Search in MEFANET content

Retinopatie nedonošených ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Retinopatie nedonošených | published on: 30. 7. 2011

Dětská oftalmologie I - kap5: Retinopatie nedonošených ...

LF MU | discipline: Ophthalmology and Optometry | ...: Array | published on: 30. 7. 2008

... retinopatie nedonošených ...

LF MU | discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: dětské oční choroby, víčka, orbita, rohovka, sítnice, zrakový nerv, glaukom, retinopatie nedonošených, oči, glaukom, pediatrie, oftalmologie | published on: 30. 7. 2008

Obsah 1 Onemocnění způsobující leukokorii 1.1 Retinoblastom 1.2 Kongenitální katarakta 1.3 Toxokaróza 1.4 Retinopatie nedonošených 1.5 Perzistující hyperplastický primární sklivec 2 2.1 2.2 Onemocnění způsobující leukokorii Retinoblastom Leukokorie u retinoblastomu Retinoblastom je maligní nádor sítnice s incidencí 1:20 000 nově narozených dětí ... V anamnéze bývá udáván kontakt se zvířaty a diagnóza je následně potvrzená pozitivními protilátkami proti Toxokaře. Retinopatie nedonošených Ohrožuje zejména těžce nedonošené novorozence ...

discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: Leukokorie | published on: 31. 3. 2016

Kardiovaskulární systém: hypotenze – častěji u těžce nedonošených, léčba: úprava volémie, dopamin, adrenalin. přetrvávání otevřené dučeje – u 40–60 % NNPH s PH pod 1500 g ... Intraventrikulární/intraparenchymální krvácení – u nejmenších až 30–40% riziko (pod 1000 g až 60%); periventrikulární leukomalacie . Retinopatie nedonošených – porucha vývoje cév nezralé sítnice s rizikem nevratného poškození sítnice ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Nezralý novorozenec | published on: 14. 7. 2009

Sekundární (bez trhliny, nerhegmatogenní) Následek jiného očního onemocnění, trakční – komplikace u perforujících poranění, krvácení do sklivce , diabetická retinopatie , okluze sítnicové žíly, Ealsovy choroby, terminální stádium retinopatie nedonošených , exsudativní – hromadění transsudátu nebo exsudátu v subretinálním prostoru, nádor cévnatky, uveitidy , těhotenská retinopatie ...

discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: Odchlípení sítnice | published on: 27. 4. 2012

Komplikace nezralosti poruchy poporodní adaptace, nevyzrálost plic – syndrom dechové tísně (RDS), bronchopulmonální dysplazie (BPD, CLD), oběhová nestabilita (hypotenze, hypoperfuze orgánů), perzistující Botallova dučej , intrakraniální krvácení, nezralost gastrointestinálního traktu – zpomalení pasáže a nižší trávicí kapacita, nebezpečí rozvoje nekrotizující enterokolitidy , nezralost ledvin (tubulů a glomerulů) – vyšší ztráty vody a solí, ale i neschopnost vyloučit nadměrnou vodní a solnou zátěž, relativně velký tělesný povrch a minimální vrstva podkožního tuku, velká kožní propustnost – riziko hypotermie/hypertermie, významné ztráty tekutin perspirací (čím nezralejší novorozenec, tím vyšší teplotu a vlhkost prostředí vyžaduje), zvýšené riziko hypoglykemie, hypokalcemie, hyperbilirubinemie , nezralý imunitní systém – vyšší riziko infekcí, nezralá sítnice – riziko retinopatie nedonošených . [2] Péče před porodem Předčasný porod by měl být veden na pracovišti, které je dostatečně vybavené k péči o nezralé novorozence ... Porod musí být veden šetrně vzhledem k vyšší zranitelnosti plodu. [2] Péče po porodu udržování tělesné teploty, prevence tepelných ztrát – zajištění termoneutrálního prostředí v inkubátoru nebo vyhřívaném lůžku, monitorování poporodní adaptace a dalšího vývoje, šetrná manipulace (ošetřování, polohování), adekvátní dechová podpora a oxygenoterapie, dle potřeby podání exogenního surfaktantu , podpora krevního oběhu, parenterální výživa , postupné zavádění enterální výživy dle stavu a stupně nezralosti. [2] Příčiny zvýšené morbidity nedonošených dětí po propuštění do terénní péče dechové problémy – respirační infekce (RSV), apnoické pauzy, astma , srdce a krevní oběh – perzistující ductus arteriosus , GIT a břicho – gastroesofageální reflux , obstipace , ingvinální kýly, umbilikální kýly, retence varlat, močový systém – následky toxicity aminoglykosidů, následky hypoxie, ischémie, zrak – následky retinopatie , refrakční vady, strabismus , astigmatismus , amblyopie , centrální porucha vidění, sluch – převodní nebo centrální poruchy sluchu, CNS – DMO , poruchy psychického rozvoje, ADHD , krev – anémie nedonošených, kosti – osteopenie nedonošených, celkový rozvoj – neprospívání , hypotrofie, poruchy růstu. [4] Hypotrofický novorozenec Definice : novorozenec s porodní hmotností pod 5. [2] , 10. [5] percentilem pro daný gestační týden a pohlaví ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Novorozenci s nízkou porodní hmotností | published on: 13. 7. 2009

