned po napití lze na bříšku sledovat peristaltickou vlnu (z levého do pravého epigastria); při šetrné palpaci je asi u 70% dětí hmatná rezistence = oliva, velikosti třešně v epigastriu, vpravo od střední čáry – tumor pylori ; vzácně se může vyskytnout ikterus Laboratorní vyšetření typicky hypochloremická alkalóza s hypokalémií, hyponatrémií a dehydratací ; hypochlorémie může dosahovat až extrémních hodnot (pod 75 mmol/l), její stupeň odráží lépe ztráty kália než kalémie; zvýšené hodnoty gastrinu ; Diagnostika klinický obraz UZ břicha měří se délka (17 mm a více) a šíře (4 mm a více) pylorického kanálu senzitivita 97% RTG kontrastní vyšetření (pasáž GITem) se v současné době používá při diagnostických pochybnostech dilatace žaludku prodloužený a úzký pylorický kanál (tzv. obraz kolejnice či tkaničky) kontrastní látku je nutné po vyšetření odsát nazogastrickou sondou (možná aspirace) rychlý průchod kontrastu žaludkem vylučuje pylorostenózu toto vyšetření může odhalit další příčiny zvracení bez příměsi žluči: atonie žaludku opožděné vyprazdňování žaludku, gastroezofageální reflux Diferenciální diagnóza jiné příčiny explozivního zvracení: intrakraniální hypertenze , atrézie pyloru, antrální membrána, duplikatury žaludku, atonie žaludku, opožděné vyprazdňování žaludku, gastroezofageální reflux; jiné příčiny podobného metabolického rozvratu: akutní insuficience nadledvin – při krvácení či kongenitální hyperplazii – MAc , hyperkalémie, ztráty sodíku v moči; DMP – MAl můžou udělat poruchy metabolismu AMK (porucha cyklu močoviny) ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Vrozená hypertrofická stenóza pyloru | published on: 24. 4. 2010

Urolitiáza

Urolitiáza

Hyperurikosurie – myeloproliferativní onemocnění , poruchy metabolismu purinů , chemoterapie. Hypercystinurie – vrozená porucha renálního transportu cystinu ...

discipline: Nephrology | keywords: Urolitiáza | published on: 4. 6. 2010

Sulfonamidy

Sulfonamidy

Terapie a profylaxe Pneumocystis carini Kontraindikace : poruchy krvetvorby a funkce ledvin Antibiotika Chinolony Sulfonamidy (česká wikipedie) Sulfonamide (medicine) (anglická wikipedie) ↑ a b c d ROZSYPAL, Hanuš.  Antibiotické minimum VI [online]. ©2011. [cit. 2019-07-10]. < https://www1.lf1.cuni.cz/~hrozs/Atb2011/antibio08.htm > ...

discipline: Pharmacology | keywords: Sulfonamidy | published on: 14. 8. 2010

Gilbertův syndrom

Gilbertův syndrom

[1] [2] Klinické projevy jsou definovány jako mírná izolovaná nekonjugovaná hyperbilirubinemie , většinou do 80 μmol/l, málokdy do 100 μmol/l, bez manifestní hemolýzy a bez známek jiné poruchy jaterních funkcí (kromě glukuronidace). Jaterní parenchym je bez makroskopických či mikroskopických změn. [3] Incidence : 3 % populace [4] (některé e uvádí 5–10 %) [2] Etiologie Jedná se o geneticky podmíněný defekt glukuronizace bilirubinu , na podkladě snížené aktivity jaterní glukuronyltransferázy UGTA1 (porucha TATAA boxu promotorové oblasti genu pro uridindifosfoglukuronosyltransferázu [3] , snížená exprese, AR , 10–12 % populace) ...

discipline: Gastroenterology and Hepatology | keywords: Gilbertův syndrom | published on: 5. 10. 2010

Systémová sklerodermie

Systémová sklerodermie

Srdce Nevýkonnost myokardu, palpitace, poruchy rytmu, dušnost, vzácně perikarditidy. Ledviny Bývají postiženy méně často, sklerodermická renální krize = velice rychle progredující oligurie vedoucí k selhání ledvin ...

discipline: Dermatology | keywords: Systémová sklerodermie | published on: 20. 10. 2010

Erytropoetin

Erytropoetin

Ovlivnění syntézy Syntézu mohou narušit nemoci ledvin, poruchy kostní dřeně , nedostatek železa a vitaminů , či vedlejší účinek při podávání některých léčiv (např. cytostatika , zidovudin) ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Erytropoetin | published on: 12. 11. 2010

Intoxikace pesticidy

Intoxikace pesticidy

Léčba Farmakologickým antidotem je atropin – blokuje muskarinové příznaky (ne nikotinové), před podáním atropinu je nutné dechové a kardiovaskulární poruchy (podat kyslík ) – dávky se řídí podle vlhkosti sliznic, u těžkých otrav – biochemické antidotum – oxim – reaktivátor ACHE (např. obidoxim), komplexní péče o vitální funkce, při křečích – diazepam (v nízkých dávkách) ...

discipline: Epidemiology, Preventive Medicine, Hygiene | keywords: Intoxikace pesticidy | published on: 4. 12. 2010

Migréna/PGS (VPL)

Migréna/PGS (VPL)

Dělení Migrénu rozlišujeme: bez aury (85–90 %), s aurou (10–15 %) – objevují se i neurologické příznaky jako skotomy, senzorické poruchy, hemianopsie, dysfázie, závratě, ataxie, hemiparéza ...

discipline: General Practice Medicine | keywords: Migréna/PGS (VPL) | published on: 7. 1. 2011

Hem

Hem

Reakce probíhá na vnitřní mitochondriální membráně, enzym je přivrácen do matrix mitochondrie. Poruchy biosyntézy hemu MURRAY, Robert, Daryl GRANNER a Peter MAYES, et al ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Hem | published on: 29. 1. 2011


Specify search

Medical disciplines

Level

Language

Keywords

Multimedia

Faculties

Content specification

Published at

Logo MEFANET Journal
Logo MEFANET konference
Logo MEFANET
Logo Akutne.cz
Logo WikiSkripta
Logo moodle