Poškození zraku dlouhodobá expozice zvýšeným hladinám kyslíku za normálního atmosférického tlaku u nedonošených novorozenců se podílí na rozvoji retinopatie nedonošených na podkladě abnormálního prorůstání cév nezralou sítnicí u potápěčů a pacientů léčených v hyperbarické komoře se může rozvinout hyperoxemická myopie (reversibilní) ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Toxicita kyslíku | published on: 18. 10. 2017

Může se projevit poruchou hybnosti ( dětská mozková obrna ), opožděným mentálním vývojem, příp. poruchou chování (LMD – Lehká mozková dysfunkce ). Retinopatie nedonošených (ROP) – vazoproliferativní onemocnění nezralé sítnice způsobené narušením normálního vývoje tvořících se cév sítnice; podle stupně postižení dochází k rozvoji strabismu, amblyopie , myopie , v nejhorších případech ke ztrátě zraku, slepotě. I bez retinopatie mají nedonošenci častější myopie , strabismu a astigmatismu ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Rizikové těhotenství a novorozenec | published on: 13. 7. 2009

BPD často provází zhoršení neuromotorických a kognitivních funkcí, dále je vyšší riziko poškození sluchu a retinopatie nedonošených, problémů s učením, poruchy pozornosti a poruchy chování. [2] Novorozenecké pneumopatie Chronická onemocnění plic ↑ DORT, Jiří, et al.  Neonatologie : vybrané kapitoly pro studenty LF.  1. vydání. Praha : Karolinum, 2005.  ISBN 80-246-0790-5 . ↑ a b c d e f g h i j k l m GOMELLA, TL, et al.  Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs.  6. vydání. Lange, 2009. s. 416-421.  ISBN 978-0-07-154431-3 . ↑ a b c HAVRÁNEK, Jiří: Respirace ↑ ČIHAŘ, M.  Imunoprofylaxe RSV infekce u dětí s bronchopulmonální dysplazií [online]. Postgraduální medicína, ©2007. [cit. 2013-03-21]. < https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/imunoprofylaxe-rsv-infekce-u-deti-s-bronchopulmonalni-dysplazii-308645 >. ↑ DORT, J a E DORTOVÁ. Dlouhodobé zkušenosti s využitím domácí oxygenoterapie v léčbě nedonošených dětí s bronchopulmonální dysplázií. Pediatrie pro praxi [online] .  2009, roč. 10, vol. 2, s. 114-117, dostupné také z < http://www.solen.cz/pdfs/ped/2009/02/13.pdf >. ISSN 1803-5264.  ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Bronchopulmonální dysplázie | published on: 11. 3. 2010

[4] Komplikace septikémie, plicní intersticiální emfyzém , pneumotorax , pneumomediastinum, pneumoperitoneum, pneumoperikard, plicní apoplexie , apnoe/bradykardie, bronchopulmonální dysplázie (BPD), otevřená Botallova dučej (PDA), perzistující fetální cirkulace , nekrotizující enterokolitida (NEC), retinopatie nedonošených (ROP), hypertenze, neprospívání , intrakraniální krvácení, periventrikulární leukomalacie (PVL). [5] [1] Léčba symptomatická: oxygenoterapie (zvlhčený ohřátý kyslík), event. ventilační podpora (nazální CPAP, umělá plicní ventilace), infúzní léčba; kauzální: intratracheální podání surfaktantu; u extrémně nezralých novorozenců se doporučuje profylaktické podání surfaktantu ihned po narození, zejména pokud neproběhla indukce plicní zralosti a pokud vyžadují intubaci na porodním sále; při podezření na infekci antibiotická terapie, při známkách oběhového selhávání cirkulační podpora (volumexpanze, katecholaminy); prevence: indukce plicní zralosti in utero – podáním kortikosteroidů (např ... Rutinní použití morfinu a midazolamu u ventilovaných nedonošených novorozenců není doporučeno (A1). Monitorace a podpůrná léčba Centrální tělesná teplota (např. rektální) by měla být vždy udržována mezi 36,5 a 37,5°C (C1) ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Syndrom dechové tísně (pediatrie) | published on: 12. 4. 2010

Celkově můžeme říci, že reaktivní formy jsou přímou příčinou chorobného stavu u kancerogeneze v důsledku ionizačního záření, retinopatie nedonošených a hemochromatózy . Významně se podílí v patogenezi chronického zánětu , ARDS , aterosklerózy , mozkového traumatu, diabetu , ischémie a stárnutí ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Základní reaktivní formy kyslíku a dusíku | published on: 28. 11. 2009

[1] Cílové saturace: ≥ 95 %. U nedonošených novorozenců narozených před 28. týdnem těhotenství se při podávání kyslíku doporučují cílové saturace 91 – 95 % ... Skupina dětí s nízkými saturacemi měla nižší incidenci závažné retinopatie nedonošených , ale vyšší úmrtnost, proto se nyní doporučuje cílit na vyšší saturace ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Umělá plicní ventilace (neonatologie) | published on: 21. 8. 2013

Animace zobrazující progresi diabetické retinopatie Klinická stádia a formy Neproliferativní retinopatie – mikroaneuryzmata , ložiskové krvácení (intraretinální hemoragie ), tvrdé exsudáty. Pokročilá neproliferativní retinopatie (preproliferativní diabetická retinopatie) – měkké (vatovité) exsudáty na podkladě drobných infarktů při okluzi nebo poklesu průtoku arteriolami ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Komplikace diabetu mellitu | published on: 19. 4. 2010

ISBN 978-80-902806-4-9. ↑ KALVODOVÁ, Bohdana a Pavlína SKALICKÁ. Diabetická retinopatie – možnosti farmakoterapie a pokroky v léčbě ... Dostupné z: http://www.remedia.cz/Okruhy-temat/Diabetologie/Diabeticka-retinopatie-moznosti-farmakoterapie-a-pokroky-v-lecbe/8-V-1C8.magarticle.aspx ↑ THIOGAMMA 600 ORAL Potahovaná tableta SPC ...

discipline: Pharmacology | keywords: Farmakoterapie komplikací diabetu | published on: 1. 8. 2018

Panretinální fotokoagulace Proliferativní DR Panretinální fotokoagulace je dnes základní metodou léčby proliferativní diabetické retinopatie . Pomocí argonového či diodového laseru se při ní aplikují tisíce laserových zásahů na periferii sítnice , které tak způsobí lokální tepelnou koagulaci ... Pro lepší výsledek je optimální léčbu zahájit už ve stádiu pokročilé neproliferativní diabetické retinopatie, kdy je riziko oslepnutí nižší. Cílem léčby je stabilizace DR či zpomalení její progrese , je však nutné mít na mysli, že se jedná pouze o symptomatickou léčbu komplikací DM a pro správnou odezvu je nezbytná kompenzace základního onemocnění ...

discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: Panlaserfotokoagulace | published on: 6. 4. 2013

[1] Obsah 1 Diagnostika 2 Primární intolerance/malabsorpce laktózy 2.1 Vrozený (primární) deficit laktázy 2.2 Malabsorpce laktózy s pozdním deficitem laktázy – adultní hypolaktázie 2.3 Přechodný nedostatek laktázy u nedonošených dětí 3 Sekundární intolerance/malabsorpce laktózy 4 Laktóza ve stravě 5 5.1 5.2 Diagnostika anamnéza: klinické obtíže po konzumaci mléka a mléčných výrobků nebo produktů s obsahem laktózy; stanovení vodíku ve vydechovaném vzduchu – tlusté střevo prakticky jako jediný orgán v těle produkuje vodík, který je střevem absorbován do krevního oběhu a následně vydechován vzduchem v proporci odpovídající koncentraci vodíku v krvi; produkce vodíku je přímo úměrná množství sacharidů ve střevě; množství vodíku ve vydechovaném vzduchu je tedy mírou malabsorpce podaného sacharidu; lačnému pacientovi je podán testační nápoj s laktózou a je hodnocen vzestup koncentrace vodíku ve vydechovaném vzduchu; vyšetření stolice: nízké pH, přítomnost redukujících látek jako projevu neabsorbované laktózy; genotypizace – umožňuje diagnostikovat adultní typ hypolaktázie. [2] Primární intolerance/malabsorpce laktózy Vrozený (primární) deficit laktázy velmi vzácný; projevuje se průjmem od okamžiku, kdy je dítěti podáno mléko včetně mléka mateřského; stolice jsou vodnaté, pěnivé a kyselé; průkaz: molekulárně-genetické vyšetření; léčba: dietní opatření – bezlaktózová mléka, preparáty obsahující laktázu. [1] Malabsorpce laktózy s pozdním deficitem laktázy – adultní hypolaktázie autosomálně recesivně dědičná; odpovídá fyziologickému procesu poklesu aktivity enzymu, který začíná po odstavení dítěte a projeví se kdykoli od dětství po dospělost; diagnostika: molekulárně-genetické vyšetření či střevní biopsie; výskyt u Evropanů kavkazského typu ve 20–25 %, u Afroameričanů v 80 %, u jižních Asiatů téměř ve 100 %. [1] Přechodný nedostatek laktázy u nedonošených dětí U nedonošených dětí přetrvává relativně nízká aktivita laktázy až do 36. gestačního týdne. [1] Sekundární intolerance/malabsorpce laktózy snížená schopnost tolerovat disacharid laktózu („mléčný cukr“); může se přechodně objevit po akutním průjmovém onemocnění – pokles aktivity střevní laktázy je úměrný stupni poškození střevní sliznice; provází onemocnění spojená s atrofií klků sliznice tenkého střeva, jako jsou: chronická průjmová onemocnění dětí, střevní infekce , potravinové alergie /eosinofilní gastroenteropatie, chronické zánětlivé střevní onemocnění , celiakie , imunodefekty, krátké střevo, marasmus , kwashiorkor ; v diferenciální diagnostice je vždy nutné vyloučit celiakii sérologickým vyšetřením pro intoleranci laktózy svědčí přítomnost více než 0,5 % redukujících sacharidů ve stolici a pH stolice nižší než 5,0 léčba: přechodné vyloučení laktózy ze stravy. [1] Laktóza ve stravě Mléčné výrobky se sestupným obsahem laktózy: podmáslí – nativní mléko – smetana – šlehačka – fermentované výrobky (kyselé mléko, kefír, jogurty, pokud jsou vyráběny fermentačním procesem), z mléčných výrobků v pevné formě je obsahem laktózy tvaroh srovnatelný se šlehačkou a v sestupné řadě jsou tvrdé sýry – tavené sýry – máslo ...

discipline: Gastroenterology and Hepatology | keywords: Intolerance laktózy | published on: 15. 4. 2019

Alergie na bílkovinu kravského mléka Intolerance laktózy Problém imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka porušená schopnost štěpit laktózu („mléčný cukr“) Projevy gastrointestinální, kožní, respirační, anafylaktická reakce, poruchy chování osmotický průjem, malabsorpce Diagnostika eliminačně-expoziční test vyšetření stolice, dechový vodíkový test, molekulárně-genetické vyšetření Léčba úplné vyloučení kravského mléka ze stravy bezlaktózová strava, příp. suplementace laktázy Obsah 1 Alergie/hypersenzitivita na bílkovinu kravského mléka (ABKM) 2 Intolerance/malabsorpce laktózy 2.1 Sekundární intolerance/malabsorpce laktózy 2.2 Primární intolerance/malabsorpce laktózy 2.2.1 Vrozený (primární) deficit laktázy 2.2.2 Malabsorpce laktózy s pozdním deficitem laktázy – adultní hypolaktázie 2.2.3 Přechodný nedostatek laktázy u nedonošených dětí 3 3.1 3.2 Alergie/hypersenzitivita na bílkovinu kravského mléka (ABKM) imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka ; kromě IgE zprostředkovaných reakcí se uplatňují i další typy alergických reakcí; zpravidla se objevuje v kojeneckém věku ; 50 % ABKM se manifestuje do jednoho týdne po kontaktu s kravským mlékem, uvádí se však, že první reakce se může manifestovat až za 2 měsíce; projevuje se příznaky gastrointestinálními (u cca 60 % postižených), kožními (u 50-60 %) a respiračními (u cca 1/3), tyto příznaky se často kombinují; gastrointestinální příznaky : zvracení, průjem, malabsorpce, gastroezofageální reflux , enteroragie , zácpa; kožní projevy: orální alergický syndrom, exantém, urtika, angioedém , ekzém; respirační projevy: rýma, exspirační dyspnoe, kašel; anafylaktická reakce : pokles krevního tlaku, šok ; poruchy chování : iritabilita, abdominální koliky; ABKM je nepravděpodobná, jestliže dítě toleruje plné porce kravského mléka déle než 3 měsíce; diagnostika: eliminačně-expoziční test – eliminace kravského mléka ze stravy a následná reexpozice k potvrzení alergické povahy reakce; v případě eozinofilních a non-IgE reakcí musí eliminace trvat alespoň 2 týdny, u atopické dermatitidy a alergické kolitidy 4 týdny; kožní prick testy a stanovení hladiny specifických IgE proti kravskému mléku mají nízkou senzitivitu i specificitu, neprokáží non-IgE reakci, mohou být i falešně pozitivní; [1] léčba: kompletní eliminace preparátů s kravským mlékem z výživy (extenzivně hydrolyzované formule, event. směsi aminokyselin) [2] , u kojených dětí je nutná eliminace bílkovin kravského mléka ze stravy matky a současně suplementace (matky) vápníkem (1 g/den) [1] ; Tepelné zpracování mléka sice snižuje antigenicitu mléka, ale není považováno za dostatečnou úpravu mléka u ABKM; [2] ; Alergeny kravského mléka si zachovávají svoji alergenicitu i po uvaření, pasterizaci, zpracování vysokou teplotou a usušení [1] Není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského; významná část kojenců má v rámci multiproteinových alergií současně alergii na sójové preparáty; Kontakt i jen s malým množstvím bílkovin kravského mléka zvyšuje riziko, že ABKM bude trvat déle; [3] prognóza: tolerance kravského mléka se postupně zlepšuje ... Intolerance/malabsorpce laktózy porušená schopnost štěpit laktózu („mléčný cukr“) ; laktóza je disacharid, který je v tenkém střevě štěpen laktázou na glukózu a galaktózu, a ty se vstřebávají do krve; laktáza patří mezi enzymy kartáčového lemu enterocytů ; rozlišuje se primární (vrozený) deficit laktázy a sekundární deficit provázející těžká poškození střevní sliznice; nerozštěpená laktóza putuje do tlustého střeva, kde je fermentována bakteriemi za vzniku vodíku, methanu, oxidu uhličitého, laktátu a mastných kyselin s krátkým řetězcem; důsledkem je malabsorpce a osmotický průjem ; projevuje se bolestmi břicha, meteorismem, průjmem, nevolností a zvracením; diagnostika: anamnéza, vyšetření stolice (pH < 5, redukující substance > 0,5 %), pozitivní dechový vodíkový test po perorálním podání laktózy, vymizení symptomů po vyloučení laktózy ze stravy; léčba: bezlaktózová strava , do mléčných výrobků lze přidávat preparáty s laktázou, při omezeném příjmu mléčných výrobků je nutné suplementovat vápník. [4] Sekundární intolerance/malabsorpce laktózy snížená schopnost tolerovat disacharid laktózu („mléčný cukr“); může se přechodně objevit po akutním průjmovém onemocnění – pokles aktivity střevní laktázy je úměrný stupni poškození střevní sliznice; provází onemocnění spojená s atrofií klků sliznice tenkého střeva, jako jsou: chronická průjmová onemocnění dětí, střevní infekce , potravinové alergie /eosinofilní gastroenteropatie, chronické zánětlivé střevní onemocnění , celiakie , imunodefekty, krátké střevo, marasmus , kwashiorkor ; v diferenciální diagnostice je vždy nutné vyloučit celiakii sérologickým vyšetřením; pro intoleranci laktózy svědčí přítomnost více než 0,5 % redukujících sacharidů ve stolici a pH stolice nižší než 5,0; léčba: přechodné vyloučení laktózy ze stravy. [4] Primární intolerance/malabsorpce laktózy Vrozený (primární) deficit laktázy velmi vzácný; projevuje se průjmem od okamžiku, kdy je dítěti podáno mléko včetně mléka mateřského; stolice jsou vodnaté, pěnivé a kyselé; průkaz: molekulárně-genetické vyšetření; léčba: dietní opatření – bezlaktózová mléka, preparáty obsahující laktázu. [4] Malabsorpce laktózy s pozdním deficitem laktázy – adultní hypolaktázie autosomálně recesivně dědičná; odpovídá fyziologickému procesu poklesu aktivity enzymu, který začíná po odstavení dítěte a projeví se kdykoli od dětství po dospělost; diagnostika: molekulárně-genetické vyšetření, popř. střevní biopsie; Výskyt u Evropanů kavkazského typu ve 20–25 %, u Afroameričanů v 80 %, u jižních Asiatů téměř ve 100 %. [4] Přechodný nedostatek laktázy u nedonošených dětí u nedonošených dětí přetrvává relativně nízká aktivita laktázy až do 36. gestačního týdne. [4] Podrobnější informace naleznete na stránce Intolerance laktózy . ↑ a b c FIOCCHI, Alessandro, Jan BROZEK a Holger SCHÜNEMANN ...

discipline: Gastroenterology and Hepatology | keywords: Alergie na mléko | published on: 15. 4. 2019

Incidence tohoto onemocnění stoupá, a to zejména ve vyspělých zemích díky vyspělému zdravotnictví a zvýšení přežívání nedonošených novorozenců. [1] NEC nejčastěji postihuje nedonošené novorozence po zahájení enterální výživy ... Mortalita NEC je 10–30 %. [2] Novorozence s NEC lze zhruba rozdělit do 3 skupin: donošený novorozenec - téměř vždy je přítomen významný rizikový faktor střevní ischemie, typicky perinatální asfyxie , případně se jedná o novorozence s Hirschsprungovou chorobou ; NEC se často objevuje v prvních dnech života; nedonošený novorozenec (< 30. týdnem gestace) - obvykle nemá jiný rizikový faktor kromě nedonošenosti ; mírně/středně nedonošený novorozenec (30. až 36. týden gestace) - má obvykle kombinaci rizikových faktorů: nedonošenost + perinatální asfyxie či intrauterinní růstová restrikce ; u nedonošených se NEC typicky rozvíjí 2. až 3. týden života, po zahájení enterální výživy. [3] Rizikové faktory Nedonošenost a nízká porodní hmotnost (střevní sliznice je propustnější pro mikroorganismy a toxiny), intrauterinní růstová restrikce/retardace (chronická hypoxie plodu, redistribuce srdečního výdeje s poklesem průtoku v a. mesenterica superior ), předčasný odtok plodové vody , abrupce placenty , perinatální asfyxie , nízké skóre podle Apgarové , katetrizace pupečníkové tepny (poškození cévního zásobení střeva), výměnná transfúze skrze pupeční katetry pro hemolytickou nemoc , infekce, patogenní bakterie, hypoxie a šok , hypotermie, ductus arteriosus patens (při PDA klesá průtok v a. mesenterica superior; retrográdní tok v diastole poškozuje cévní zásobení střeva), cyanotická srdeční vada , anémie , polycytémie ( hyperviskózní syndrom ), trombocytóza, umělá výživa , hyperosmolární výživa, rychlé zvyšování dávek enterální výživy, nadměrný přívod tekutin. [1] [3] Etiopatogeneze Na rozvoji NEC se pravděpodobně podílí: hypoxie , nezralost/nedonošenost , špatná integrita střevní sliznice - porušená bariérová funkce umožňuje absorpci makromolekul a translokaci bakterií, narušuje trávení; střevo nedonošenců má nezralou mikrovilózní membránu s relativním nedostatkem hlenu a sekretorických IgA, se zvýšenou propustností malých a velkých molekul; další poškozní střevní sliznice pak zvyšuje propustnost mikroorganismů a toxinů; tento proces může spustit NEC; antenatální podání kortikosteroidů (indukce plicní zralosti) indukuje zrání střeva, snižuje jeho permeabilitu a chrání před NEC; bakteriální flóra - NEC není infekční onemocnění, ale přítomnost bakterií (spolu s dalšími rizikovými faktory) je pravděpodobně nutná k jejímu rozvoji; hemokultura bývá pozitivní v 10-50 % a nález obvykle koreluje s kultivací stolice či peritoneální tekutiny; nejčastěji jsou přítomny: Escherichia coli, Klebsiella, Enterobacter a koaguláza-negativní staphylococci ; někdy se NEC vyskytuje v epidemiích, potom jsou typicky přítomná klostridia ( C. difficile, C. butyricum, C. perfringens, dále Klebsiella spp., nepatogennní Escherichia coli, enterotoxická E. coli, Salmonella spp., Pseudomonas aeruginosa, Rotavirus, Coronavirus ); přítomnost metabolického substrátu (mléka) ve střevním lumen ; mléko ve střevech podporuje proliferaci bakterií a produkci endotoxinů Gram-negativními bakteriemi; bakterie pak z nevstřebaných živin tvoří plyn a mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mohou na střevní epitel působit toxicky; mastné kyseliny s dlouhým řetězcem a nestrávený kasein dále přispívají k zánětu a poškození sliznice; mléčné tuky zvyšují propustnost sliznice; u nedonošených novorozenců je nedostatečně vyvinutá střevní motilita a schopnost trávení; nicméně přílišné odkládání zahájení enterální výživy není doporučené; trofické krmení, tedy podávání minimální enterální výživy při parenterální výživě, nezvyšuje incidenci NEC, naopak může před rozvojem NEC chránit; u novorozenců krmených mateřským mlékem je 7-10x nižší incidence NEC než u dětí krmených umělou mléčnou výživou; způsob zavádění enterální výživy ovlivňuje incidenci NEC. [3] NEC může postihnout kteroukoli část trávicího traktu ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Nekrotizující enterokolitida | published on: 31. 10. 2010

Nejčastěji vzniká při DM , Ealesově chorobě, okluzi centrální retinální vény, vaskulitidách i retinopatii nedonošených dětí . Jiným důvodem hemoftalmu může být celková choroba − AH , AS , SAK , leukémie , hemofilie , trombocytopenie nebo úraz oka − traumatické krvácení sítnicových cév nemusí být jen pro jejich přímé mechanické poškození, ale také v důsledku trhlin retiny při rhegmatogenním odchlípení ...

discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: Haemophtalmus | published on: 21. 11. 2012

U novorozenců je tento limit 1,7 mmol/l a u nedonošených 1,1 mmol/l. Hlavním nebezpečím hypoglykemie je nedostatečné energetické zásobení mozku (|neuroglykopenie), s příznaky jako je pocit hladu, bolesti hlavy , usínání, mentální zmatenost, halucinace a konečně křeče a kóma ... Diabetická oftalmopatie (retinopatie, katarakta apod.). Diabetická neuropatie ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Poruchy metabolismu glukózy | published on: 21. 9. 2011

Je členená do nasledujúcich kapitol: charakteristika odboru, história oftalmológie, ontogenéza a fylogenéza zrakového aparátu, najčastejšie vývojové anomálie zrakového orgánu, postnatálny vývoj zrakového aparátu, základy oftalmogenetiky, populačný výskyt ľahších očných ochorení u detí, výskyt závažnejších očných ochorení v SR, refrakčné chyby (myopia, hypermetropia, astigmatizmus), ich rozdelenie, charakteristika, spôsoby merania a spôsoby korekcie refrakčných chýb, strabizmus (konkomitantný, inkomitantný), charakteristika, klasifikácia, diagnostika, vyšetrovacie metódy, liečba, retinopatia predčasne narodených detí, charakteristika, klasifikácia, dispenzarizácia, liečba, skríning v oftalmológii, charakteristika, prenatálny skríning očných ochorení, skríning retinopatie predčasne narodených detí, skríning kongenitálnej katarakty, skríning refrakčných chýb, amblyopie a strabizmu, zápaly spojiviek, ich charakteristika, liečba, dacryocystitis neonatorum, glaukóm u detí, retinoblastóm- charakteristika, klasifikácia, klinické prejavy a liečba, tapetoretinálne dystrofie, zásady interdisciplinárnej spolupráce ...

LF UK v Bratislave | discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: detská oftalmológia, základy, problematika | published on: 12. 3. 2020

V současné době existuje stále více možností a postupů při terapii diabetu: 1) edukace pacienta podpořit změnu životního stylu, t.j. vhodné stravovací návyky, pohybová aktivita, vyhnout se kouření a alkoholu,.. informovat o možných rizicích, pokud se pacient nebude dostatečne řídit pokyny lékaře ( hypertenze , ateroskleróza , ICHS , CMP a další) motivace 2)farmakologická terapie nejlepší v kombinaci se změnou životního stylu, když nefarmakologická terapie selhá v závislosti od typu DM ( DMI- insulin-dependentní, DM2- insulin-nondependentní) 3)chirurgický zákrok operace komplikací vznikajících následkem diabetu bariatrické výkony ( obezita ) operace kardiovaskulární a oftalmologické ( diabetická retinopatie ) transplantace ledvin ( renální selhání ), pankreatu (DMI) Obsah 1 Transplantace slinivky břišní 1.1 Výběr příjemce 1.2 Výběr dárce 1.3 Operace 1.4 Výhody a nevýhody transplantace 1.5 Imunosupresivní terapie, komplikace 2 Transplantace Langerhansových ostrůvků 2.1 KOMPLIKACE 3 Budoucnost 4 4.1 4.2 4.3 Transplantace slinivky břišní Transplantace slinivky břišní je chirurgická procedura která nahrazuje nefunkční orgán pacienta s ťežkou formou diabetu zdravým orgánem od vhodného dárce ... Endokrinní část obsahuje Langerhansovy ostrůvky produkující hormon inzulin , nutný k regulaci hladiny glukózy v krvi.U řady pacientů se v mladém věku vyvíjí komplikace spojené s cévním postižením jako je diabetická retinopatie, nefropatie , ketoacidóza , diabetické kóma, onemocnění cév končetin (zejména bércové vředy na DK až nekróza atd.), které může vyústit až v její ztrátu ...

discipline: Surgery, Traumatology and Orthopaedics | keywords: Transplantace v diabetologii | published on: 3. 1. 2017

Kritéria začíná po 24 hodinách věku; maximální hladina bilirubinu je 3. až 5. den života (u nedonošených novorozenců 5. až 7. den života); pokles nastává bez intervence do 10 dní (u nedonošených do 14 dní); odezní do 14 dní (u nedonošených do 21 dní); hladina bilirubinu je alespoň 50 μmol/l pod hranicí fototerapie (dle indikačního grafu); bilirubin stoupá o méně než 85 μmol/l/den; konjugovaný bilirubin < 34 μmol/l (< 20 % celkového bilirubinu); absence hemolýzy a obstrukce biliárních cest; absence patologických příznaků: dehydratace/ hydrops , krvácení, bledost, pletora , hepatosplenomegalie, splenomegalie, sepse , pozitivní TORCH , zpomalená peristaltika, bilirubinová encefalopatie ...

discipline: Paediatrics, Neonatology | keywords: Hyperbilirubinemie novorozenců a kojenců | published on: 10. 7. 2009

Patologické změny sítnice: trakční nebo idiopatické odchlípení , zánět , diabetická retinopatie . Průběh Do oka se vstupuje přes pars plana, tj. asi 4 mm za limbem ...

discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: Pars plana vitrektomie | published on: 22. 10. 2010

Vyšetření se užívá především k diagnostice a hodnocení stavu diabetické retinopatie a makulopatie i dalších vaskulopatií, degenerativních procesů (věkem podmíněná makulární degenerace), uzávěru arterií a žil, nitroočních nádorů atd ...

discipline: Ophthalmology and Optometry | keywords: Fluorescenční angiografie | published on: 6. 4. 2013

Zvýšená tvorba angiogenetického VEGF ( vascular endothelial growth factor ) způsobí angiogenezi v některých orgánech (např. sítnice – retinopatie ). Cesta AGEs Konečné produkty pokročilé glykace (AGEs) vznikají při reakci karbonylové skupiny redukujícího sacharidu s aminoskupinou bílkoviny ... Diabetická angiopatie a její vliv na orgánové systémy Makulární edém na podkladě diabetické retinopatie Vazbou glukózy na volné aminoskupiny proteinů a následným nevratným přeskupením vznikají AGEs ( advanced glycation end products ), které se více vyskytují ve stáří ...

discipline: Medical Chemistry and Biochemistry | keywords: Mechanismus hyperglykémií indukovaného poškození tkání | published on: 2. 1. 2010

Chronické komplikace DM mikrovaskulární (retinopatie, nefropatie, neuropatie) makrovaskulární (makroangiopatie – ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody, ischemická choroba dolních končetin) Makrovaskulární komplikace se vyskytují u diabetu 2. typu velmi často, jejich klinický dopad bývá významnější než dopad mikrovaskulárních komplikací ...

discipline: Internal Medicine | keywords: Komplikace diabetes mellitus/PGS (VPL) | published on: 17. 4. 2012

Glaukom související s �o�kou (fakolytický, fakogenní, fakoanafylaktický) VI.Glaukom související s vitreoretinálními chorobami (Stickler�v syndrom, Coatsova choroba, retinopatie nedonošených, pigmentové dystrofie). VII.Glaukom p�i zvýšeném episklerálním tlaku (venózní obstrukce, arteriovenózní anomálie) VIII ... Sekundární glaukom p�i retinopatií nedonošených je �astou komplikací pokro�ilých stadií ROP ( stadium IV- V.) ...

LF MU | discipline: Ophthalmology and Optometry | ...: Array | published on: 30. 7. 2008

Infekce byla diagnostikována u všech věkových skupin, od nedonošených novorozenců po seniory. V současnosti je C. auris rozšířena celosvětově. [1] Z následujících důvodů je považována za celosvětovou hrozbu : je často multi-rezistentní vůči běžným antimykotikům; je obtížně identifikovatelná běžnými laboratorními metodami, může dojít k záměně s jinými kvasinkami; snadno se šíří ve zdravotnických zařízeních. [1] Ve zdravotnických zařízeních se může přenášet přímo z člověka na člověka či stykem s kontaminovanými povrchy či předměty ...

discipline: Microbiology | keywords: Candida auris | published on: 14. 4. 2019